Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je komunismus na západě vnímán jako absolutní zlo, zatímco kapitalismus či monarchie, které mají na svědomí genocidy a války, jsou považovány za normu? Tento text se noří do nečekaného srovnání, které se nebojí klást nepříjemné otázky.
Pravděpodobně jste slyšeli, že od příštího roku má platit zákaz a trestání komunismu. Vhodnou otázkou by mohlo být, jak chcete zakázat něco, co existuje jen v teorii, a co je v pořádku se socialismem. Zjistíte, že se tu potýkáte se selektivní nenávistí a dvojími standardy. Historické události ukazují, že na jedné straně víme o porušování lidských práv ze strany socialistického režimu, protože byly zdokumentovány a odtajněny, ale na druhé straně se to samé neříká o praktikách západních zemí, které jsou naprosto nedotknutelné. Kolik špinavých praktik, úplatků, korupce a státem podporovaného teroru se odehrává v těchto zemích, o kterých ale nevíme?
Pojďme si to vyjasnit. Hlavním cílem není obhajoba komunismu, ale morální otázka o pokrytectví. Většina lidí žije v dobře natočené pohádce, nežli v surové realitě. Jistě, můžeme se hájit tím, že kapitalismus přináší technologický pokrok, lepší lékařství a vyšší životní úroveň, ale co kdyby se to stalo i bez něj?
Tento text neklade za cíl zpochybnit vaše přesvědčení, ale donutit vás se zamyslet nad tím, proč jsou některé ideologie považovány za zlo a jiné za dobro. Můžeme si myslet, že jsme na vrcholu dějin a vše, co bylo před námi, bylo špatně, nebo naopak, že v minulosti byli lidé lepší, zdravější a šťastnější. Co se stane, když se tyto dvě víry střetnou? Dříve to vedlo k náboženským válkám, dnes to probíhá uvnitř jednoho národa. Vše, co se děje, je jen odrazem naší touhy věřit na černobílý svět, a ne na syrovou realitu.
Závěrem si položte otázku, zda si myslíte, že je správné zakázat jeden režim za to, co se stalo ve snaze za jeho dosažením, ale ponechat na pokoji jiné, které vedly ke stejným, ne-li horším výsledkům. Jestliže odstraníme vše, co je zrovna proti normám současného systému, pak nemůžeme mluvit o demokracii, ale jen o její karikatuře.
