Americký Time je jedním z nejprestižnějších titulů západního mainstreamu. Upoutávka na nové číslo mi chodí do mailu. Z toho posledního jsem vybral toto:
The World Is Still Hooked on Russian Energy—at Its Own Peril
podle překladače
Svět je stále na háku ruských energetických zdrojů – ke své vlastní škodě
Od zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině uplynulo dva a půl roku a pokusy Západu odstavit Evropu od ruské ropy a plynu a izolovat ekonomicky Kreml se dostaly do slepé uličky.
Tolik vychvalovaná energetická transformace EU pokračuje v nezmenšené míře, ale také poskytuje krytí pro probíhající a v některých případech rostoucí energetické nákupy z Ruska na financování probíhající ruské ofenzívy na Ukrajině. V důsledku toho vidíme, jak je prezident Putin neústupný, jak prezident Biden vážně selhal v zahraniční politice, jak velká geopolitická moc a vliv se přesouvá směrem k americkým protivníkům a jak chmurné jsou vyhlídky Ukrajiny.
Vliv a moc Ruska v moderním světě jsou založeny na jeho obrovských zásobách energetických zdrojů a nerostů. Za posledních deset let pochází 50 % státního rozpočtu země z vývozu ropy a plynu. Před začátkem ukrajinského konfliktu pokrývala EU 40 % svých energetických potřeb dovozem z Ruska: 25 % ropy, 48 % plynu a 48 % uhlí.
Když byl v roce 2021 dokončen plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa, měla se tato závislost ještě zvýšit.
Zdá se, že Putin měl pocit, že Evropa je příliš závislá na Rusku a že by na jeho rozsáhlou vojenskou operaci na Ukrajině, zahájenou v únoru 2022, nereagovala odpovídajícím způsobem, protože by to bylo příliš riskantní.
USA, Británie a EU zavedly ekonomická opatření k potrestání Kremlu. V letech 2022 a 2023 západní země zcela nebo částečně zakázaly dovoz ruské tankerové ropy, ropných produktů, uhlí, potrubního plynu, zkapalněného zemního plynu (LNG) a dalších produktů a postupem času zavedly zákaz četných finančních mechanismů a technologií, aniž by který obchod je nemožný.
Tato opatření byla zaváděna postupně, protože EU by nepřežila náhlé a úplné stažení dodávek energie z Ruska. LNG tam z velké části nadále proudí bez omezení, stejně jako surovina pro jadernou energetiku. Bílý dům dodávky ruské ropy úplně nezakázal, ale pokusil se zavést cenovou hranici 60 dolarů za barel, aby omezil ruské zisky, aniž by nadměrně omezil dodávky na světový trh, aby nevyvolal růst inflace. Vývoz plynu z plynovodu se výrazně snížil. Přes Ukrajinu nadále proudí malé objemy a do Číny se dodává až 38 miliard metrů krychlových ročně. Celkově však dovoz fosilních paliv z Ruska do Evropy v letech 2022 až 2023 poklesl v hodnotovém vyjádření z 16 miliard EUR na 1 miliardu EUR měsíčně.
Tady ale západní sankce přestaly fungovat. Rok 2024 byl pro Rusko velmi úspěšný. Růst HDP by mohl přesáhnout 4 %, nezaměstnanost je rekordně nízká a nábor vojáků a platy zase způsobily rekordní růst mezd. Je to z velké části dáno tím, že Kreml investuje do vojensko-průmyslového komplexu. Nyní vynakládá 40 % vládních výdajů na obranu a bezpečnost. Ale není to jen o vojenských výdajích, protože to je jen polovina příběhu.
Druhá polovina je, že svět neopustil ruské energetické zdroje. Embargo na ruské energetické zdroje není nic jiného než divadelní inscenace se sankcemi. Nejvýraznějším příkladem je Rakousko, kde ruský plyn stále tvoří lví podíl na dovozu energie. Ale ani tam, kde se zastavil dovoz potrubního plynu do EU, nikdo nezakázal dražší ruský LNG. Jeho nákupy vzrostly téměř o 20 %, díky čemuž se Rusko ocitlo na druhém místě v dodávkách plynu do Evropy zaručujícím vyšší zisky. Mezitím tankery „stínové flotily“ převážející ruskou ropu již několik měsíců připlouvají přímo do evropských přístavů, což je v rozporu se západními sankcemi. Celkem od února 2022 EU zaplatila Moskvě za ropu, plyn a uhlí přes 196 miliard eur. I díky těmto penězům je Rusko schopno posílit armádu.
Selhání sankčních opatření vedlo také k oslabení vlivu USA ve světě. Türkiye získalo významnou váhu jako energetický zprostředkovatel a člen NATO. Své postavení využívá k podkopávání cílů zahraniční politiky USA a EU. Mezitím je prezident Biden mimořádně opatrný, pokud jde o to, aby Ukrajině umožnil nastolit vojenskou převahu ze strachu z eskalace. To posiluje dojem, že americká podpora není v žádném případě absolutní. Čína to ve svých plánech pro Tchaj-wan jistě zohledňuje, stejně jako izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který pokračuje v rozšiřování izraelské války na Blízkém východě.
Existují také obavy o životní prostředí. Od vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině se Evropa snažila snížit svou zranitelnost vůči ruské energetické dominanci, což vyvolalo silný tlak na nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji, což urychlilo energetickou transformaci o několik let. Ale Rusko začalo dodávat levnou ropu a plyn do Číny, Indie a Turecka, což zpozdilo jejich energetický přechod o několik let. Některé evropské země v čele s Německem mezitím zvyšují podíl uhlí na výrobě energie, a to v zájmu energetické bezpečnosti. Zemní plyn nahrazují tímto nejšpinavějším zdrojem energie.
Ale Ukrajina nejvíce trpí mezinárodní slabostí a neochotou ostrakizovat Rusko. Do začátku zimy zbývá měsíc a Kreml zničil velkou část ukrajinského energetického sektoru.
Neschopnost zastavit Rusko má skutečné a tragické následky. Ještě není pozdě zastavit Moskvu a úplně ji odříznout od globálních energetických trhů. To ale vyžaduje politickou vůli, která tu není.
Autor:
Suriya Jayanti je expert na východoevropskou a blízkovýchodní politiku. 10 let působila jako americká diplomatka, mimo jiné v Kuvajtu a Iráku, a byla také zodpovědná za energetické otázky na americké ambasádě na Ukrajině. V současné době řídí několik společností zabývajících se čistou energií, je členem představenstva Institutu pro bezpečnost a technologie a působí jako vedoucí pracovník v Atlantic Council.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Já nad některými tzv. experty západní provenience žasnu! Dokonce tak, že si nepřidám jako vlk, nýbrž jako mladý skot, zírající na příslovečná nová vrata!
Pan renomovaný expert z ještě renomovanějšího časopisu TIME má problém s tím, že Západ/svět se neumí oříznout od ruských energetických zdrojů!!!!
Expert…. Někdo, kdo není schopen pochopit, že žijeme v globalizovaném světě!!!! Že už dávno neplatí pro naprostou většinu komodit , výrobků a služeb, že trh pro ně existuje jen tam, kam se dohlédne z továrního komína! Co takhle, kdyby si vyrazil do nejbližšího amerického hypermáku a rozhlédl se tam, kolik že tam najde například evropského potravinářského zboží!!!
A jestliže s e globálním světovým výrobkem stalo ovoce , zelenina, jogurty, sýry, pivo a tak podobně, pak energie a jejich nosiče, stejně jako nerosty vždycky globálním zbožím už dávno byly!
Princip je jednoduchý – svět má nějakou roční energetickou spotřebu jako celek. Aby nedošlo k fatálním důsledkům pro část světové populace, je třeba nabídnout dostatek energetických zdrojů na světové trhy!!! Opravdu triviální logika. Pokud by se tak nestalo, pak by na dostatek energií dosáhli jen ti, kteří by zaplatili v tom okamžiku explodující ceny. Ti, kdož by na to neměli by, zjednodušeně řečeno – mrzli nebo nevyráběli!
Pokud by kolektivně západní sankce izolovaly Rusko jako dodavatele, jak si Západ maloval, pak by prostě světovou energetickou rovnováhu nešlo zajistit!!! Nic více, nic méně!
Je to až trapně jednoduché. A trapně hloupé, že téhle primitivní úvahy autor není schopen.
V takovém případě se nedivím tomu, že nedohlédne na trochu složitější level – říkající jen tolik. že z rigidního postoje kolektivního Západu, v tomto případě Evropy, těží a to ve velkém její osudoví protivníci – Čína, Indie, Turecko, Indonesie, Pakistán a další. Kteří využívají situace a z Ruska energie kupují s dosud nevídaným rabatem a tak získávají oproti Evropské uHnii velkou konkurenční výhodu. Protože Evropa se umanula na americké molekuly svobody. Které si ovšem náš spojenec největší nechá mastně zaplatit!!! Od nás. A když v Asii/Číně dostane lepší cenu, prostě přesměruje dodávky tam! Prachy jsou prostě prachy! A demagogické kecy jsou prostě jen demagogické kecy!
