Jeden světový řád je i o jednotné světové měně, což zároveň předpokládá, že bude existovat i jednotný model digitálních identit, které lze napojit na digitální měnu centrální banky (CBDC).
Aktuálně existuje více modelů ID, ale jsou si velmi podobné, takže nebude žádný problém, pokud se v následujících letech zajistí plná vzájemná kompatibilita.
Aby takzvané peněženky digitální identity obsahovaly vše potřebné, Světová banka nyní poskytuje plán, který neopomíjí téměř nic.
Světová banka posouvá globální rozvoj systémů digitální identity. Nový průvodce z 27. října 2026 ukazuje vládám, jak zavádět digitální peněženky po celé zemi a propojit je s vládními a soukromými službami.
Možné aplikace sahají od průkazů totožnosti a bankovních záznamů až po zdravotní údaje a očkovací certifikáty. To vytváří technický základ pro systém, ve kterém digitální identita může stále více rozhodovat o tom, které služby mohou lidé využívat.
Jak uvedl zpravodajský portál The Sociable, Světová banka spolu se svou iniciativou „Identifikace pro rozvoj“ (ID4D) vydala nový průvodce s názvem „Digitální peněženky: Implementace – praktické pokyny pro nasazení peněženek v celonárodním měřítku.“
Dokument je výslovně určen vládám a popisuje, jak mají být digitální identitní peněženky zavedeny jako součást komplexní digitální infrastruktury.
To je mnohem víc než jen elektronická identifikační karta na chytrém telefonu. Světová banka popisuje digitální peněženky jako zásadní změnu v tom, jak jsou osobní identifikační údaje spravovány a sdíleny.
V budoucnu budou moci různé státní a soukromé subjekty vydávat digitální autorizace, kontrolovat je a vyměňovat si je mezi sebou prostřednictvím společných technických standardů.
Možné aplikace jsou dalekosáhlé: úřady by mohly vydávat rodné listy a průkazy totožnosti, univerzity by mohly vystavovat doklady o vzdělání, banky by mohly vydat potvrzení o vlastnictví účtu a ID by se využívalo i pro lékařské předpisy nebo výsledky vyšetření lékařských zařízení.
Kromě toho jsou zde doklady o zaměstnání, registrace firem, vstupenky a další osobní dokumenty. Podle Světové banky je možný rozsah takových digitálních certifikátů prakticky neomezený.
Zvláště pozoruhodné je že jsou zmíněny také digitální očkovací certifikáty. Příručka uvádí jako příklad možnost využití digitálního očkovacího certifikátu přístup k veřejným akcím během pandemie.
To znamená, že nástroj známý z období covidu se opět objevuje v plánech budoucích systémů digitální identity.
Světová banka považuje tyto peněženky za součást tzv. „Digitální veřejné infrastruktury“ (DPI).
Tato digitální veřejná infrastruktura je založena zejména na třech oblastech: digitální identitě, elektronických platebních systémech a bezpečné výměně dat. Složky by měly spolupracovat a zapojovat jak státní orgány, tak soukromé společnosti.
Za tímto účelem Světová banka doporučuje mezinárodně jednotné technické normy, včetně W3C Verifiable Credentials, OpenID4VC a ISO 18013-5.
Systémy mají být navrženy tak, aby mohly být digitální průkazy používány mezi různými poskytovateli peněženek a přes národní hranice.
Vlády by již neměly nutně řídit všechny komponenty samy, ale měly by koordinovat síť emitentů, auditorů, technologických společností a poskytovatelů důvěryhodných služeb.
Obzvlášť citlivou funkcí je možnost odebrat digitální oprávnění. Průvodce se výslovně zabývá postupy, při kterých lze například prohlásit průkazy totožnosti nebo pasy za neplatné a aktualizovat odpovídající černé listiny.
Tedy počítá se i s vytvářením disidentů, což by znamenalo propojení se systémem sociálních kreditů.
Technicky vzato je to nutné například v případě ztracených nebo propadlých dokumentů. Současně však vyvstává otázka, jaké důsledky by takové mechanismy měly, kdyby bylo stále více společensky důležitých služeb vázáno na platné digitální průkazy.
Světová banka a zúčastněné organizace zdůrazňují výhody: méně byrokracie, bezpečnější kontroly identity, snazší přístup ke službám a větší kontrolu uživatelů nad sdílením jejich dat.
V zásadě technické standardy také umožňují kontroly ukládání dat bez zveřejnění všech osobních údajů.
Tyto možnosti ochrany však neodpovídají na všechny sociální otázky. Kdo v budoucnu rozhodne, které doklady jsou vyžadovány pro přístup ke službě?
Co se stane s lidmi bez chytrého telefonu nebo bez platné digitální identity? A jak můžeme zabránit tomu, aby se dobrovolné systémy staly de facto předpokladem pro sociální účast v každodenním životě?
Evropská unie ukazuje, že tento vývoj není v žádném případě omezen na jednotlivé země. Podle současného nařízení EU musí členské státy do konce roku 2026 nabízet občanům evropskou digitální identitní peněženku.
Použití by mělo (zatím) zůstat dobrovolné a alternativní možnosti přístupu musí být zaručeny. Peněženky však budou v budoucnu přijímány v mnoha veřejných i soukromých oblastech.
Současně Světová zdravotnická organizace v březnu 2026 představila vlastní iniciativu na rozšíření digitálních zdravotních peněženek.
Zpočátku budou mezinárodní digitální očkovací certifikáty a později další zdravotní informace. Jedná se o samostatný program, ale ilustruje stejný trend směrem ke standardizovaným a interoperabilním digitálním přihlašovacím údajům.
Nový průvodce Světové banky ukazuje, jak lze jednotlivé digitální dokumenty využít k vytvoření komplexní identity infrastruktury, která propojuje vládní agentury, banky, zaměstnavatele a další poskytovatele služeb.
Dokument zatím neurčuje globální systém sociálního kreditu ani povinnou celosvětovou digitální identitu. Nicméně technické předpoklady pro stále silnější propojení mezi identitou a službami jsou systematicky rozšiřovány.
Pak je jen otázkou času, než se stanou povinnými.
