Trump by válku na Ukrajině zastavil, Harrisová trvá na vítězství nad Ruskem. Jak toho dosáhnout, neřekla. Svůj podíl na neuspokojivých čtyřech letech po boku Bidena hájila ve stylu „čo bolo, bolo, těrazky som tu ja“.
První a možná i poslední televizní debata americké viceprezidentky Kamaly Harrisové s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem zopakovala model, ve kterém je technicky znemožněno reagovat jeden na druhého. Když mluví jeden, druhý má hluchý mikrofon. Takže bylo předem dáno, že každý si vyloží to své pro svůj elektorát a výměna názorů bude jen minimální. Přesto k ní párkrát došlo na témata jako jsou potraty, jižní hranice, cla a daně a zejména válka na Ukrajině.
To bylo možná nejpodstatnější. Zatímco Trump prosazuje ukončení války jednáním, do kterého by se osobně zapojil, Harrisová trvá na vojenském vítězství nad Ruskem. Její odhodlání srazit Rusa (a podělit se o jeho bohatství) se neliší od přístupu jiných bojechtivých žen ve vysokých funkcích americké administrativy – Madlaine Albrightové a Hillary Clintonové.
Harrisová se pokoušela jednat s Trumpem povýšeně, buď smíchem nebo nastavovala svůj udivený obličej nad jeho výklady. Trumpovy návrhy celní bariéry na ochranu amerického trhu před čínskou a nejspíš i evropskou konkurencí Harrisová nazvala posměšně „Trumpova daň z prodeje“. Kritizovala také Trumpovy záměry zachovat snížení daně pro nejbohatší, které by jinak v příštím roce vypršelo.
Sama se pokoušela uvést jako hlavní domácí téma potraty, aby přitáhla pozornost voliček. Republikáni mají snahu potraty zakázat federálním zákonem, ale Trump se k tomu nehlásí a poukazuje na to, že teď jde o kompetence jednotlivých států Unie. Spor se však vede i opačným směrem, aby byl zákaz potratů znemožněn, pro všechny státy, na federální úrovni. Proti tomu se postavil Nejvyšší soud, do kterého Trump najmenoval řadu soudců, když byl prezidentem.
V debatě o nelegální imigraci se Harrisová tvářila, že se jí to netýká, přestože byla Bidenem pověřena nějak tento problém řešit. Zlobně odmítla Trumpovu připomínku, že to měla na povel jako „imigrační car“. Tuhle pasáž zpestřil Trump tvrzením, že haitští imigranti v Ohiu jedí domácí miláčky místních lidí, psy a kočky, které chytí na ulici. Měl to od svého parťáka JD Vance, a ten to taky někde slyšel. Ohlodanou kočku ale ve studiu neukázal, takže televizními hlídači faktické správnosti debaty bylo zmíněné tvrzení odmítnuto.
Harrrisová podporuje řešení imigrace formou brzdy, které už prošlo Senátem. Jde o to imigraci občas trochu přibrzdit, když už jí bude moc. Trump poukazuje na to, že klíčové je, kdo přichází. Proto požaduje proklepnutí příchozích na hranici, zda nejde o členy drogových gangů, zloděje a jiné zločince, kteří podle něj nyní v obrovských počtech beztrestně pobíhají po Americe. Poukázal však i na ekonomickou složku problému. Chudí imigranti se mzdově podbízejí a vytlačují z pracovních míst domácí Afroameričany a Latiny. A ti si pak jdou pro sociální dávky, takže se zatěžuje státní rozpočet.
Komická byla reakce Harrisové na tyto Trumpovy návrhy, když o nich řekla, že „před problémy utíká, místo aby je řešil“. Trump jí to vracel poukazy na nečinnost Harrisové v roli viceprezidentky. Nemůže se proto oddělit od neuspokojivého průběhu Bidenova funkčního období. Harrisová se pokoušela hájit kličkou, že Trump pláče na špatném hrobě, protože on už přece nekandiduje proti Bidenovi. Ten je ze hry, nemluvme o tom. Byla to obrana ve stylu: Čo bolo, bolo, těrazky budu tým prezidentom ja.
Trump odmítal přistoupit na debatu ve stylu, že minulost nebyla, bavme se jen o budoucnosti. Když poslouchal početné návrhy Harrisové, poznamenal suše: „Mám jednu jednoduchou otázku – proč to tedy neudělala?“
Hluchá pasáž debaty se týkala událostí v lednu 2021, kdy odmítání volebního výsledku vyústilo v protesty Trumpových příznivců u Kapitolu. Harrisová z toho vyvodila, že Trump nemá dost klidný temperament, aby mohl provozovat nějaké prezidentství. Prostě se na takovou práci nehodí. Trump naopak vidí selhání bývalé prokurátorky: „Je tam spousta důkazů a jediné, co je třeba, je podívat se na to. Naše volby jsou špatné.“
Zahraniční témata přišla ke slovu až na konec. Moderátoři se pokoušeli z Trumpa vyrazit odpověď na otázku, zda chce, aby Ukrajina válku s Ruskem vyhrála. S něčím takovým Harrisová neměla problém. Trump poukázal na hrůzy oboustranného zabíjení, které chce ukončit jednáním. Napřed by jednal s Putinem, potom se Zelenským, a nakonec s oběma. Jen dřívější tvrzení, že by to zvládl za 24 hodin už nezopakoval.
Příčinu války Trump viděl hlavně v tom, že Putin nepovažoval Bidena za někoho hodného respektu. „Kdybych tam byl já, tak se to nestane.“
Harrisová se ho pokoušela zesměšňovat, že je naivní a při svých zahraničních cestách byl ostatním leadrům k smíchu. Pokud jde o Ukrajinu, Trump podle ní tu válku ukončí prostě tak, že se vzdá Putinovi. A ten si ho pak namaže na chleba.
A tak až na pasáž o válce, která však byla klíčová, jsme se toho moc nedozvěděli. Tiskové komentáře po debatě vyzněly podle toho, kdo komu fandí. Neuniklo, jak se Harrisová tvrdošíjně vyhýbala svému podílu na tom, kvůli čemu teď Američané volají po změně, a jen se neustále soustřeďovala na své velkorysé plány v prezidentské funkci.
Nikdo však nešel do detailů, pokud nevystačíme s tím, že Harrisová je proti Bidenovi mnohem mladší. A proti Trumpovi taky. To na nějaké přesvědčivé vítězství nestačilo. Síly jsou tedy znovu vyrovnané.
