Několikrát jsem již dostal otázky „co si myslím o nadcházejícím setkání Putina a Bidena 16. června“. Pokusím se zde odpovědět konsolidovaným způsobem.
1. Co pro nás připravuje Biden …
… a jak pochopit všechny tyto podivné manévry, jako je odmítnutí torpédovat stavbu North Stream 2 a další tanečky?
Abychom si mohli správně představit, o jaký druh jednání půjde, je třeba nejprve uvést, kdo reprezentuje obě strany jednání.
Rusko je v současné době reprezentováno a řízeno dvěma podmíněnými „štáby“ – Siloviky a Průmyslníky, obě v čele s Nejtemnějším-V.V. Putinem. Ústředí jako celek představuje zájmy asi 70-75% všech nejsilnějších hráčů v zemi se zájmem o suverénní a pozitivní budoucnost Ruska. Konvenční „ústředí systémových liberastů a banksterů“ zastoupené Siluanovem, Grefem a dalšími nemá v tuto chvíli téměř žádný vliv na výsledek geopolitického vyjednávání. Souhlas národa s akcemi obou štábů je také v rozmezí 70–75% a představuje podstatnou většinu populace.
Na druhé straně stolu jsou Spojené státy ovládány … nikoli Bidenem. V Americe vládne neformální stínová (zákulisní) „Deep State“ reprezentovaná skupinou několika „finančních aristokratů“ (vlastníků tzv. „Starých peněz“), jejich počet se odhaduje v různých zdrojích od 30 do 120 jmen. Neexistuje žádný veřejně formalizovaný seznam těchto lidí; nezastávají pozice ve vládě. Kromě toho tito lidé nekontrolují ani tak samotné Spojené státy, jako spíše „kolektivní Západ“ jako celek, přičemž na něj pohlíží jako na nadnárodní entitu, která nemá zeměpisné hranice, ale „západní hodnoty“ a „atlantickou solidaritu. “ To znamená, že Spojené státy ve skutečnosti samy o sobě nejsou suverénem, ale vazalem bůhví koho, kdo nemá jméno ani formální status.
Prezident Spojených států (bez ohledu na jeho jméno a příslušnost ke straně) v této struktuře není ani tak hlavou státu, jako spíše hlavní PR-postavou, vyzývající k legalizaci a podpoře rozhodnutí této stínové skupiny. To vysvětluje typický rys „demokratických voleb“ v západním stylu – kandidáti na prezidenta si nekonkurují manažerskými schopnostmi, ale PR dovednostmi, které jsou jejich hlavním znakem profesionální vhodnosti na post prezidenta pro vítězství ve volbách. Proto také jedním z „nejlepších“ prezidentů USA byl Ronald Reagan – profesionální herec. „Prezidentovaní“ měl prostě nacvičené z mnoha trháků „HolyÚdu“. Manažerské schopnosti tito jedinci nemají, protože není žádoucí, aby je měli – oni neřídí, oni jen vyhlašují příkazy, jež dostali od skutečně řídící zákulisní skupiny Deep Statu.
Jediným předmětem mezinárodních jednání, za který je prezident Spojených států skutečně odpovědný, je zahájení (nebo také nezahájení) vojenských operací americké armády, včetně užití strategických jaderných zbraní.
16. června přijde z Ruska na jednání skutečný panovník. Ze Spojených států – PR-předseda Deep Statu a vrchní velitel armády. Všechno, o čem se dá opravdu vážně jednat, je tedy to, že předtím, než vydáte rozkaz armádě střílet, nejprve zavolejte a ujasněte si, zda si strany navzájem rozuměly správně. A pokud obě strany potvrdí: „Ano, mysleli jsme to smrtelně vážně a jsme připraveni za to zemřít,“ pak teprve potom střílejte. Tím se eliminuje riziko začátku ničivé války, jež by mohla vzniknout kvůli vzájemnému nedorozumění. S největší pravděpodobností to bude jediný vážný výsledek jednání: každý chápe, že je hloupé zemřít kvůli chybě či neporozumění nepřítele.
Všechny ostatní dohody s prezidentem Spojených států, bohužel, nemají ani cenu papíru, na kterém jsou napsány, protože prezident Spojených států ve skutečnosti o ničem nerozhoduje – vždy se najde někdo ze „zákulisí“, kdo může hodit rozhodnutí p-rezidenta do koše, vydat jiné příkazy a jednat zcela jinak. Příkladů „dodržování dohod“ ze strany Ameriky jsou desítky.
Navíc strategické instituce Spojených států přímo doporučují svým vyjednavačům dodržovat taktiku „slib jim cokoli, věšet je budeme potom“, což dále snižuje míru důvěry v jakékoli sliby a záruky, které může prezident Spojených států při jednáních dát komukoli.
Proč tedy Američané chtějí jednat ? Nejlépe to vyjádřil bývalý konzultant Reagana Doug Bandow, když otevřeně řekl: „Chovali jsme se jako pokrytci, a tím se Rusko přiblížilo k Číně – je čas, aby Amerika vyjednala a uzavřela dohodu,“ my, když známe americkou politickou tradici, chápeme tuto výzvu jako „Jak je třeba ty Rusy znovu oklamat “.
Celkově zhodnoceno: nadcházející vyjednávání nebude ve stylu „globální reset“ nebo nová „Jalta 2.0“. K tomu ještě situace nenazrála.
* * *
Při analýze „předběžných pohlazení“ Američanů ve světle přípravy vyjednávací pozice na schůzku 16. června jsem si všiml, že při svých akcích vycházejí z vlastního obrazu světa, který není zcela přesný. Například:
1) Biden se veřejně vyjádřil, že nebudou dále narušovat dokončení výstavby plynovodu Nord Stream-2.
Postoj USA: Rusko jen „benzínová čerpací stanice“ prodávající energetické zdroje, a tím promítají svůj vliv na Evropu.
Rozhodnutí: Předstírejme, že už nejsme proti tomuto plynovodu, aby nám Rusové udělali významné ústupky. Slíbíme, že se do stavby plynovodu nebudeme míchat a poté jejich dočasný úspěch po zvolení nového německého kancléře zase anulujeme.
Omyl: představy o základních motivech Ruska a o „zemi jako čerpací stanici“ jsou zastaralé minimálně 10 ! Energetické zdroje již dávno nejsou hlavním přínosem státního rozpočtu.
2) USA demonstrativně a veřejně prokázaly, že zájmy Ukrajiny pro ně nejsou tak důležité – odmítli se setkat se Zelenským do 16. června.
Postoj USA: Pro tyto Rusy je důležité, aby je světové společenství uznávalo více než Ukrajinu, a také podle úrovně mezinárodní podpory Ukrajiny posuzují, zda mají příležitost toho využít .
Rozhodnutí: Předstírejme, že ve skutečnosti nepotřebujeme podporovat Ukrajinu, aby Rusové měli naději na její úspěšný „Anšlus“a byli více poddajní při vyjednávání.Později znovu zvýšíme vojenskou podporu pro Ukrajinu jménem jiné země NATO nebo tajnými kanály .
Chyba: význam Ukrajiny pro Rusko a význam plánů na její dobytí jsou značně přehnané, což je dáno setrvačným dodržováním doktriny Brzezinského ve strategické analýze. Rusko nemá zájem o současnou nacistickou Ukrajinu se značnou částí rusofóbsky naladěného obyvatelstva, ekonomikou po bankrotu v podstatě uměle udržovanou při živote Západem.
Kvůli těmto a dalším chybám v počátečním hodnocení ruské pozice Spojené státy s největší pravděpodobností nabídnou vyjednávání o záležitostech, které nemají pro Ruskou federaci takovou hodnotu, jak ji odhadují Američané. Znám V.V.Putina a myslím si, že za nabízenou „cenu“ tyto „okoralé buchty“ nekoupí. K velkému překvapení „partnerů“ 
* * *
Na základě této hry zjevných ústupků je hlavní věcí, kterou Biden Putinovi nabídne, s největší pravděpodobností dohoda, podle níž bude Rusko muset omezit výrobu, vývoj a používání typů zbraní nebezpečných pro NATO (zejména prostředky elektronického boje, taktické a hypersonické rakety, jaderná torpéda, laserové zbraně a jiné). Pravděpodobně bude Rusko také požádáno, aby omezilo tlak na mezinárodní „nezávislé“ organizace „za svobodu a demokracii“, aby odmítlo podporovat Venezuelu / SAR / Írán / Severní Koreu. Na oplátku mohou USA nabídnout, že přestanou dodávat smrtící zbraně Ukrajině, přestanou zvyšovat tlak na projekty letadel MC-21 a jaderných elektráren Rosatom v zahraničí či něco podobného.
Vyjednávání to bude naprosto nepoctivé („dejte nám všechny své špičkové zbraně a systémy za tyto krásné skleněné korálky… “), proto věřím, VVP tomu dokonale rozumí a že na to rozhodně nepřistoupí. Přesněji – zcela zásadně to odmítne !
A nebyl by to V.V.Putin, aby se na schůzce nesnažil vyzvat „přítele a partnera“, aby si ve svém volném čase promyslel, co všechno natropil. Aby po zamyšlení se vrátil k Putinovi s návrhem, jak přestat být partnerem jen v uvozovkách. VVP bezesporu najde způsob, jak nabídnout nějaký druh spolupráce, navíc jsou jeho návrhy vždy skutečně výhodné, protože umožňují protivníkovi v jakékoli vyjednávací pozici zachovat si nejen tvář, ale i další důležité části těla(v tomto případě i prdel). A pokud jeho partneři nesouhlasí s těmito návrhy, tak jen z jediného důvodu – doma by jim za to po návratu mohli useknout hlavu, protože sám vyjednavač předtím živil ve svém domě stádo šakalů v maximálním stupni rusofobie a pátrání po ruských agentech v každém křoví.
* * *
A poslední otázka na stejné téma : Existuje během tohoto setkání nebezpečí pro život a zdraví prezidenta V.V. Putina? Neplánují tam proti němu „přátelé a partneři“ sabotáž či atentát?
Intuice mi říká, že ne, nebudou to riskovat.
USA se očividně organizačně připravovaly na skutečná jednání, nikoli na vyhlášení války metodou Gavrila Princip z roku 1914. Existují jednodušší způsoby, jak vyhlásit válku. Navíc, jak tomu rozumím já, strategické myšlení kolektivních Anglosasů nyní naivně sází na skutečnost, že budou schopni vyhrát hybridní válku, aniž by vstoupily do klasické.
2. Inter-etnické zhoršení a Velká Británie.
Jak již víte, náhodná vražda během zatčení ázerbájdžánského lupiče v Novosibirsku a následné střety s policií způsobila hrozbu eskalace v etnické střety po celé zemi.
Téměř současně s tím byl z nějakého důvodu v Abcházii představen pochodňový průvod s přeškrtnutým portrétem ruského generála Jermolova. Pro případ události zvané „letní prázdniny zpravodajského důstojníka“ bych v každém případě zkontroloval, zda Abcházci dosáhli tohoto bodu sami, nebo na tomto tématu pracovala nějaká nevládní organizace.
Jelikož, jak víme, agenti západních nevládních organizací a jimi ovládané informační jednotky jsou ve službě VŽDY u účastní se VŠECH protestů, musím vydat varování: zhoršení inter-etnických sporů bude uměle zahříváno pomocí vybičování emocí na obou stranách.
Určitě budou líčit historky o divokém řádění jedné národnosti ve vztahu k druhé, začnou prát různé staré špinavé prádlo (včetně toho, že někdy staré příběhy vydávají za čerstvé). Běžné přestupky budou nafukovat emocionálními detaily, aby zapadnuly do struktury konfliktu založeného na etnickém původu nebo náboženství.
Jakákoli opatření státních orgánů k vyřešení konfliktu budou navíc vykládána jako zákeřný plán zásahu do práv té konkrétní národnosti ve prospěch jiné – budou to podstrkovat současně Rusům i Ázerbájdžáncům a obecně každému, na koho si vzpomenou.
Pečlivě sledujte ty emoce, ty jednotlivce, kteří budou hystericky nadouvat situaci, aby se vymknula kontrole. Určitě přijdou slogany ze série „ přestaňme krmit ty druhé…“ .
A co s tím má Spojené království společného? Právě nedávno byl VB vyhlášen rozsáhlý program ve výši mnoha milionů liber šterlinků pro podporu „humanitárních“ programů, které mají stimulovat „ sebeurčení národů bývalého SSSR “. To ve skutečnosti slouží k napumpování peněz do organizací s cílem radikalizace nacionalismu a k přípravě budoucích střetů z národnostních důvodů.
Kromě Spojeného království se domnívám, že podobné zájmy má také Ankara, ale i tam je možno nalézt stopy „hrdého Albionu“.
Horcí chlapci v Azerbajdžánu údajně protestují proti přítomnosti ruského velvyslanectví v Baku. Říkají – říkají, Rusové, běžte domů. Zdálo by se, co s tím má Ankara společného, že? Co však znamenají ázerbájdžánské šaškárny s nápisy a hesly na transparentech jako „ANKARA“ nebo „Turecko nám pomůže“ ? V skutečnosti se to může ukázat jako ekvivalent ukrajinského líbání vlajky EU s přibližně stejným výsledkem. Turci snad uvažují o zúčtování s Ruskem ? „Je suis Su-24“ zatím nikdo nezapomněl !!!
Dubové hlavy. Mohli byste se společně se svými Turky a Peršany raději zapojit do projektu obchodního koridoru sever-jih a pak můžete shrabovat peníze lopatou.
* * *
Dokonce i Uzbekové si toho hodně všimli: https: //cont.ws/@potap1956/201 …
Na koncertu „píseň Vítězství“ (myšleno vítězství ve druhé světové válce) v Uzbekistánu přinesl jeden z diváků vlajku SSSR, což je více než vhodné pro téma takového koncertu.
Ovšem v Demokratické straně Uzbekistánu Milliy Tiklanish vypukla rozzlobená tiráda : „My [strana – autor] věříme, že se jedná o urážku uzbeckého lidu – vyvěšovat v samém centrum hlavního města vlajka sovětského státu – vetřelce, potřísněného krví pokrokové uzbecké inteligence a našich předků “.
Činnost této organizace je také spojena s mezinárodní nevládní organizací „Za svobodu a demokracii“ (Velká Británie a soudruh Soros s tím opět „nemají“ nic společného, že ano) a osobně byl Alisher Kadyrov vzděláván v Turecku. Neziskovek, které nám hlásají, abychom činili pokání a platili, těch tady je. A ze všech trčí „anglosaské uši“ !
* * *
3. Územní a letecké zastavení.
Případ mezinárodní praxe, kdy v důsledku nafouknuté politické paniky kolem přistání letadla v Bělorusku byla přijata bezprecedentní opatření a celé zemi bylo zakázáno mít letecké spojení s jinými částmi světa, je také součástí tlaku na Bělorusko a Rusko. Namísto masivního protestu leteckých společností tyto jen tiše zasalutovaly a nevydaly ani hlásku. Někteří tak učinili dokonce v podstatě na základě vlastní iniciativy, přestože nejsou ze zákona povinni to dodržovat.
Jedná se o takový staronový právní fenomén v západním světě, který se nazývá „ shoda “, když nejste ze zákona povinni, ale morálně byste měli být „jako všichni ostatní“ tak se považuje za nejlepší prohlásit, že jste „jako všichni ostatní“. Něco ve stylu: „Pamflet jsem nečetl, ale odsuzuji ho!“
Proto se i nyní „nejlepší mozky“ „vyspělé části lidstva“ začaly zabývat myšlenkou: co když zkusíme tuto praxi s jinými zeměmi? Například nelétat do Ruska, do Íránu, do Venezuely? Stačí jen rozšířit minulá dobrodružství Petrova a Boshirova o další. A když žádná nejsou, tak je vymyslet?
Ale co když rozšíříme tato omezení i na námořnictvo?
Obecně byla v oblasti civilní osobní (a pak možná nákladní) komunikace otevřena Pandořina skříňka. Stejně jako dříve to bylo provedeno ve světových sportech a v sociálních sítích – Twitteru, Facebooku,Youtube …
Od této chvíle je vše geopolitické, to je prostě fakt.
Takže : Buďte ve střehu !
