Čínský model ochrany přírody a správy chráněných území představuje podle odborníků ze Světové banky jeden z nejzajímavějších příkladů toho, jak lze úspěšně propojit ochranu životního prostředí s ekonomickým rozvojem místních komunit. Právě schopnost vyvažovat ochranu biodiverzity, tvorbu pracovních míst a růst příjmů obyvatel vzbuzuje stále větší zájem mezi zeměmi po celém světě.
Vedoucí specialista Světové banky pro oblast životního prostředí Andre Rodrigues de Aquino během rozhovoru pro China Global Television Network uvedl, že čínské zkušenosti mohou posloužit jako inspirace pro státy hledající efektivní způsoby správy chráněných území. V květnu se jako zástupce Světové banky zúčastnil odborné návštěvy v provincii S’-čchuan, které se zúčastnili představitelé téměř 30 zemí. Mezi účastníky byli tvůrci politik, odborníci na ochranu přírody i zástupci rozvojových organizací.
Cílem setkání bylo sdílet zkušenosti s efektivním řízením chráněných oblastí. Podle Andreho Rodriguese de Aquina pojem efektivní ochrana neznamená pouze zlepšování stavu ekosystémů, ochranu biologické rozmanitosti nebo kvality vody, ale také vytváření nových pracovních příležitostí, zvyšování příjmů místních obyvatel a rozvoj jejich dovedností.
Během pobytu v provincii S’-čchuan navštívila mezinárodní delegace také Národní park pandy velké, který je považován za jeden z nejvýznamnějších projektů ochrany přírody v Číně. Podle odborníka Světové banky představuje park mimořádně úspěšný příklad spojení ochrany ohrožených druhů s ekonomickým rozvojem regionu.
Rozvoj infrastruktury, turistických služeb a aktivit spojených s fungováním národního parku přispěl ke vzniku nových pracovních míst a zvýšení životní úrovně místních komunit. Obyvatelé regionu získali nové příležitosti v oblasti cestovního ruchu, pohostinství a dalších služeb navázaných na ochranu přírody.
Andre Rodrigues de Aquino upozornil, že během návštěvy se setkal s lidmi, kteří dříve pracovali v odvětvích s vyšší ekologickou zátěží, například v těžebním průmyslu. Díky rozvoji národního parku však mohli přejít do zaměstnání, která jsou šetrnější k životnímu prostředí a zároveň nabízejí stabilnější zdroj příjmů. Právě tento přechod k ekonomickým aktivitám kompatibilním s ochranou přírody považují mnohé země za jednu z největších předností čínského přístupu.
Podle odborníka spočívá významný úspěch Číny také v reformě systému chráněných území. Země dokázala sjednotit dříve roztříštěné oblasti spravované různými institucemi pod společnou dlouhodobou strategii. Národní parky se staly centrem jednotné vize ochrany přírody a udržitelného rozvoje, což podle účastníků mezinárodní delegace představuje model, který lze využít i v dalších částech světa.
Velkou pozornost vzbudil rovněž systém spolupráce mezi státními institucemi, místními komunitami a dalšími organizacemi. Zapojení obyvatel do správy chráněných oblastí pomáhá zvyšovat podporu ochrany přírody a zároveň zajišťuje, že ekonomické přínosy plynoucí z rozvoje národních parků zůstávají v regionech.
Zkušenosti Číny podle Světové banky ukazují, že ochrana přírody nemusí být překážkou hospodářského rozvoje. Naopak může vytvářet nové ekonomické příležitosti, podporovat zaměstnanost a zlepšovat životní podmínky místních obyvatel. Právě propojení ekologických cílů s dlouhodobým ekonomickým přínosem je důvodem, proč čínský model ochrany přírody přitahuje pozornost odborníků a vlád z celého světa.
