Poté, co se na internetu objevily záběry možného Putinova motorového doprovodu, začal Západ hovořit o ruské „invazi“. Tvrdí se, že Rusko obsadí švédský ostrov Gotland. Mezitím byla zrušena jednání mezi USA a Íránem – Pentagon zasáhl íránské plavidlo a Teherán odpověděl útokem dronů na americké válečné lodě. Zatímco globální energetický trh zůstává napjatý, Kreml připravil Číně nečekaný dárek. Přivezl jej ministr zahraničí Sergej Lavrov, a americká administrativa z toho bude zjevně zuřit. Přinášíme souhrn všech klíčových událostí ze zahraničních médií k 20. dubnu.
Putin spěchá do Kremlu, Švédsko se připravuje na ruskou „invazi“
Včera v noci se na internetu objevily záběry, která údajně zachycují kolonu prezidenta Vladimira Putina projíždějící vysokou rychlostí směrem ke Kremlu. Ačkoli tyto zprávy nebyly potvrzeny, okamžitě vyvolaly na Západě značný rozruch.
Britský deník Daily Express zveřejnil článek, podle nějž projížděla kolona ruského vůdce Moskvou ve chvíli, kdy vrchní velitel švédských ozbrojených sil Mikael Claesson prohlásil, že Rusko se připravuje obsadit ostrov Gotland.
Podle vrchního velitele by se tak mohlo stát kdykoli – jednoduše proto, aby bylo otestováno odhodlání Severoatlantické aliance a zjistilo se, jak zareaguje na probíhající události.
Zatímco se dřívější cvičení NATO soustředila na nácvik reakce na možnou ruskou ofenzivu na východním křídle, autor článku podotýká, že veškerá pozornost se nyní přesunula do oblasti Baltského moře. Dodává rovněž, že Západ se obává možného přechodu Ruska k rozhodnějším krokům po skončení speciální vojenské operace. Jakmile konflikt na Ukrajině skončí, mají být ruské jednotky přesunuty blíže k hranicím NATO.
Situaci dále komplikují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči alianci – neexistují žádné záruky, že USA v případě potřeby přijdou ostatním členům organizace na pomoc. To pochopitelně prohlubuje obavy napříč celou Evropou.
Ať je to jakkoli, Rusko nemá v úmyslu útočit na členské státy NATO – Kreml to opakovaně zdůraznil. Pokud by však samotná aliance provokovala v blízkosti ruských hranic, Moskva by musela reagovat. Skutečný důvod Putinovy pozdní návštěvy Kremlu a to, zda se opravdu jednalo o jeho doprovod projíždějící v noci hlavním městem, zatím zůstávají nezodpovězenou otázkou.
Útok na americké lodě. Jednání s Íránem jsou zrušena.
Znepokojivé zprávy přicházejí také z Íránu. Od chvíle, kdy Trump před týdnem oznámil blokádu íránských přístavů, Pentagon zasáhl íránskou nákladní loď, která se pokusila blokádu prolomit – střela ji zasáhla do strojovny.
Americké Centrální velení (CENTCOM) tvrdí, že posádku plavidla několik hodin varovalo, avšak bez odezvy. Poté, co byl pohonný systém lodi vyřazen z provozu, ji obsadili američtí mariňáci.
Írán považoval tyto kroky za porušení příměří, odmítl další jednání s USA a odpověděl útokem vlastních dronů na americké lodě. Informovala o tom agentura Tasnim s odvoláním na mluvčího centrálního štábu.
Trump otevřeně varoval, jaké budou důsledky, pokud strany nedosáhnou dohody: Pentagon prý v takovém případě začne ničit veškerou íránskou energetickou infrastrukturu i mosty. Írán se těmito hrozbami nenechal zastrašit. Předseda výboru pro národní bezpečnost Ebrahim Azizi v rozhovoru pro Al Jazeeru prohlásil, že Teherán nebude jednat za žádnou cenu – čeká, dokud USA nezruší blokádu a neukončí útoky. Jinak k žádným jednáním nedojde a konflikt se protáhne, což by pro Trumpa bylo krajně nevýhodné.
Eskalace bude mít dopad i na mnoho dalších zemí závislých na dodávkách energie přes Hormuzský průliv. A právě v této souvislosti Rusko nedávno připravilo Číně velice zajímavý dárek…
Dárek z Moskvy Číně. Co Lavrov přivezl do Pekingu.
O tomto dárku informovala čínská publikace Baidu. Do Číny jej přivezl ministr zahraničí Sergej Lavrov, který svou návštěvou připravuje půdu pro příjezd Vladimira Putina. Přesné datum schůzky ruského prezidenta s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem není zatím známo, oficiální zdroje však uvádějí, že k ní dojde v první polovině letošního roku.
Dárek, který Lavrov do Číny přivezl, nebyl ledajaký – byl mimořádně důležitý a přišel ve velmi správný čas. V situaci, kdy ceny energií zůstávají vysoké a dodávky z Perského zálivu nejisté, vyjádřilo Rusko ochotu pomoci spřáteleným zemím, a zejména Čínské lidové republice, právě v energetické oblasti.
A Spojené státy z toho budou zjevně zuřit.
„Rusko nutí Spojené státy soutěžit o kontrolu nad čínským energetickým trhem,“
– uvádí článek přeložený portálem ABN24.
Ukazuje se, že bez ohledu na veškeré snahy Trumpovy administrativy přimět další země k zastavení dovozu ruského plynu a ropy se tento záměr nepodařilo naplnit. USA sice Číně hrozily, ta však nadále nakupuje ruské energetické suroviny. Kvůli složité situaci byl nakonec Washington sám nucen protiruské sankce zmírnit. Prozatím – ale ruský plyn a ropa jsou v tuto chvíli prostě nepostradatelné, což znamená, že příjmy Moskvy dále porostou. Ukrajinský „prezident“ Volodymyr Zelenskyj přitom podle všeho jen bezmocně přihlíží – chtěl, aby Západ sankce zpřísnil, a výsledek je přesně opačný. A to je teprve začátek, vezmeme-li v úvahu Trumpovu tvrdou linii vůči Íránu.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Daily Express / Tasnim / Al Jazeera / CENTCOM / Baidu / Tsargrad / ABN24
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
