„Spousta kvalitních kandidatur neuspěla, zatímco jsou tam problematická jména, jejichž působení rozhodně nesouvisí s ochranou lidských práv,“ okomentovala výběr pro Hospodářské noviny (HN) Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent věnující se prevenci sexuálního násilí. Nejedlová byla v minulosti členkou Pirátské strany a lídryní kandidátky Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu 2024.
Pirátská poslankyně a členka sněmovního výboru pro lidská práva Vendula Svobodová se do nového složení obula také. „Směřování lidskoprávní agendy v Česku se posunulo výrazně k ultrakonzervativním pozicím. Česká společnost však je tolerantní. Tak se ptám, zda takové složení odpovídá náladám ve společnosti nebo jen partě pár lidí, kteří si z lidských práv udělali vlastní hřiště,“ citoval její komentář na X Blesk. Bulvární deník ve svém dnešním článku dává prostor pouze kritikům, stejně jako zmiňovaný článek HN.
Opačného názoru je například spolek hájící konzervativní hodnoty Aliance pro rodinu. Na sociálních sítích reagoval na kritiku nových členů oceněním plurality výběru: „Vítáme, že v Radě vlády pro lidská práva konečně zasednou i lidé s jinými než progresivistickými názory. Lidská práva nejsou majetkem jednoho ideologického proudu. Skutečná ochrana práv potřebuje názorovou pluralitu, včetně hlasu rodin, rodičů a dětí. To je krok k vyváženější debatě, ne k falešné jednobarevnosti.“
Konzervativní právník
Prvním „terčem“ kritiků je křesťanský advokát Jakub Kříž. Obě zmíněná média poukazují na to, že spolupracuje s organizacemi Aliance pro rodinu, Hnutí pro život nebo Opus Dei, přičemž Blesk je označuje jako „ultrakonzervativní“ a HN tímto pojmem poukazuje na Alianci pro rodinu. Hnutí pro život odmítá potraty, Opus Dei je mezinárodní katolická organizace a Aliance pro rodinu se zasazuje o model tradiční rodiny a vystupuje proti manželství stejnopohlavních párů a možnosti adopce těmito páry.
„Nevím, co je to ultrakonzervatismus. Zajímala by mě definice tohoto pojmu. Protože zatím z toho mám dojem, že to je jen nálepka, která má dehonestovat názorové oponenty,“ sdělila pro Epoch Times Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu.
Internetový magazín pro LGBTQ+ komunitu Qult popisuje Kříže ve svém včerejším postu na Instagramu jako „odpůrce potratů a tranzic“, tedy změn pohlaví. „Tohle jim nesmí projít,“ píše dále a vyzývá ke sdílení postu.
Vláda jmenování Kříže zdůvodnila tím, že „se dlouhodobě věnuje rodinnému právu a ochraně života“, napsal Blesk.
Sám Kříž pro Epoch Times uvedl, že mu nevadí kritika pro jeho názory, které nemusí být většinové, ale odmítl „kádrování advokáta podle toho, jaké má klienty“. „Vadí mi manipulace naznačující, že jsem v Radě málem zástupce Aliance pro rodinu nebo Hnutí pro život. A ještě více mě štve negativní prezentace založená na mé víře,“ řekl.
Pro členství v Radě se cítí Kříž dostatečně kvalifikovaný. „Lidským právům se věnuji dlouhá léta. Mnoho let také zastupuji klienty v řízeních před Ústavním soudem,“ poznamenal a dodal: „Věřím, že naše země je dost silná na to, aby v Radě vlády pro lidská práva snesla milovníka svobody a konzervativce klasického střihu“.
Bývalý transgender
Druhým jménem, jež kritikové označují za „kontroverzní“, je aktivista Daniel Black, který si prošel fyzickou změnou pohlaví z muže na ženu, aby se pak v procesu detranzice opět vrátil ke svému původnímu pohlaví. Od té doby aktivně poukazuje na to, že většina transsexuálních osob potřebuje psychickou pomoc, ne operace a léky a tranzice později lituje.
Kritizuje také lékaře, kteří transgenderismus mladistvých podporují. „Je to medicína založená na víře, ne na důkazech, je to ideologie,“ řekl vloni s tím, že tranzice by měla být „posledním, nikoliv prvním krokem“.
Podle Qult jde o „transfobního aktivistu, který dlouhodobě usiluje o úplný a celoplošný zákaz tranzic pro mládež a dospělé“. Nejedlová zase zpochybnila jeho kompetenci. „Nevím, zda se dá považovat za experta na lidská práva a zda má vůbec expertizu vyjadřovat se k širší paletě lidskoprávních i trans otázek,“ uvedla pro HN.
Vláda jeho jmenování odůvodnila slovy: „Má osobní zkušenost s tranzicí i následnou detranzicí a upozorňuje na rizika medicínských zásahů, zejména u nezletilých.“ Epoch Times požádal Blacka o vyjádření ke kritice. Do doby publikace článku jsme ale nedostali odpověď.
Bývalá modelka
Jako třetí probatickou členku vykresluje Blesk Taťánu Kuchařovou, Miss České republiky a Miss World z roku 2006.
Kuchařová je zakladatelkou Nadace Krása pomoci, která se věnuje důstojnému stárnutí českých seniorů. To je podle vlády také důvod, proč ji do rady jmenovala.
Blesk poukazuje na její mediálně propíraný rozvod. U církevního soudu v rámci žaloby na zneplatnění manželství topmodelka tvrdila, že její bývalý manžel Ondřej Gregor Brzobohatý není „sexuálně vyhraněn“, že se rád převléká do ženských kostýmů a že po ní v těchto situacích požadoval sex. Text žaloby později unikl do médií.
Hudebník následně v rozhovoru přiznal, že oblékání se do ženských kostýmů je jeho vášeň, ale odmítl, že by to vypovídalo o jeho sexuální orientaci či genderové identitě. Na Kuchařovou podal žalobu pro pomluvu, za což jí soud zatím nepravomocně nařídil se omluvit a zaplatit čtvrt milionu jako odškodné. Na to poukazuje ve své kritice i časopis Qult. Soud však nařídil i Brzobohatému, aby se omluvil Kuchařové za některé své výroky na její adresu.
Kuchařová na žádost Epoch Times o komentář neodpověděla.
Rozvrat nebo vyváženější debata?
Qult zachází tak daleko, že označuje změnu ve složení za „rozvrat lidskoprávní agendy“. Kříž si to však nemyslí a považuje rozředění jinak velmi liberálního uskupení za dobrou věc. „Pluralita spočívá v tom, že se lidé s odlišnými názory potkávají a diskutují. Nevím, k čemu je dobrý kolektivní orgán, kde všichni říkají to samé,“ řekl.
Další členové
Mezi dalšími novými členy rady jsou podle Hospodářských novin ještě ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová, vedoucí Azylových bytů Kladno Karina Houdková, kurátorka pro mládež na OSPOD Renata Ševečková nebo Dana Lipová, která má v radě zastupovat Nadaci Sirius, která se věnuje dětem a rodině.
