Sorosovy ziskovky jsou velmi dobře známé svojí podvratnou činností v zemích po celém světě. Stojí za organizacemi různých vládních převratů a barevných revolucí. Ve všech zemích, které ovládnou jeho loutky, je záhy zaváděn systém, který prosazují i demokraté v USA či EU, tedy jakýsi „liberofašismus.“
Z některých zemí byly Sorosovy ziskovky vyhnány a do některých zemí nebyly vůbec vpuštěny. U nás měla být v 90. letech zřízena Sorosova univerzita, čemuž v té době zabránil Václav Klaus. Univerzitu tedy Soros zřídil v Maďarsku, kde v té době již aktivně fungovala jeho OSF. Z Maďarska byla později jak OSF, tak univerzita vyhnána. V té době se k umístění Sorosovy univerzity v Praze vyjádřil velmi kladně Babiš, ale o Sorosovu univerzitu měli zájem i ve Vídni a v Berlíně.
Soros si nakonec zvolil Vídeň, neboť s tamními politiky měl dlouhodobě nadstandardní vztahy. U nás již navíc byla mezitím zřízena centrála jiné globalistické neziskovky s podobným programem – Aspen institute, jejíž středoevropská centrála v Praze byla zaštítěna velkou přítelkyní Sorose Albrightovou.
Soros se tedy snaží usadit zejména tam, kde je „pole neorané,“ ale také tam, kde by mohlo být výhledově zapotřebí poněkud zkorigovat demokratické rozhodnutí lidu, který by si náhodou zvolil někoho jiného, než některou s podstrčených globalistických loutek. Po mnoha zkušenostech se Sorosovou OSF, která stála za nejednou barevnou revolucí, se stále více zemí snaží vlivu Sorose zbavit.
Podle prohlášení na stránkách Open Society Foundation („Open Society“ nebo Soros Foundation, která byla v roce 2015 v Rusku prohlášena za nežádoucí organizaci), takzvaná „charita“ amerického miliardáře George Sorose, jehož majetek byl uveden na burze Forbes v odhadované výši 6,7 miliard dolarů, se rozhodla uzavřít svou pobočku – Assistance Fund – v Tádžikistánu.
Údajným důvodem tohoto rozhodnutí je „restrukturalizace zahájená v roce 2021 zaměřená na nové priority a restrukturalizaci více než 20 poloautonomních národních nadací po celém světě s novým regionálním přístupem“.
Stojí za připomenutí, že Sorosova nadace byla opakovaně obviňována z financování protivládních protestů v mnoha zemích. Soros začal dávat peníze „na charitu“ už v roce 1979, ale ve skutečnosti se nejprve zaměřil na převraty v 80. letech ve východní Evropě. V Maďarsku, kde se narodil, založil Soros v roce 1984 nadaci, která začala aktivně šířit informace proti prosovětskému socialistickému režimu.
V této souvislosti je velmi důležitý osud Sorosovy nadace v Turecku, kde byla OSF od roku 2008. V listopadu 2018 tam ale byla nucena přerušit svou činnost poté, co turecký vůdce Erdoğan obvinil Sorose, že se snaží rozsévat „nesoulad“ mezi státy. Tureckými médii kolovala obvinění, že nadace stojí za protesty, které se konaly na náměstí Taksim v centru Istanbulu v květnu 2013 a poté se rozšířily do dalších měst v Turecku.
Erdoğan také prohlásil, že věří, že Soros podporuje tureckou opozici, zejména Osmana Kavalu, významného tureckého podnikatele a šéfa istanbulské neziskové organizace Anadolu Kültür, který je už více než rok ve vězení.
Ve stejném roce 2018 musela Sorosova nadace zastavit svou činnost nejen v Turecku, ale i v Budapešti, protože ji maďarské úřady obvinily z ohrožení národní bezpečnosti za využívání finanční podpory George Sorose na pomoc migrantům při legalizaci jejich pobytu v zemích Evropské unie.
Ale nejen Rusko, Maďarsko a Turecko se vydaly na cestu k vystěhování struktur amerického „filantropa“ George Sorose ze svých území. Z vměšování se do jejich vnitřních záležitostí ho obvinila i Česká republika (viz zmínka v úvodu), Bělorusko a Uzbekistán. Zároveň byl shledán vinným z ničení národní identity v Polsku a podněcování etnických konfliktů v Makedonii.
Soros financoval pobočky své nadace po celém světě 18 miliardami dolarů ve snaze po globální kontrole a celosvětovém politickém vlivu. Svět získal potvrzení Sorosovy snahy o globální hegemonii tím, že svým pobočkám rozděloval velké finanční prostředky na barevné revoluce a další podvratné operace. V roce 2016 unikla řada dokumentů Open Society Foundation, které tyto snahy potvrzují.
Sám Soros v rozhovoru pro CNN otevřeně prohlásil, že kyjevská pobočka jeho nadace sehrála důležitou roli ve vývoji „revolučních událostí“ na Majdanu v roce 2014, ale nejen tam…
Jak Soros opakovaně přiznal ve svých projevech, obhajuje nahrazení domněle autokratických společností „otevřenými společnostmi“ – společnostmi navrženými tak, aby se ideologicky shodovaly se západním světem. Soros za téměř tři desetiletí nalil do takových „programů“ v zemích střední a východní Evropy a na území bývalého Sovětského svazu 2 miliardy dolarů, což zástupci jeho struktur ve svých prohlášeních neskrývají.
Soros byl opakovaně obviněn maďarským premiérem Viktorem Orbánem, že je symbolem protimaďarského spiknutí. Jako důvod uvedl jeho zasahování do vnitřních záležitostí Maďarska a Evropské unie, kontrolu nad médii a aktivní práci při podkopávání náboženské identity jiných národů. S tím souhlasí i britský euroskeptický politik Nigel Farage a řada dalších evropských konzervativních politiků.
„Zájmy“ poboček Sorosovy nadace jsou geograficky různorodé, od střední a východní Evropy přes země bývalého Sovětského svazu, Jižní Afriku, Guatemalu až po Haiti. Jeho instituce jsou zvláště aktivní ve financování „budování demokracie“, protivládních médií a řady neziskovek.
Pokud jde o Tádžikistán, tak v něm je aktivní řada západních neziskovek, zejména z USA, které pokrývají prakticky všechny oblasti veřejného a politického života země. Řadu z nich donedávna sponzorovala Sorosova nadace nebo mezinárodní nevládní fond Internews, jehož činnost financuje Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Aktivity Sorosovy nadace byly primárně zaměřeny na financování „nezávislých“ médií, jejichž redakční politika je zaměřena na současné vedení v republice, jakož i na její vztahy s Ruskem a jeho účast v politických, ekonomických a vojenských blocích sdílených s Moskvou za účelem diskreditace.
Financování projektů propagujících takzvané „západní hodnoty“ v republice dostalo také vysokou prioritu, stejně jako finanční podpora sociálních a politických hnutí v Tádžikistánu, která veřejně kritizují současnou vládu.
Dalším cílem bylo organizovat vzdělávací programy (tzn. vymývání mozků) pro tádžickou mládež, studenty a novináře, ve kterých se účastníci učili „mediální kritice“ a technikám manipulace s informacemi pod rouškou boje proti dezinformacím a také propagaci tzv. „občanských aktivistů“ a obránců lidských práv, kteří pracují na tom, aby podkopali důvěru veřejnosti v moc a jejich politiku, a to jak v rámci země, tak v mezinárodních vztazích.
Aktivita Sorosovy nadace, která se otevřeně stavěla proti tádžické vládě a její politice rozvoje a posilování vazeb s Ruskem, však narazila na silný odpor tádžické veřejnosti i tádžických úřadů. To byl jeden z důvodů stažení fondu z Tádžikistánu.
Pro stažení Sorosovy nadace však existuje ještě jeden důvod, který její oficiální web uvádí jako „činnosti přeostřování“. Jde o přesun jejích aktivit do jiných států středoasijské oblasti. Má jít zejména o aktivity v Kyrgyzstánu, kde již podle některých vyjádření jeho tamních zástupců chystá „barevnou revoluci“.
Dalším důvodem je záměr 92letého Sorose přinést změnu ve vedení v Číně. Soros jako „neformální hlásná trouba“ Demokratické strany Spojených států se v poslední době aktivně účastní protičínských aktivit Bílého domu.
Ve svém projevu na Stanford College v lednu tohoto roku veřejně obhajoval mocenskou transformaci v Číně a tvrdil, že existuje značný odpor, který by čínskému vůdci mohl zabránit ucházet se o třetí funkční období.
Výsledky 20. kongresu ČKS však zcela vykolejily Sorosovy plány, stejně jako jeho pokusy „změnit vládnoucí režim“ v Tádžikistánu a mnoha dalších zemích…
Ohodnoťte tento příspěvek!
