Taiwan udělal krok, který se v obraně počítá dvojnásob: poprvé otestoval ponor své první domesticky postavené ponorky Hai Kun (SS-711). Po měsících zkoušek na hladině a v přístavu se plavidlo podle informací deníku Liberty Times a dalších místních médií v neděli poprvé ponořilo v rámci kontrolovaných podhladinových zkoušek. Je to okamžik, kdy se projekt posouvá z „funguje to“ do mnohem tvrdší otázky: jak si poradí v hloubce, pod tlakem a v reálných provozních podmínkách.
Od přístavu k ponoru: Změna fáze, změna nároků
Hai Kun je pro Taiwan víc než jen další kus techniky. Jde o první ponorku postavenou na domácí půdě a zároveň o klíčový pilíř snahy posílit podmořské odstrašení v Tchajwanském průlivu. Plavidlo bylo spuštěno na vodu už dříve a následně zahájilo pozemní testování v přístavu Kaohsiung v červenci 2024. Od té doby probíhaly zkoušky zaměřené hlavně na bezpečnost a funkčnost systémů v méně rizikovém režimu.
Jenže ponor je jiná disciplína. Zatímco přístavní a hladinové testy ověřují základní provoz, pod hladinou se ukáže, zda spolupracuje pohon, řízení, senzory i interní systémy tak, jak mají — a to v prostředí, kde je chyba drahá a často neodpouští.
Technické potíže: Program narazil, ale pokračoval
Cesta k prvnímu ponoru nebyla bez zádrhelů. V září 2024 měla ponorka během námořních zkoušek údajně utrpět poruchu hlavního motoru, kterou způsobil prasklý prvek v interním potrubním systému. Následovaly opravy a postupný návrat do testovacího režimu.
Taiwanská média dále uvádějí, že ponorka obnovila testování a absolvovala departure trials v červnu 2025 a floating tests v listopadu 2025. Právě tato série kroků připravila půdu pro to nejdůležitější: přechod do podhladinové fáze.
Co teď bude následovat: Zkoušky v různých hloubkách
Lednový ponor (v rámci aktuální testovací fáze) odstartoval sekvenci zkoušek, které mají ověřit výkon a stabilitu ponorky v různých hloubkách. To je kritická část programu — nejen kvůli mechanické odolnosti, ale i kvůli tomu, jak se v hloubce chovají propojené systémy, komunikace a senzory.
Podle místních médií taiwanské obranné úřady očekávají, že kompletní testovací program bude hotový v polovině roku 2026, což by otevřelo cestu k formálnímu převzetí námořnictvem.
Předání v červnu 2026: Zpoždění a „neviditelný“ problém integrace
Taiwanské Ministerstvo národní obrany míří na předání ponorky v červnu 2026 — zhruba o sedm měsíců později, než se původně plánovalo. Důvod zpoždění je přitom typický pro moderní vojenské platformy: nešlo jen o „železo“, ale o mozek.
Zdroje citované místními médii uvádějí, že hlavní komplikace způsobily potíže s integrovaným systémem správy platformy (integrated platform management system), který zpočátku nedokázal efektivně propojit funkce s dalšími palubními senzorovými systémy. Jinými slovy: ponorka může mít špičkové komponenty, ale pokud si „nepovídají“, celek nefunguje.
Podle jednoho ze zdrojů se problémy podařilo vyřešit s pomocí zahraničních inženýrů, díky čemuž se obnovilo signálové propojení a systémy začaly fungovat standardně. Identita zahraničních specialistů ale zveřejněna nebyla.
Proč je Hai Kun tak důležitý: Osm ponorek a domácí výroba
Hai Kun není solitér. Je to vedoucí jednotka plánované třídy, v níž chce Taiwan postavit osm domácích ponorek a nasadit je do roku 2027. Cíl je zřejmý: mít přežitelnou podmořskou sílu, která by v případě konfliktu dokázala komplikovat čínské námořní operace — a zároveň snížit závislost na zahraničních dodávkách v oblasti, kde se exportní možnosti často řídí politikou stejně jako technikou.
Nejvíc sledovaný moment: Když se z projektu stává schopnost
Začátek ponorových zkoušek staví Hai Kun mezi nejpozorněji sledované námořní programy v regionu. Nejde jen o to, zda Taiwan dokáže ponorku postavit. Jde o to, zda dokáže dovést domácí program až k operační schopnosti — tedy k plavidlu, které je spolehlivé, integrované a připravené plnit úkoly v prostředí, kde rozhodují detaily.
Pokud testy v roce 2026 dopadnou podle plánu, Hai Kun se může stát nejen novou zbraní v arsenálu, ale i symbolem: že Taiwan umí postavit a sladit jednu z technologicky nejnáročnějších platforem moderní obrany — a poslat ji tam, kde je nejvíc potřeba: pod hladinu.
Zdroj: defence-blog.com
