Ukrajinská operace Vivaldi u Lymanu ukazuje, jak může vypadat nový typ ofenzivy. Pěchotu stále častěji nahrazují drony a pozemní roboti

Ukrajinská operace Vivaldi u Lymanu ukazuje, jak může vypadat nový typ ofenzivy. Pěchotu stále častěji nahrazují drony a pozemní roboti

Ukrajinské síly v prostoru severně od Lymanu během posledních týdnů dokázaly zvrátit část předchozího ruského postupu a znovu obsadit desítky kilometrů čtverečních území. Operace, kterou 3. armádní sbor označuje názvem Vivaldi, je zajímavá nejen dosaženými výsledky. Ukrajinci při ní ve velkém měřítku kombinují průzkumné a útočné drony, elektronický boj, přesné útoky proti ruské logistice a stále častěji také bezosádková pozemní vozidla. Výsledkem je způsob boje, při kterém nemusí první do nepřátelského postavení vždy vstupovat pěchota.

Foto: Operace Vivaldi | The Kyiv Independent

Boje v okolí Lymanu přitom nejsou vedlejší epizodou války. Pro Rusko jde o jeden ze směrů, ze kterých se dlouhodobě snaží vytvořit tlak na Slovjansk a ukrajinský obranný pás v Doněcké oblasti. Ukrajinský protiútok proto Moskvu nutí nejen bránit nedávno získané pozice, ale podle ruských zdrojů na některých místech také ustupovat směrem k řece Žerebec.

Voják zachránil 2 děti a jejich matku před utopením

Nejdřív odříznout zásobování, potom řešit pěchotu

Základní princip operace Vivaldi je překvapivě jednoduchý. Ukrajinci se podle zveřejněných informací nesoustředili pouze na okamžité ničení každé malé ruské skupiny, která pronikla přes jejich linie. Místo toho se snažili nejprve přerušit spojení těchto skupin s týlem.

Ruská taktika v této části fronty dlouhodobě využívá malé pěší skupiny, které pronikají mezi ukrajinské pozice a následně čekají na posily, zásoby a další jednotky. K dopravě mužstva jsou stále častěji používány motocykly, čtyřkolky a lehká terénní vozidla. Pokud se podaří první skupině udržet, postupně se kolem ní vytváří silnější postavení.

Ukrajinci se při Vivaldi zaměřili právě na druhou část tohoto procesu. Drony vyhledávaly trasy, po kterých k infiltrujícím jednotkám směřovaly posily a zásoby, a následné údery tuto dopravu narušovaly. Izolované skupiny se pak dostávaly do situace, kdy jim chyběla munice, voda, potraviny nebo spojení.

Teprve poté přišel útok na samotná postavení.

Tento postup umožňuje šetřit vlastní pěchotu. Místo přímého útoku proti čerstvé jednotce se obránce snaží protivníka nejprve logisticky vyčerpat a bojovat s ním až ve chvíli, kdy je jeho schopnost odporu výrazně nižší.

Roboty odminovaly desítky kilometrů cest

Ještě zajímavější je rozsah použití pozemních bezpilotních prostředků. Podle 3. armádního sboru dokázala bezosádková pozemní vozidla během pouhých dvou nocí vyčistit přibližně 30 kilometrů tras směrem k Šandryholove.

Pozemní roboty jsou přitom využívány k mnohem širšímu spektru úkolů. Mohou přepravovat munici a zásoby, odvážet raněné, pokládat miny, odminovávat komunikace nebo nést vlastní výzbroj. Ukrajinci uvádějí, že v prostoru působnosti 3. armádního sboru dokážou podobné prostředky zneškodnit přibližně 60 procent nalezených ruských protipěchotních min.

Každá podobná úloha vykonaná robotem znamená, že do stejného prostoru nemusí vstupovat člověk. To je v prostředí, kde nad frontou prakticky nepřetržitě létají průzkumné a útočné drony, velmi podstatná výhoda.

Odminovací skupina nebo zásobovací vozidlo dnes může být objeveno během několika minut. Pozemní robot může být zničen také, jeho ztráta ale neznamená několik mrtvých nebo zraněných vojáků.

Do ruských zákopů poslali ozbrojené roboty

Vivaldi ukázala také mnohem agresivnější způsob použití pozemních bezpilotních prostředků. Jednotka NC13 nasadila robotické platformy vybavené dvojicí jednorázových granátometů Bullspike. Stroje se přiblížily k ruským pozicím, zahájily palbu a následně pokračovaly přímo proti opevnění.

Podle ukrajinské strany byli ruští vojáci přesvědčeni, že proti nim útočí běžná pěší úderná skupina. Ve skutečnosti ale útok prováděli vzdáleně řízení roboti. Po použití výzbroje mohly platformy pokračovat až k samotnému postavení a explodovat přímo uvnitř nebo v jeho bezprostřední blízkosti.

Takový prostředek samozřejmě klasickou pěchotu nenahradí. Robot nedokáže dlouhodobě držet zákop, prohledat rozsáhlou oblast nebo řešit množství nepředvídatelných situací, které vznikají během pozemního boje. Může ale převzít jeho nejnebezpečnější část – samotné přiblížení k nepřátelské pozici.

Teprve po jejím oslabení nebo zničení může prostor obsadit člověk.

Do útoku poslali i staré BTR-60

Ukrajinci při Vivaldi sáhli také po technice, která by ještě před několika lety působila spíše jako kandidát na muzeum. Staré sovětské obrněné transportéry BTR-60 byly přestavěny na dálkově ovládaná vozidla naplněná výbušninami a vyslána proti ruským pozicím.

Samotný nápad použít staré obrněné vozidlo jako obrovskou pojízdnou bombu samozřejmě nový není. Podobné improvizované prostředky nasazovala během války také ruská armáda, která například naplnila výbušninami starší tanky T-54 nebo T-55.

Rozdíl spočívá především ve způsobu řízení. Ukrajinská vozidla měla být dálkově ovládána po celou dobu jízdy, takže není potřeba, aby je voják přivezl do blízkosti nepřítele a následně z nich vyskočil.

Starý BTR má pro podobnou úlohu několik výhod. Dokáže se pohybovat v těžkém terénu, nabízí určitou ochranu proti střepinám a především může uvnitř nést obrovské množství výbušnin. Vozidlo, které už není perspektivní jako klasický obrněný transportér, tak může dostat poslední velmi specifickou bojovou úlohu.

Drony jsou důležité i desítky kilometrů za frontou

Celý systém by ale nefungoval bez útoků do ruského týlu. Ukrajinci se v okolí Lymanu dlouhodobě zaměřují na logistické trasy, velitelská stanoviště, operátory dronů a prostředky elektronického boje.

Právě operátoři bezpilotních prostředků se stali jedním z prioritních cílů. Pokud protivník přijde o dronové jednotky a systémy elektronického boje, výrazně se zhorší jeho schopnost sledovat situaci před vlastními pozicemi. Útočící jednotky pak získávají alespoň na omezenou dobu větší prostor pro pohyb.

Podle popisu první fáze operace se ukrajinským jednotkám podařilo proniknout dostatečně hluboko, aby se dostaly až k některým ruským pozicím dronových operátorů a specialistů elektronického boje.

Současné bojiště tak začíná připomínat boj o několik různých linií současně. Vpředu je pěchota, za ní dronové jednotky a elektronický boj a ještě hlouběji logistika a velitelská infrastruktura. Zničení prostřední vrstvy může výrazně oslabit i vojáky sedící přímo v zákopech.

Rusové sami upozorňují na problémy u Lymanu

Vývoj v oblasti přitom nepotvrzuje pouze ukrajinská strana. Problémy na lymanském směru popisují rovněž ruské vojenské kanály. Ty upozorňují zejména na vysokou koncentraci ukrajinských dronů, problémy se zásobováním a obtížné stahování některých ruských jednotek.

Podle dostupných informací Ukrajinci během jednotlivých fází operace znovu získali Šandryholove, Derylove, Drobysheve a další území severně a severovýchodně od Lymanu. Ukrajinský 3. armádní sbor uváděl zisk přibližně 50 kilometrů čtverečních.

Přesnou situaci na frontě je samozřejmě nutné hodnotit opatrně. V oblasti stále probíhají boje a informace zveřejňované oběma stranami jsou součástí informační války. Je ale zřejmé, že ruský postup v tomto prostoru se minimálně podařilo výrazně narušit.

Vivaldi možná ukazuje, kam se pozemní válka posouvá

Operace Vivaldi je zajímavá především tím, že jednotlivé technologie nejsou používány izolovaně. Ukrajina samozřejmě nasazovala pozemní roboty, FPV drony nebo elektronický boj už dříve. Tentokrát se ale stále více propojují do jednoho systému.

Průzkumný dron najde trasu. Jiný prostředek napadne zásobování. Pozemní robot cestu odminuje. Další stroj přiveze munici nebo zaútočí na opevnění. Elektronický boj komplikuje protivníkovi spojení a teprve poté se do prostoru přesune pěchota.

Neznamená to, že by roboti v dohledné době nahradili vojáky. Spíše se postupně posouvá hranice, za kterou už nemusí člověk dělat všechno osobně.

A právě to může být pro armádu, která vede několik let trvající opotřebovací válku a musí šetřit lidské zdroje, jednou z nejdůležitějších výhod vůbec.

Pokud se zkušenosti z Vivaldi podaří převést do běžné praxe dalších jednotek, nemusí být nejdůležitějším výsledkem operace několik osvobozených vesnic nebo desítky kilometrů čtverečních.

Mnohem významnější může být způsob, jakým jich Ukrajinci dosáhli.

Zdroj: Institute for the Study of War | The Kyiv Independent | Defense Express | 3. armádní sbor Ozbrojených sil Ukrajiny