Imigrace hýbe světovou politikou a ve většině západních zemí je buď rovnou tématem číslo jedna nebo je mezi třemi nejdůležitějšími společenskými tématy. Bude tomu tak i v nadcházejícím roce. Zdroj informací na konci článku.
(1) Velká Británie
Nigel Farage byl hlavní tváří kampaně za vystoupení Velké Británie z Evropské unie v čele strany UK Independence Party neboli UKIP. Po svém odchodu z UKIP založil novou stranu, která se nyní jmenuje Reform UK.
V britských volbách získala Reform UK třetí nejvyšší počet hlasů, když dostala 4,1 milionu hlasů, o 40 % méně než druzí konzervativci. Počet členů strany Reform UK v roce 2024 rychle rostl a na jeho konci měla strana více členů než tradiční konzervativci. Podle Nigela Farage se „jedná o historický moment, neboť nejmladší strana v britské politice právě předehnala nejstarší politickou stranu na světě”.
Nejvýraznějším bodem programu Reform UK je výrazné omezení imigrace.
(2) USA a pracovní víza
Ve svátečním týdnu po Vánocích proběhla v USA poměrně vášnivá debata o vízovém programu H-1B. Jeho původním cílem bylo umožnit vysoce kvalifikovaným odborníkům z ciziny práci v USA. Postupem času se ale stal pro velké firmy nástrojem, jak nahradit americké zaměstnance levnější pracovní silou ze zahraničí. Asi nejznámějším příkladem byla společnost Disney, která donutila své americké zaměstnance, aby zacvičili cizince předtím, než byli propuštěni a na jejich místo nastoupili zaškolení cizinci.
Člen Trumpova týmu Vivek Ramaswamy rozpoutal diskuzi, když uvedl, že důvodem pro import cizinců v rámci programu H-1B je „nízká pracovní kultura” Američanů. To vyvolalo bouřlivou negativní odezvu voličů Donalda Trumpa, kteří upozorňovali na to, že se nejedná o import kvalifikované síly, ale o jednoduchý způsob pro velké firmy, jak si snížit pracovní náklady, neboť firmy „dovážely” cizince na běžné pozice.
Elon Musk se důrazně postavil na stranu dovozu lidí ze zahraničí, neboť technologické firmy potřebují nejtalentovanější lidi bez ohledu na to, odkud jsou. Média o vášnivé diskuzi informovala jako o první „velké trhlině” mezi podporovateli nového prezidenta.
Diskuze se koncem roku zklidnila, neboť se všichni shodli, že program H-1B potřebuje důkladnou revizi.
(3) Kanada
Chrystia Freeland byla ministryní financí ve vládě Justina Trudeau a jedním z nejloajálnějších členů kabinetu. V polovině prosince rezignovala. Důvod? Odmítla svůj přesun na jinou pozici z důvodu neshody v otázkách souvisejících s imigrací.
Po vítězství v listopadových volbách řekl Donald Trump, že pokud Kanada řádně nezajistí svoji hranici s USA, uvalí USA na kanadské zboží dovozní tarify. Justin Trudeau obratem odletěl na osobní setkání s Donaldem Trumpem na Floridu. Následně kanadská vláda oznámila, že bude investovat téměř miliardu dolarů do posílení ostrahy hranic.
Chrystia Freeland v otevřeném dopise, kterým zdůvodňuje svoji rezignaci, uvádí, že Kanada by se měla finančně připravit na možný tarifní střet s USA místo toho, aby se zabývala „drahými politickými triky”. Podle médií tím měla na mysli rozdávání peněz voličům.
Poprvé za posledních 25 let říká většina občanů Kanady, že imigrace „je příliš vysoká”. Kanadská vládní opozice plánuje hlasování o důvěře vládě na konec ledna.
(4) Velká Británie a sexuální gangy
V novém roce se ve Velké Británii znovu otevřela kauza pákistánských gangů, které v minulosti sexuálně zneužívaly nezletilé anglické dívky z chudých rodin, více zde. Britská vláda vedená Labour Party totiž odmítla žádost rady města Oldham, aby byla zřízena komise na úrovni vlády, která by problém masového sexuálního zneužívání nezletilých dívek důkladně vyšetřila.
Na platformě X proběhla emocionální diskuze za účasti politiků i osobností ze světa byznysu. Na vině je podle komentářů i současný předseda britské vlády za Labour Party Keith Starmer, neboť byl v té době šéfem státních zástupců. Několik političek Konzervativní strany podpořilo radu města Oldham v její žádosti.
Veřejnost se mohla znovu seznámit se soudním protokolem z roku 2013, který popisuje otřesné detaily hromadného znásilnění nezletilých dívek včetně toho, že si jeden z pachatelů označil svoji oběť iniciálami na intimních místech, které vypálil rozžhavenou sponkou.
(5) Německo
Vláda v Severním Porýní-Vestfálsku oznámila, že zřizuje ohlašovací místa pro „protimuslimský rasismus“, „nepřátelství ke ‚queer‘ osobám“ a další formy rasismu“. Ohlašovací místa umožní hlásit případy nedosahující úrovně trestného činu.
Elon Musk na konci roku 2024 podpořil v článku v německém deníku Die Welt protiimigrační stranu AfD. Následně na sociálních sítích naznačil, že by mohl na platformě X odvysílat rozhovor s předsedkyní AfD Alicí Weidel. Německý prezident Steinmeier reagoval kritikou „zahraničního vměšování” do voleb a naznačil, že by výsledek voleb mohl být nelegitimní. Elon Musk zveřejnil příspěvek, ve kterém označil německého prezidenta za „tyrana”.
(6) USA na Nový rok
První den v roce najel muž jménem Shamsud-Din Jabbar pronajatým vozem SUV Ford do davu lidí oslavujících nový rok na Bourbon Street v New Orleans. Zahynulo nejméně patnáct lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Terorista byl při útoku zastřelen. Na voze měl připevněnou vlajku islámského státu.
Vedoucí agentka FBI na první tiskové konferenci oznámila, že se nejedná o teroristický útok. Zástupci města uvedli, že zábrany na začátku ulice, jejichž cílem je zamezit vjezdu automobilů, nebyly v provozu, protože město plánovalo jejich vylepšení. Šéfová policie v New Orleans na tiskové konferenci oznámila, že „policie měla plán, ale terorista jej obešel”.
Následně vyšlo najevo, že se terorista narodil v USA, byl americkým občanem a sloužil v armádě. Žil v převážně muslimské komunitě v texaském městě Houston.
V ten samý den vybuchl vůz Tesla cybertruck před budovou Donalda Trumpa v Las Vegas. Ve voze byly nalezeny výbušniny a mrtvola muže jménem Matthew Livelsberger s prostřelenou hlavou. Matthew Livelsberger byl členem speciálních jednotek americké armády a sloužil na stejné základně jako terorista z New Orleans.
Několik hodin po útok v New Orleans proběhla v New Yorku demonstrace příznivců hnutí Hamás, kteří volali po globální intifádě.
(7) Švýcarsko
Od 1. ledna jsou ve Švýcarsku zakázány náboženské závoje na obličej a masky při demonstracích. Pro kritiky je to především symbolická politika.
Post scriptum
Pozn. autora:
Když v roce 2013 připluly první lodě s africkými imigranty na italský ostrov Lampedusa, „devět z deseti občanů v každé hospodě” správně předpovědělo, že to bude obrovský problém, pokud se Evropa neodhodlá k rychlému a ráznému řešení. To se nestalo a největší hrozbou měl být „nárůst islamofobie”.
O jedenáct let později má Francie několik měsíců po volbách vládu na hraně kolapsu a Německo čekají předčasné volby, přičemž německý prezident naznačuje, že by mohly být nelegitimní, protože Elon Musk něco napsal na platformě X. Ve Velké Británii dochází k překreslení volební mapy a nově vzniklá strana má více členů než tradiční konzervativci.
To je stav ve třech klíčových evropských zemích, jež po staletí určovaly chod dějin v Evropě. Jednou ze společných příčin současné nestability je nezvládnutá imigrace, jejíž nezvládnutelnost byla značné části občanů zřejmá od samého začátku a jejíž důsledky se přímo či nepřímo budou dotýkat malé země ve středu Evropy.
Její občané mají proto plné právo pochybovat o dobrých úmyslech evropských špiček a jejich schopnosti situaci zvládnout. Mají také právo své obavy vyjádřit a klást logické otázky, aniž by museli čelit jakékoli „šikaně” neoficiální nebo dokonce oficiální.
Zpráva o vyšetřování v Británii, pokud k němu dojde, by se měla dostat na titulní stránky nejenom anglických novin jako varování před zločinnou zbabělostí. Společnost, která nejenže nedokáže ochránit vlastní děti, ale ani je ze zbabělosti nechce chránit, si nezaslouží, aby prosperovala.
