Na začátku 19. století se Britské impérium pokusilo dobýt Buenos Aires. Narazili však na nečekaný odpor ze strany místních pekařů obchodníků a přístavních dělníků, kteří se chopili zbraní v době koloniálního bezvládí. Vzhledem k tomu, že jednotku tvořili téměř výhradně galicijští imigranti usazení v Argentině, nazývali se Tercio de Gallegos.
V červnu 1806 se v Buenos Aires vylodilo britské vojsko pod velením Williama Beresforda (1768-1854). Španělský místokrál Rafael de Sobremonte před britským útokem uprchl do vnitrozemí i s královskou pokladnicí. Město zůstalo nechráněné a padlo do britských rukou. Místní obyvatelé sice město v srpnu osvobodili vlastními silami, ale věděli, že Britové se vrátí s větší flotilou. Kvůli absenci regulérní armády se obyvatelé organizovali do lidových milicí podle regionálního původu. Tak vzniklo 17. září 1806 i společenství Tercio de Gallegos (Prapor městských dobrovolníků z Galicie). Na rozdíl od jiných tehdejších milicí vynikalo přísnou vojenskou disciplínou a vlastním financováním. Jednotce velel Pedro Antonio Cerviño, kartograf z Pontevedry a ředitel námořní školy v Buenos Aires. Prapor měl přes 600 mužů rozdělených do 8 střeleckých rot a jedné roty granátníků. Bohatí galicijští obchodníci sami zaplatili uniformy (modré kabáty s červenými límci a manžetami) i část výzbroje.
Rozhodující okamžik nastal v červenci 1807, kdy na Buenos Aires zaútočila nová britská expedice čítající téměř 10 000 vojáků pod velením Johna Whitelockeho. Galicijci bránili klíčové úseky města. Jednotka obsadila strategické pozice na střechách, v kostelech a vystavěla barikády na dlážděných ulicích. V krvavých městských bojích využívali partyzánskou taktiku. Na britské kolony, které postupovaly sevřené v úzkých uličkách, házeli z teras kameny, vylévali vařící vodu a ostřelovali křížovou palbou. Tento odpor donutil britskou armádu 7. července 1807 ke kompletní kapitulaci. Úspěch těchto lidových milicí zásadně změnil dějiny Jižní Ameriky, jelikož s sebou přinesl ztrátu respektu ke koruně – ukázal obyvatelům Buenos Aires, že se svedou ubránit sami bez pomoci španělského krále. V lednu 1809 byla jednotka rozpuštěna poté, co se zapojila do neúspěšného pokusu o svržení místokrále Santiaga de Linierse. Mnoho jejích bývalých členů se v roce 1810 přidalo ke Květnové revoluci, která odstartovala proces vzniku nezávislé Argentinské republiky. V roce 1995 byla jednotka znovu vytvořena jako připomínka svého 190. výročí, přičemž vznikla jako čestná garda Národní námořní školy.
Zdroj obrázku GetArchive a PxHere
