Schwab opět straší hladem, aneb osobní doklad výměnou za šváby

Světlana Zamlelova

26. března 2022

Na stránkách Světového ekonomického fóra (WEF) se pravidelně objevují materiály o údajně sílícím vyhladovění. Podle některých expertů je na vině ruská speciální operace na Ukrajině a lidstvo se v nejbližší době střetne s nedostatkem potravin. Objasňuje se to zdražováním pohonných hmot. Rusko a Ukrajina jsou největšími výrobci a dodavateli hnojiv, obilí a olejnin. Od těchto zemí letos nebudou žádné dodávky na Západ, logistické problémy se budou prohlubovat. Na Ukrajině se ani nic nezaseje.

Dříve kvůli tak zvané pandemii narostly ceny pohonných hmot. I přesto, že se výroba hnojiv obnovila, například v Británii, ceny stále rostly. Snížením obchodu s Ruskem budou mít zemědělci horší situaci a ceny potravin výrazně vzrostou.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO uvádí, že v dost úspěšném roce 2019 (před pandemií) hladovělo ve světě 9 % obyvatel. Od té doby narostl i index cen potravin o 39 % a to ještě není konec.

Stránky Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že se situace zhoršuje po karanténách a dalších opatřeních proti covidu. Mnoho zemí má omezené rozpočty a prakticky není možnost podpořit zemědělství. Proto WEF doporučuje vládám, farmářům a spotřebitelům vyvodit závěry a přijmout obtížná rozhodnutí.

Postupně by se měla opouštět obvyklá strava a mělo by se přejít na jinou, v níž by bylo méně živočišné složky, kde jako krmivo slouží obilí. V jiné stati se vysvětluje, že „obiloviny jsou základem našeho potravního systému a je jedno, zda vyživují nás nebo zvířata“. Bez dostatku obilí stávající potravní systém ve světě zkrachuje. Aby se tomu předešlo, aby se snížila závislost na obilí, vyzývá WEF, aby se přešlo na jinou skladbu potravy a zavedly se zemědělské postupy zlepšující skladbu půdy.

Všechno to popisování hladu má jediný cíl, a to sdělit veřejnosti přicházející změny. Že bude brzy potřeba zříci se masa, chleba a mléka a toho, co se z nich vyrábí, a nahradit to něčím jiným.

V prvních dnech speciální vojenské operace začala západní sdělovadla vykládat o potravinové krizi, a to hlavně v zemích, v nichž dodavatelem je Rusko a Ukrajina. Prý skok cen pšenice postihne především chudé krajiny. Ceny dále porostou hlavně kvůli oznámení ekonomické války Západu proti Rusku. WEF a po něm i američtí a evropští úředníci a media přetřásají hlad a potřebu přehodnocení dávek. Ještě v dubnu 2020 slibovala OSN vzestup počtu hladovějících kvůli „pandemii“ a následnou vyvolanou hospodářskou krizi. Prý se to musí společně řešit, jinak bude krize rozsáhlá: Mnoho úmrtí a lidí, kteří ztratí příjmy. Takto apeloval tehdejší hlavní ekonom Světového potravinového programu OSN, který už předpovídal i hladomor v roce 2017.

V srpnu 2021 oznámilo Centrum pro strategická a mezinárodní studia, že i přes „pandemii“ se zemědělský obchod ve světě nezastavil a „ceny základních produktů pro výživu jsou stabilní“. Navíc není na celosvětové úrovni nedostatek potravin a mezinárodní organizace předpovídají rekordní úrodu obilí. Samozřejmě, že stále existují lidé, kteří jsou v nedostatku, mají nedostatečné a nezdravé stravování, ale to bylo vždy a na vině je spíše nespravedlivé rozdělování, než cena ruské ropy, či neúroda ukrajinské kukuřice. Paralelně s pochybnými předpověďmi určitých organizací se prosazuje „zelená agenda“ a také nahrazení stravy, k níž vyzývá i Greta Thunbergová.

Ještě dlouho před ruskou speciální operací na Ukrajině oznámila Evropská komise, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (PAFF) schválil prodej sušených moučných červů pro používání ve stravě. Navíc Evropané považují za vhodné k jídlu i kobylky, cvrčky, černé mouchy a další podobnou havěť. Prý tu v roce 2027 bude trh jedlého hmyzu v ceně 4,63 miliardy USD.

Znovu se utvrzujeme, že nutnost přejít na mouchy, šváby a červy není nikterak napojena na speciální operaci RF na Ukrajině. Informace ze stránek WEF o tom, že napojena je, je lživá. Jako kdyby informace dané před „konfliktem“ vůbec neexistovaly.

Ve své knize Covid-19: Velký reset Schwab říká: Covid, to je „okno možností“ umožňující přeformátovat svět, nový svět jako jeden stát s jednou vládou. Ekonomika nového státu bude řízena gigantickými korporacemi, zmizí peníze i soukromé vlastnictví, „zelená“ energetika vytěsní uhlovodíkovou, přijdou omezení spotřeby vody, elektřiny a „ekologicky nebezpečných“ výrobků a předmětů, například masa a automobilů, asi 70 % pracovních míst bude automatizováno. Kdo bude bez práce bude mu nabídnut základní příjem, pro který bude podmínkou řádná vakcinace. Nový systém zdravotnictví bude vyžadovat pravidelné očkování, budou omezena práva neočkovaných. Lidská povaha bude změněna pomocí genetického inženýrství.

Světová banka ohlásila „pandemii“ ještě dřív než WHO. I tvrzení o nezbytné alternativě k masu a chlebu rovněž předcházely plány WEF a podobných globalistických organizací. Vypadá to, že se globalisté snaží využít vojenskou operaci pro svoje plány. Z jedné strany se Rusko zbavilo (alespoň dosud) švábské pasti a možná z ní vytáhne i Ukrajinu, kterou zřejmě Schwabové využívaly jako pokusného králíka. Biologické laboratoře na Ukrajině zná každý, ale neví se o tom, že Ukrajina zavedla stejný nepodmíněný základní příjem. Skutečně byl v prosinci 2021 spuštěn program podpory pro podniky nejvíce zasažené „pandemií“ Dia. Jste-li ukrajinským občanem starším osmnácti let a máte-li zelený očkovací průkaz Dia, můžete dostat tisíc hřiven.

Samozřejmě, že kdyby nebyla speciální vojenská operace, Schwab se svým kolektivem by vymysleli něco jiného, aby světu předepsali „zelený“ program a šváby na jídlo. Přes všechny své sankce Západ se svojí praktičností dokáže využít situaci, která nastala, ve svých zlodějských cílech. Zdá se, že pro Západ bude jednoduché přesvědčit lidi, aby jedli místo masa šváby, podobně jako se nechali donutit k očkování nevyzkoušenými vakcínami.

Nedávno probíhala v Kanadě anketa o vztahu občanů země k událostem na Ukrajině. Podle výsledků se neočkovaní Kanaďané asi dvanáctkrát více než očkovaní třemi dávkami domnívají, že zásah Vladimira Putina na Ukrajině byl oprávněný. Neočkovaní obyvatelé Kanady jsou objektivnější a klidněji přijímají události v Evropě. Ten, kdo dokázal odmítnout očkování, není ani nadšen podivným novým světem. Očkovaní a vycvičení rouškami si nechají s očkováním líbit cokoliv. Nakonec se vzdají masa i mléka a pochutnají si na švábech.

Převzato z Fondsk.ru

***

Rusko – Indie: první otevřený případ odmítnutí dolarového systému

25. března 2022

Indie a Rusko uplatní mechanismus měnového swapu, aby obešly americké sankce proti Rusku. Promluvil o tom předseda indické exportní asociace. Několik indických bank bude provádět od příštího týdne swapy pod vedením indické centrální banky.

Objemy potenciálního obchodu financované v rámci dohody o swapech nejsou velké, ale v případě, že budou plněny, budou první otevřeně odmítnuvší dolarový finanční systém v mezinárodním obchodě.

Americké sankce nezasahují do vývozu ruské ropy a plynu do Evropy a Asie. Moskva tak vydělávám přes miliardu dolarů za den. Ruští odběratelé energie nemusejí hledat alternativní způsoby platby, a proto je swap mezi Indií a Ruskem odmítnutím dolarového režimu.

Saúdská Arábie posuzuje možnost placení v jüanech za ropu dodávanou Číně, ale země Perského zálivu se o jiném placení než v dolarech nezmiňují.

Indie odebírá ruskou ropu za snížené ceny. Podle médií jsou prodávány 2 miliony barelů společnosti Hindustan Petroleum a 3 miliony společnosti Indian Oil.

V této době mají asijské země otevřené swapové platby v místních měnách v objemu 380 miliard USD. Obchodní bilance se reguluje pomocí převodů mezi centrálními bankami v jakýchkoliv rezervních aktivech, včetně amerických dolarů nebo zlata. Swapové linky se v současnosti nevyužívají, složí jako rezervní systém pro mimořádné případy. Asijské centrální banky by je rády rozšířily.

Aktivace swapové linky mezi Ruskem a Indií je signálem pro Dillí, že je v zahraniční politice země nasměrována k prosazování vlastních finančních úmluv. Ve vztazích Ruska s Ukrajinou je Indie neutrální, zdržela se přijetí rezolucí OSN odsuzujících Rusko.

Agentura Reuters oznámila, že příznakem odklonu Indie od Washingtonu je pozvání čínského ministra zahraničí na návštěvu do Dillí. Ministr je nyní v Pákistánu na konferenci Organizace islámské spolupráce. V roce 2019 proběhly na hranicích mezi Indií a Čínou střety a od té doby je to první návštěva. Cílem návštěvy je normalizování vztahů mezi oběma zeměmi. Čína je nyní největším obchodním partnerem Indie, navýšila indický dovoz. Největšími vývozními trhy Indie zůstávají USA, ale Čína je hlavním dodavatelem.

Biden Čínu straší zavedením sankcí proti jejím podnikům, které se odváží narušit americká omezení, ale Washington nic neřekl o možné reakci na odmítnutí Indie přijmout sankční režim zavedený USA, Evropou a Japonskem.

Rusko je hlavní dodavatelem zbraní indické armádě. Indie si objednala systém protiraketové obrany S-400, přední mezi zbraňovými systémy dostupnými na světovém trhu. Hodnota zakázky je odhadnuta na 5 miliard USD.

Indie chce ve vývozu zaplnit prázdné místo na ruském trhu vzniklé po západním bojkotu. Do Ruska se vyváží hlavně zemědělské a farmaceutické zboží. Ale nyní se indickým společnostem otevírají významné možnosti.

Biden nazval postoj Indie k Rusku jako nesnesitelný. Nulandová byla opatrnější a řekla: „Pokračujeme v zajišťování bezpečnosti Ukrajiny spolu s našimi spojenci a partnery po celém světě, i prostřednictvím dodávek sovětských zbraní. Zde můžeme spolupracovat i s Indií , která si svůj postoj v této oblasti ujasňuje.“

Podle čínského zdroje Guancha.cn napsal vedoucí technologické společnosti Čen Tiang, že Čína a Indie mají možnost naladit vztahy po střetech na hranicích v letech 2020 až 2022: „Normalizace se může urychlit při konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy mají Čína i Indie velmi podobné postoje. Indie potřebuje Čínu z ekonomického a obchodního hlediska. Indie prohraje, bude-li v konfliktu s Čínou pokračovat. Pohraniční konflikt bude užitečný jen některým vyspělým zemím, jako jsou USA, Japonsko a Austrálie. Tyto země jsou pro Indii neužitečné.“

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Prezident Bibilov připustil sjednocení Jižní a Severní Osetie v sestavě RF

31. března 2022

Jestliže by se Jižní Osetie začlenila do Ruské federace, mohla by se spojit se Severní Osetií. Promluvil o tom 31. března prezident republiky Anatolij Bibilov. Pro TV Russia 24 uvedl: „Existují právní kroky, které musíme učinit. Když budeme součástí RF, potom uvnitř RF jsou postupy, které jsou spojeny se sjednocením subjektů. Jižní Osetie může vstoupit do Ruské federace jako ruský subjekt. Myslím, že je sjednocení Osetie nezbytné.“

Dodal, že v současnosti probíhají konzultace s ruskou stranou v otázce referenda. Řekl, že právní postup musí být založen především na mezinárodním právu. Dále dodal, že v případě vstupu do RF a spojení se Severní Osetií by se mohl region nazvat Osetie – Alanie. Informaci uzavřel: „Jižní Osetie je nezávislý stát a může přijímat rozhodnutí, které považuje za životně nezbytné. Toto rozhodnutí je pro lid Jižní Osetie skutečně životně nezbytné.“

Ještě před tím uvedl první místopředseda výboru Státní dumy pro záležitosti SNS, euroasijskou integraci a vztahy s krajany Viktor Vodolatskij, že by referendum, které musí proběhnout před přijetím do RF, mohlo být v květnu až červnu.

Prezident sdělil, že v blízké době podnikne republika právní kroky pro vstup do RF. Poznamenal, že v roce 2014 tuto možnost nevyužila a více se „toho dopustit nemůže“. Podle něho je sjednocení s Ruskem strategickým cílem a cestou Jižní Osetie. Řekl, že Osetinci budou vždy vděčni vedení ruského národa za to, že zůstali svobodní a nezávislí.

Prezidentova mluvčí Gassieva sdělila novinářům, že referendum se bude pravděpodobně konat po prezidentských volbách v Jižní Osetii, které jsou plánovány na 10. dubna. Všechny právní postupy pro začlenění do RF se dokončí po volbách. Předseda parlamentu Jižní Osetie Tadtajev potvrdil, že referendum se bude konat v nejbližší době.

V roce 2008 zaútočila gruzínská vojska na Jižní Osetii a zničila část jejího hlavního města Cchinvali. Rusko tam vyslalo vojsko, bránilo obyvatele republiky a gruzínské vojáky vyhnalo. V srpnu téhož roku uznalo Rusko nezávislost Jižní Osetie a rovněž Abcházie. Krom RF uznala její nezávislost také Venezuela, Nauru, Nikaragua a Sýrie.

Převzato z Iz.ru