V Sýrii roste hněv proti islamistické vládě Ahmada aš-Šaráa, známého také jako Abú Muhammad Džulání. Po drastickém zvýšení cen pohonných hmot se největší protesty od svržení Bašára Asada šíří do stále více částí země – dokonce i do bývalé bašty HTS v Idlibu. Bezpečnostní síly údajně použily proti demonstrantům poblíž Rakky ostrou munici.
Hořící pneumatiky, blokované dálnice a zastavené cisterny s palivem nyní charakterizují situaci v několika částech země. Protesty byly hlášeny z Rakky, Hasaky, Deir ez-Zoru, Aleppa, Idlibu a dalších regionů. Agentura Reuters je popisuje jako nejrozsáhlejší protesty od svržení Asada v prosinci 2024. Ceny motorové nafty se přes noc zvýšily o 40 procent, 95oktanový benzin je od února o zhruba 86 procent dražší a cena nafty se více než zdvojnásobila. Přibližně 90 procent Syřanů žije pod hranicí chudoby. V Aleppu demonstranti obvinili vládu z utrácení peněz za jiné projekty, zatímco oni sami si sotva mohou dovolit rostoucí životní náklady.
VIDEO:
Vláda poukazuje na drahý dovoz, slabé domácí dodávky energie a dočasně uzavřenou rafinerii Banias. Pro lidi v ulicích je však hlavním problémem to, že doprava, zemědělství a potraviny jsou stále dražší. Protesty se proto již nezaměřují pouze proti jednotnému ceníku. Demonstranti také požadují rezignaci ministra energetiky Muhammada al-Bašíra a útočí na hospodářskou politiku nového vedení.
Situace se vyhrotila poblíž al-Hardanu, východně od Rakky. Podle britské Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) příslušníci bezpečnostních sil pod velením ministerstva vnitra použili ostrou munici k rozehnání demonstrantů. Desítky lidí předtím zablokovaly silnice; bezpečnostní vozidla byla zasypávána kameny. Bezprostředně nebyly hlášeny žádné úmrtí ani zranění v důsledku střelby. O den později organizace také informovala o násilném rozehnání demonstrace v Azázu.
V čele státu stojí muž s dlouhou džihádistickou minulostí. Al-Džulání kdysi vedl Frontu an-Nusrá, syrskou odnož al-Káidy. Později se po několika změnách názvů a fúzích objevila islamistická Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), která ovládla velké části severozápadní Sýrie a hrála ústřední roli při svržení Asada. Po převzetí moci byl al-Džulání jmenován prozatímním prezidentem. Jeho mezinárodní rehabilitace byla rychlá. USA v červenci 2025 vyřadily HTS ze seznamu zahraničních teroristických organizací. V srpnu 2026 Washington také zrušil označení bývalé Fronty an-Nusrá/HTS za „speciálně určeného globálního teroristu“ a vyjmul Sýrii z amerického seznamu států sponzorujících terorismus.
Sám al-Džulání byl také vyřazen ze sankčního seznamu OSN. Rada bezpečnosti se 6. listopadu 2025 rozhodla vyjmout Ahmeda aš-Šárau ze sankčních seznamů IS a al-Káidy. Bývalý velitel al-Káidy se tak stal stále více uznávanou hlavou státu i na mezinárodní úrovni.
V zemi následovaly závažné násilné činy. Agentura Reuters zrekonstruovala masakry převážně alavitského obyvatelstva pobřeží v březnu 2025. Podle jejich zjištění bylo na přibližně 40 místech zabito téměř 1 500 alavitů, včetně žen, dětí a starších osob. Zapojeny byly vládní síly a s nimi spojené sunnitské milice. Agentura Reuters vystopovala velení zúčastněných jednotek až k vysokým úředníkům v nové mocenské struktuře v Damašku. Velitelé zúčastněných jednotek byli později povýšeni.
V červenci 2025 zasáhla drúzy ze Suweidy další vlna krutého násilí. Amnesty International zdokumentovala 46 mimosoudních poprav, včetně 44 mužů a dvou žen. Podle vyšetřování vládní síly a přidružené jednotky zastřelily neozbrojené lidi v domech, na veřejném náměstí, ve škole, nemocnici a v sále pro pořádání akcí. Videa ukazují ozbrojence ve vojenských a bezpečnostních uniformách, někteří s oficiálními insigniemi. Z vážných trestných činů spáchaných během bojů byly obviněny i drúzské a beduínské ozbrojené skupiny.
Politicky al-Julani soustřeďuje obrovskou moc ve svých rukou. Přechodné nařízení platí pět let. Prezident přímo jmenuje jednu třetinu parlamentu; zbývající dvě třetiny jsou vybírány procesem, jehož výbor rovněž jmenuje. Prezident jmenuje i všech sedm členů Nejvyššího ústavního soudu. Parlament ho nemůže odvolat a má nad jeho vládou pouze omezenou kontrolu. Organizace Human Rights Watch varuje před konsolidací autoritářské kontroly.
Nyní sílí odpor proti vedení, které se za krátkou dobu vymanilo ze svého dřívějšího prostředí al-Káidy a stalo se uznávaným partnerem na Západě. V samotné Sýrii existují vedle sebe ekonomické potíže, násilí páchané na menšinách a prakticky nekontrolovaná prezidentská moc. Současná vlna protestů zasahuje al-Džulání tam, kde ho to bolí: na ulicích – a dokonce i v bývalých baštách HTS.
