Takovou přezdívku získalo díky svému veleúspěšnému nasazení v zimních bojích 1943/1944 v prostoru tohoto běloruského města jedno z nejúspěšnějších tankových es, respektive v tomto případě jednotek stíhačů tanků, poručík Albert Ernst. Tento zkušený voják, který se 2. světové války zúčastnil již od útoku na Polsko, kde byl za zničení prvního nepřátelského tanku dekorován Železným křížem II. třídy.
Foto: Albert Ernst byl jedno z nejúspěšnějších tankových es, respektive es jednotek stíhačů tanků | Bundesarchiv / Public domain
Albert Ernst se narodil 15. listopadu 1912 ve Wolfsburgu. V 18 letech vstoupil na podzim 1930 do Reischwehru a postupně procházel výcvikem u motorizovaných útvarů, které se po převzetí moci nacisty začaly pomalu transformovat na obrněné. Když se v září 1939 zapojil do odrážení polského protiútoku na Bzuře, byl Ernst již zkušeným vojákem, příslušníkem protitankových jednotek. Největších úspěchů dosáhl na východní frontě, a to nejprve jako velitel stíhačů tanků Marder II a později zejména Nashornů.
Snímek z konce roku 1943 zachycuje právě Ernstův zamaskovaný Nashorn z 519. praporu stíhačů tanků, který v terénní prohlubni čeká na kořist. 23. prosince 1943 během odrážení jednoho ze sovětských tankových útoků, zničil Ernstův Nashorn 14 sovětských středních tanků T-34, na které osádka spotřebovala 21 kusů kanonového střeliva. Za pouhé dva měsíce nahlásily osádky 45 Nashornů 519. praporu zničení téměř 290 sovětských tanků. Vlastní ztráty čítaly 6 Nashornů, z nichž ovšem 4 musely zničit vlastní osádky z důvodu nemožnosti odtáhnout poškozené stroje k opravám.
Albert Ernst se stal pravděpodobně nejúspěšnějším „lovcem“ tanků na Nashornech. Drží také pomyslný rekord zničení cíle na největší vzdálenost, když dokázal tank T-34 zlikvidovat na 4,8 kilometru. K jeho úspěchům patří jistě i sestřel nepřátelského letounu. Ernst byl v průběhu války několikrát těžce zraněn, nakonec byl tento držitel Rytířského kříže „vlastníkem“ i Zlatého odznaku za zranění. V hodnosti kapitána se Albert Ernst, velitel 1. roty 512. praporu těžkých stíhačů tanků vyzbrojeného Jagdtigery účastnil ardenské ofenzívy (operace Wacht am Rhein) a následně se na jaře 1945 se svými muži vzdal příslušníkům americké 99. pěší divize v Iserlohnu v Severním Porýní-Vestfálsku. Zde také slavný Tygr z Vitebska, kterému se připisuje zničení celkově 75 tanků a samohybných děl nepřítele, 21. února 1986 ve věku 73 let zemřel.
Zdroj: Britannica, Tank Encyklopedia
