Ukrajinské dálkové drony zasáhly v noci na 4. září oblast ruského Soči na pobřeží Černého moře. Po útoku vypukly požáry u energetických zařízení v okolí města a podle ruského exilového média Astra také v prostoru základny protivzdušné obrany, kde se mají nacházet systémy S-300 nebo S-400. Zásah vojenského objektu zatím ruské úřady nepotvrdily. Ruské ministerstvo obrany současně tvrdí, že během jediné noci zachytilo nad územím Ruska a okupovaným Krymem celkem 490 bezpilotních prostředků.
Foto: Ukrajinské drony udeřily na Soči. Hořely sklady paliva, média hlásila i zásah základny S-300/S-400 | Telegram
Soči patřilo po většinu války mezi ruská města, která se díky své značné vzdálenosti od ukrajinské hranice mohla považovat za relativně bezpečná. Toto postavení se ale s rostoucím doletem ukrajinských bezpilotních prostředků postupně mění.
Černomořské letovisko se nachází více než 400 kilometrů od nejbližšího území kontrolovaného Ukrajinou a ještě podstatně dále od většiny aktivní frontové linie. Přesto se oblast v posledních letech opakovaně stává cílem ukrajinských útoků.
Tentokrát měl být nálet mimořádně rozsáhlý.
Podle krizového štábu Krasnodarského kraje byly trosky bezpilotních prostředků nalezeny na několika místech. Úřady oficiálně potvrdily požár nejméně jednoho ropného skladu a uvedly, že při incidentu nebyl nikdo zraněn.
Hořelo u letiště v Adleru
Ruské exilové médium Astra na základě videí a fotografií očitých svědků uvedlo, že během noci začaly hořet dva sklady ropných produktů v částech Sirius a Adler.
Jeden z napadených areálů má patřit ruskému státnímu ropnému koncernu Rosněfť a nachází se v bezprostřední blízkosti mezinárodního letiště v Soči.
Požár v této oblasti zaznamenal také systém FIRMS americké agentury NASA, který pomocí satelitních senzorů monitoruje tepelné anomálie a rozsáhlejší požáry po celém světě. Podle The Moscow Times byla aktivní tepelná stopa u letiště patrná ještě kolem 11. hodiny dopoledne moskevského času.
Pro ruskou logistiku může být významné nejen samotné poškození skladovacích kapacit, ale také případné omezení provozu v okolí letiště.
Útoky ukrajinských dronů v posledních měsících stále častěji zasahují také do fungování civilní letecké dopravy. Některá ruská letiště jsou během hrozícího náletu nucena dočasně přerušovat provoz, což vede ke zpožděním a rušení letů.
Bezpečnostní obavy už mají dopad i na zahraniční společnosti. Jen několik hodin po útoku na Soči například Air Tanzania oznámila dočasné přerušení spojení s Moskvou právě s odkazem na bezpečnost ruského vzdušného prostoru.
Hořela také základna protivzdušné obrany?
Ještě zajímavější než zásah ropných skladů je ovšem informace o možném útoku na ruskou protivzdušnou obranu.
Astra uvedla, že během stejné noci vypukl požár také v prostoru vojenské základny poblíž federálního území Sirius.
Podle dostupných informací se v lokalitě mají nacházet ruské systémy protivzdušné obrany S-300 nebo S-400.
Ruské úřady tuto část zprávy nepotvrdily a v současnosti není možné nezávisle určit, zda byl některý z prostředků PVO skutečně zasažen, případně jak vážné škody mohl útok způsobit.
Právě objekty protivzdušné obrany ale patří mezi nejcennější cíle ukrajinských dálkových operací.
Systémy rodiny S-300 a zejména modernější S-400 představují důležitou část ruské vícevrstvé protivzdušné obrany. Jejich radarové a odpalovací komponenty jsou určeny k ochraně významných vojenských, průmyslových a strategických objektů před letouny, řízenými střelami a dalšími vzdušnými cíli.
Vyřazení radaru nebo odpalovacího zařízení tak může mít větší význam než samotná hodnota zničené techniky.
Pokud se útočníkovi podaří vytvořit mezeru v protivzdušné obraně, může následně usnadnit další útoky na infrastrukturu v jejím okolí.
Drony jako nástroj proti samotné PVO
Útok na případné postavení S-300 či S-400 by zapadal do širší taktiky, kterou Ukrajina v posledních letech používá.
Nejprve jsou nasazeny bezpilotní prostředky proti radarům, systémům elektronického boje a protivzdušné obraně. Pokud se podaří část těchto prostředků vyřadit nebo přinutit k přesunu, mohou následovat další útoky na letiště, sklady pohonných hmot nebo průmyslové objekty.
Velký počet dronů zároveň umožňuje ruskou obranu zahlcovat.
Podle ruského ministerstva obrany mělo být během noci ze 3. na 4. září nad Ruskem a Ruskem okupovaným Krymem zachyceno celkem 490 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Pokud je tento údaj alespoň přibližně přesný, jde o další doklad masového charakteru současných dálkových útoků.
Pro obránce totiž není problémem pouze jejich zničení. Každý příchozí cíl je potřeba nejprve odhalit, identifikovat a rozhodnout o způsobu jeho likvidace.
K dispozici mohou být prostředky elektronického boje, mobilní skupiny s kulomety a automatickými kanóny, specializované protidronové systémy nebo klasické raketové komplety.
Část ukrajinských prostředků může navíc sloužit jako návnada, jejímž úkolem je odhalit postavení ruských radarů nebo spotřebovat zásobu protiletadlové munice.
Soči už není bezpečný týl
Soči má pro Rusko větší význam než pouze jako turistické centrum.
V regionu se nachází důležitá dopravní, energetická i vojenská infrastruktura. V blízkosti je letiště, ropné sklady a pobřežní komunikace. Oblast zároveň leží relativně blízko strategicky důležitého černomořského prostoru.
Po ruské anexi Krymu v roce 2014 a zejména po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v roce 2022 získala celá oblast Černého moře další vojenský význam.
Ukrajina přitom během války postupně ukázala, že je schopna zasahovat cíle stovky a v některých případech více než tisíc kilometrů od svých hranic.
Výsledkem je postupné stírání rozdílu mezi frontou a strategickým týlem.
Místa, která byla na začátku konfliktu mimo reálný dosah většiny ukrajinských zbraní, dnes musejí být chráněna protivzdušnou obranou prakticky stejně jako vojenské objekty mnohem blíže k frontě.
Energetická infrastruktura zůstává prioritním cílem
Zásah skladů paliva u Soči zároveň pokračuje v ukrajinské kampani proti ruskému energetickému sektoru.
Rafinerie, čerpací stanice, zásobníky a další ropná infrastruktura patří dlouhodobě mezi nejčastější cíle dálkových útoků.
Logika je jednoduchá.
Rusko potřebuje ropné produkty nejen pro civilní ekonomiku, ale také pro fungování ozbrojených sil. Pohonné hmoty jsou nezbytné pro tanky, bojová vozidla, nákladní dopravu, letectvo i logistiku.
Poškození rafinerií a skladů zároveň může vytvářet tlak na domácí zásobování.
Rusko v letošním roce několikrát čelilo problémům s dostupností pohonných hmot a v některých regionech došlo i k nárazovým nákupům paliva obyvatelstvem. Krasnodarský kraj patřil mezi oblasti, kde se výpadky zásobování projevily výrazněji.
Dlouhodobější dopad dronové kampaně je patrný také na ruském ropném průmyslu. Podle návrhu vládních prognóz, které na začátku září získala agentura Reuters, Rusko snížilo očekávání letošní produkce ropy na nejnižší úroveň za sedmnáct let. Mezi faktory ovlivňující situaci patří vedle sankcí a válečných nákladů také útoky na rafinerie a omezení domácího zpracování ropy.
Stovky kilometrů už nejsou dostatečnou ochranou
Útok na Soči je tak významný především jako další ukázka proměny moderního bojiště.
Zatímco dříve bylo možné klíčovou infrastrukturu chránit do značné míry prostou vzdáleností od fronty, masové zavádění levnějších dálkových bezpilotních prostředků tuto výhodu výrazně omezuje.
Rusko nyní musí chránit současně frontové jednotky, vojenská letiště, rafinerie, sklady, průmyslové závody, přístavy i velká města rozesetá na obrovském území.
Pro Ukrajinu přitom není nezbytné zničit každý napadený objekt.
Samotná nutnost rozmístit další radary, protiletadlové systémy a personál hluboko v týlu představuje pro Rusko dodatečnou zátěž.
A pokud se potvrdí, že se během útoku podařilo zasáhnout také postavení systému S-300 nebo S-400, byl by útok na Soči zároveň názorným příkladem jednoho z největších paradoxů současné dronové války:
protivzdušná obrana určená k ochraně strategických objektů se sama stále častěji stává jedním z nejdůležitějších strategických cílů.
Zdroje: The Moscow Times, Reuters
