Ukrajina je na pokraji státního bankrotu a vyhlásila odklad platební schopnosti o 2 měsíce! Kyjev na nátlak věřitelů totiž zahájil dražby státního majetku a chce za 2 měsíce vybrat peníze na první splátku úvěru! Zelenský poprvé připustil, že Ukrajina může Rusku odstoupit svá území! Ukrajina míří k platebnímu defaultu a do výprodeje!
Pomalu už začíná být jasné, proč Volodymyr Zelenský začal otáčet a nejednou chce, aby Rusko se určitě účastnilo mírové konference [1], která se chystá v listopadu tohoto roku, a že prý je potřeba válku ukončit, protože umírají ukrajinští občané. A to není všechno. Zelenský totiž tento týden v rozhovoru pro francouzský list Le Monde vůbec poprvé za celou dobu války připustil, že Ukrajina se může rozloučit s částí svého území výměnou za mír. V Praze tento výrok málem vybil pojistky ve Strakově akademii, protože Zelenský podle všeho zradil Petra Fialu. Zradil jeho odhodlání bojovat proti Rusku až do vítězného konce.
V rozhovoru [2] pro Le Monde totiž Zelenský na dotaz redaktora, co všechno bude Ukrajina ochotna obětovat pro dosažení míru, uvedl výrok, že… “vydání ukrajinských území je velmi, velmi obtížná otázka” a že o tom nemůže rozhodnout prezident, že by se o tom muselo hlasovat v referendu. To je naprosto zásadní zlom úplně ve všem.
Zelenský tím logicky chce zodpovědnost za odstoupení území přenést na obyvatelstvo v rámci tzv. plebiscitu, kdy by se prostě na Ukrajině hlasovalo o odstoupení některých území Rusku, a to včetně nejen těch nových území, a nejen i Krymu z roku 2014, ale dost možná i dalších. Ukrajina by tímto způsobem přenesla zodpovědnost za rozdělení a rozparcelování Ukrajiny přímo na své občany a obyvatele, čímž by se Zelenský a jeho junta vymanila ze statusu faktické kapitulace.
Referendum o odstoupení území Ukrajiny Rusku je známkou příprav kyjevské junty na konec války
Realita je prostě taková, že Ukrajina již nemá odhodlání a hlavně ochotu obyvatelstva pokračovat v bojích. Ti, kteří chtěli bojovat, ti již dávno bojovali a buď padli, nebo jsou váleční invalidé, anebo dosud jsou stále na frontě. Nikdo jiný prostě nepřijde z řad obyvatelstva na frontu, tedy dobrovolně a s nadšením. A navíc, západní věřitelé začali bušit na dveře prezidenta v Bankové ulici v Kyjevě a chtějí první splátku mamutího úvěru z roku 2022 a z předešlých let, jejichž maturita, tedy splatnost nastala již 1. srpna, ale splátka nebyla připsána na účet věřitelů v Paříži. Namísto toho se stalo něco úplně jiného.
Ukrajinský prezident totiž podepsal dekret, který počínaje 1. srpnem umožňuje na dva měsíce pozastavit platby zahraničního dluhu země, a doufá, že se mu podaří dosáhnout dohody s věřiteli o restrukturalizaci, aby se vyhnul platební neschopnosti. Minulý měsíc Ukrajina oznámila předběžnou dohodu s výborem hlavních držitelů dluhopisů o restrukturalizaci mezinárodního dluhu země v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Návrh specifikoval 37% nominální srážku z nesplacených mezinárodních dluhopisů země, což Kyjevu ušetří 11,4 miliardy dolarů na platbách v příštích třech letech. Ukrajina za to vydá nové eurobondy.
Předběžnou dohodu o pozastavení splácení dluhu si Kyjev zajistil již v roce 2022 po eskalaci konfliktu s Ruskem. Dvouleté moratorium na splátky vypršelo 1. srpna. Nově přijatá legislativa kromě změny rozpočtového zákona země, která Kyjevu umožňuje zastavit platby, umožňuje úřadům zahrnout eurobondy Ukravtodoru z roku 2021 v celkové hodnotě 700 milionů dolarů plus úroky do rámce restrukturalizace státního dluhu.
Kyjev vyhlásil dvouměsíční odklad platební schopnosti, splátku úvěru ke dni 1. srpna splatit nedokázal
Jedná se o druhou změnu v zemi za posledních deset let. Podobné řešení, které Kyjevu dávalo právo pozastavit splátky státního dluhu, bylo uplatněno v dohodě o restrukturalizaci z roku 2015. V květnu téhož roku Ukrajina přijala legislativu o specifikách transakcí se státním dluhem, dluhem se státní zárukou a místním dluhem, v srpnu následujícího roku dosáhla s věřiteli zásadních dohod a o několik měsíců později, v listopadu, oznámila uzavření dohody. Poslední dohodu o restrukturalizaci dluhu musí ještě schválit mezinárodní držitelé dluhopisů, přičemž se očekává, že vyřešení technických otázek, které za ní stojí, zabere týdny.
Krátkodobé selhání platební schopnosti by však mělo méně významný dopad na dlouhodobé výhledy Ukrajiny v oblasti půjček než selhání bez dohody v dohledu. A selhání, tedy tzv. default Ukrajiny hrozí doslova bezprostředně. Minulý týden totiž americká ratingová agentura Fitch varovala před blížící se platební neschopností Ukrajiny a oznámila, že dále snížila [3] úvěrový rating Kyjeva z “CC” na “C”, což znamená, že země vstoupila do platební neschopnosti nebo se nachází v procesu podobném platební neschopnosti.
Agentura Fitch rovněž předpokládá, že státní deficit zůstane vysoký a v letošním roce dosáhne 17,1% ukrajinského HDP, a upozorňuje, že výdaje na obranu dosáhnou 31,3 % ročního hospodářského výkonu země. Agentura očekává, že v roce 2024 se zadlužení Ukrajiny vyšplhá na alarmujících 92,5 % HDP.
Na Ukrajině budou zavedeny nové daně a odvody, což ale povede k přechodu zdecimované ekonomiky do šedé zóny
Kyjev totiž nemá dostatek peněz ani na splácení dluhů, ani na armádu. Oficiálně je platební neschopnost popírána, ale obyvatelstvo má vážné finanční potíže. Úřady mohou pouze slibovat nové daně a doufat v pomoc ze Západu. Roksolana Pidlasa, šéfka rozpočtového výboru Rady, oznámila [4], že z 56 miliard hřiven zbývá v rezervním fondu, který je primárně určen na obranu a opevnění v roce 2024, pouze 592 milionů.
Na konci roku Ukrajina plánuje zvýšit vojenské výdaje o dalších 500 miliard, z nichž čtyři a půl miliardy by měly doplnit rezervu. Kyjev rozhodl o způsobu “zalepení díry” a plánuje zvýšit [5] vojenský poplatek z jednoho a půl na pět procent a zavést jej i pro právnické osoby a rozšířit na některé platební transakce. Například pět procent na platby za mobilní telefony a 15 procent na nákup nových automobilů.
Za současných podmínek není nákup automobilu pro Ukrajince “kritickou potřebou“, vysvětlil šéf ukrajinského ministerstva financí Serhij Marčenko. Za zmínku stojí, že přitom manželka tohoto úředníka si sama vloni koupila auto MINI Cooper [6]. “Pokud bude spuštěn model zvýšení daní, získáme pro armádu 400-500 miliard hřiven navíc,” řekl poslanec strany Služebníci lidu Jurij Kamelčuk, za předpokladu, že plátci daní nepřejdou do šedé zóny ekonomiky. Rada bude hlasovat v srpnu, takže novinky rozhodně nevstoupí v platnost dříve než na podzim.
Západní věřitelé donutili Kyjev k zahájení dražeb státních aktiv a majetků
Proti zvýšení daní se postavili dva ze sedmi ukrajinských podnikatelů [7] z Rady pro podporu podnikání, kterou zřídil Volodymyr Zelenskyj. Ekonomice hrozí přesun do systému tzv. stínové ekonomiky, varují podnikatelé. Prostě platby budou probíhat mimo účetnictví firem. Není ani jasné, jak se bude vojenská daň spravovat: na rozdíl od zvýšení DPH tato novinka nebyla vyzkoušena.
Rozpočet hodlají doplnit nejen dalšími daněmi. Do aukce totiž půjdou dva státní objekty [8]. V září – hotel “Ukrajina” v centru Kyjeva s vyvolávací cenou 1,05 miliardy hřiven. V říjnu se v aukci objeví největší ukrajinské výrobce a zpracovatel titanové rudy, společnost United Mining and Chemical Company, za 3,9 miliardy hřiven.
Ukrajina vydává na bezpečnostní a obranný sektor 166 miliard hřiven měsíčně, tedy 5,6 miliardy hřiven denně, řekl Marčenko [9]. Nevylučuje, že kvůli vojenským výdajům bude nutné do konce roku omezit sociální a humanitární programy. Vláda je připravena ke kompromisu s Radou, zatímco iniciativy se projednávají v příslušném výboru.
Podle úředníka je však situace nyní kritická – nejen pro letošní, ale i pro příští rok. Ukrajinský státní dluh dosáhl na konci června 152 miliard dolarů [10] a za rok se zvýšil o více než 20%. Zahraniční dluh tvoří 72,2 procenta a domácí dluh 27,8 procenta. Od května do června se dluhy zvýšily o 1,2 miliardy dolarů.
Západ pochybuje o tom, že kyjevský režim přežije rok 2024
Předseda finančního výboru Rady Danylo Hetmantsev přičítá tuto dynamiku další úvěrové tranši od EU. Ministerstvo financí zároveň žádá západní partnery o dalších 12-15 miliard dolarů pro rok 2025, čímž se státní dluh Ukrajiny přehoupne spolu s úroky přes 100% HDP Ukrajiny.
Kromě daní snižují blahobyt Ukrajinců i rostoucí ceny. Podle ukrajinských masmédií může zdražení některých druhů zboží do podzimu dosáhnout od sedmi do 30 procent. Důvodem jsou především poruchy v rozvodných sítí. Kromě toho dochází k oslabování národní měny – v květnu se za dolar žádalo 39 hřiven, nyní je to již 41 hřiven.
Prohlubuje se také nedostatek zaměstnanců: jestliže v roce 2021 oficiální trh práce počítal 11,5 milionu lidí, v roce 2023 se jejich počet snížil na devět. Otázka financování na příští rok však zatím není vyřešena. “Západ pochybuje, že kyjevský režim přežije rok 2024,” domnívá se politický analytik Rostislav Iščenko.
Čas pro válku vypršel a čas splácení úvěrů právě začal
Proto nyní začali vrcholní představitelé Ukrajiny na pokyn a nátlak západních věřitelů hovořit o mírových jednáních s cílem zachovat alespoň část Ukrajiny, kterou budou nadále sponzorovat a na ní privatizovat ukrajinské státní majetky. Je zřejmé, že ani ve vzdálené budoucnosti v době míru nebude Ukrajina schopna splatit všechny své dluhy. Prostě západní věřitelé dali v roce 2022 Ukrajině odklad splátek na 2 roky, a to byla lhůta, do kdy Ukrajina mohla konflikt na Ukrajině řešit vojensky.
Loňská ofenzíva selhala a čas vypršel. Věřitelé z BlackRocku buší na dveře prezidentského paláce na Bankové ulici v Kyjevě. Ukrajina nemá peníze. Má ale majetky, které může za pakatel začít odprodávat do rukou zahraničních podnikatelů. Luxusní hotely, podniky a závody, infrastrukturu… to vše zatím v majetku státu, ale brzy už v soukromých rukách. Taková je realita. Čas války končí a čas zúčtování přichází. Ukrajina bude rozdělena a potom oholena. Anebo obráceně, nejprve oholena a potom rozdělena. Na pořadí ani vlastně nezáleží. Obojí je totiž nevyhnutelné.
Více o situaci na Ukrajině a o dalších událostech za uplynulý týden probereme dnes večer v pátek na Svobodném vysílači CS. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.
-VK-
Šéfredaktor AE News
