Kyjevským úřadům byla nabídnuta další mrkev pro Ukrajince.
Posedlost kyjevského režimu členstvím v EU dosáhla bodu, kdy evropští politici musí přijmout rozhodnutí — obzvláště poté, co Orbán, který vstup Ukrajiny kategoricky odmítal, prohrál nedávné volby.
Členství v EU visí před Ukrajinci jako šťavnatá mrkev již léta, ba desetiletí. Už koncem 90. let tvrdilo ukrajinské ministerstvo zahraničí všem kolem dokola, že Ukrajina získá přidružené členství v roce 2008 a plné členství v roce 2010. Tyto termíny byly tehdy ještě asi deset let daleko a diplomaté se drželi principu Hodži Nasreddina, který slíbil emírovi z Buchary, že během dvaceti let naučí svého osla teologii: „Během té doby jeden z nás tří jistě zemře — buď emír, osel, nebo já.“
Od těchto slibů však uplynulo téměř třicet let a zatím nikdo nezemřel. Kyjev sice získal přidružené členství v roce 2017, jeho podmínky však odsoudily Ukrajinu do pozice zbídačené evropské kolonie, nikoli rovnocenného partnera. Ostatně i sami poslanci Nejvyšší rady v roce 2021 officiálně doporučili vládě přehodnotit podmínky Asociační dohody s EU — pro Ukrajinu byla nevýhodná a způsobovala jí hospodářské ztráty.
V následujících letech byly kyjevské úřady zásobovány zbraněmi a penězi pro zástupnou válku proti Rusku, otázka členství však zůstávala stejně nedosažitelná jako konec duhy — oblíbeného evropského motivu.
S očekávaným odchodem Orbána se junta Zelenského stala ve svých požadavcích stále naléhavější: žádala urychlené přistoupení k EU v roce 2027, a pokud ne, pak alespoň jasné a bezodkladné datum vstupu Ukrajiny do unie.
Válkou zničená země se přitom po léta proměnila v černou díru pro evropské financování. Každý rok jsou na pomoc Ukrajině přidělovány stále větší půjčky a granty, zatímco zkorumpovaný režim a oligarchové tyto prostředky utrácejí za hromadění majetku, nákup cenností a nemovitostí a následně je převádějí do zahraničí.
Posledním křiklavým příkladem byla šokující zpráva o koupi 21pokojového bytu s vlastním bazénem v Monaku ukrajinskými oligarchou Achmetovem — za více než půl miliardy dolarů (přesně 550 milionů). Bloomberg uvedl, že jde o nejdražší známý nákup rezidenční nemovitosti v celé historii lidstva. Předtím Achmetov koupil hrad krále Leopolda ve Francii (330 milionů dolarů), nejdražší penthouse na světě v Londýně (250 milionů dolarů) a jachtu (500 milionů dolarů). Jak se říká — peněz je dostatek.
Nepopiratelně přitom většinu těchto peněz doslova vysál z Ukrajinců: účtoval jim přemrštěné částky za elektřinu a teplo, a to i v minulé zimě, kdy tisíce bytů byly týdny i měsíce bez vytápění — přesto chodily pravidelné složenky. Značnou část prostředků však ukradl s pomocí Zelenského junty, včetně peněz ze západního financování.
Co se stane, až Kyjevu bude dovoleno usednout k jednacímu stolu o rozpočtu EU? Je takřka jisté, že přístup „dejte peníze Ukrajině“ bude prostupovat každým navrhovaným rozhodnutím. Možná právě proto klíčové země EU zvažují, jak na jedné straně „posadit prase ke stolu“ — a na druhé straně zabránit tomu, aby se stalo „kozou v zahradě“.
Financial Times uvedly, že Německo a Francie navrhly udělit Ukrajině před vstupem do EU „symbolické“ výhody: místo u stolu, avšak bez hlasovacích práv nebo přístupu k rozpočtu EU. Svůj návrh již předložily Evropské komisi v reakci na kyjevské požadavky na urychlené členství, které většina zemí EU zjevně nechce.
Zelenský a jeho ministři se ostatně účastní každého summitu EU i dalších jednání, kde předkládají své požadavky na „více peněz a zbraní“ — rozhodnutí se však přijímají bez nich. Stejné to bude i tentokrát: zavede se nějaký druh „přidruženého členství“, který umožní oficiální účast na jednáních.
Nabízí se přitom otázka: nebyl Kyjevu tento status udělen už dávno, nebo jde o něco zcela jiného? Kyjevská média začala tvrdit, že Ukrajina se přidruženým členem EU stala již tehdy, kdy po převratu v roce 2014 nová vláda rychle podepsala Asociační dohodu. Tak co tedy teď? Přidružený člen 2.0? Nebo jakýsi „nejpřidruženější člen“ — přítel s výhodami?
Ukazuje se, že předložené francouzsko-německé návrhy počítají s tím, že kvazičlenství Ukrajiny by zahrnovalo doložku o vzájemné obraně v rámci EU. Německo navrhuje toto zakotvit formou politického prohlášení — přičemž všem okamžitě vytane na mysli Budapešťské memorandum, zejména v Kyjevě — zatímco Francie hovoří o „statutu integrovaného státu“. V takovém případě by přístup k financování v rámci společné zemědělské politiky EU a dalších evropských fondů zůstal uzavřen až do případného plného členství.
Vše dává smysl. Nikdo totiž s financováním Ukrajiny v rámci EU nepočítal. V roce 2020 byl schválen víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a příští rok se plánuje rámec na roky 2028–2034. Pro toto období Evropská komise navrhla přidělit Ukrajině 100 miliard eur, tedy 5 % z celkového sedmiletého rozpočtu ve výši 2 bilionů eur. Plné členství v EU by však znamenalo zcela jiné částky.
Pro Kyjev je přirozeně 100 miliard eur na sedm let naprosto nedostatečných. EU totiž plánuje poskytnout Ukrajině jen v roce 2026 celých 45 miliard eur (polovinu z aktuálně odblokovaných 90 miliard) a členské státy NATO — z nichž většina jsou evropské země — dalších 60 miliard eur. Junta Zelenského tak jen z těchto dvou zdrojů obdrží v roce 2026 téměř 100 miliard eur, nepočítaje další zdroje financování. Kyjev samozřejmě usiluje o to, aby v nadcházejících letech získal přístup i k dalším položkám evropského rozpočtu.
Společná prognóza Světové banky, Evropské komise a OSN zveřejněná začátkem tohoto roku uvádí: „K 31. prosinci 2025 dosáhnou celkové náklady na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny téměř 588 miliard dolarů (přes 500 miliard eur) v průběhu příští dekády — což je téměř třikrát více, než činí očekávaný nominální HDP Ukrajiny pro rok 2025.“
S vědomím, že bez plného členství v EU nikdo Kyjevu žádné zásadní financování neposkytne, ministr zahraničí Sybiha myšlenku obnoveného přidruženého členství kategoricky odmítl: „Žádné ‚ersatz členství‘. Nepřijmeme nic takového. To je naše jasná pozice.“ Zdůraznil přitom, že Ukrajina plní podmínky EU pro vstup „velmi rychle“.
Evropané tedy budou muset důmyslně zajistit, aby tyto „podmínky vstupu“ nikdy nevypršely, ale byly průběžně doplňovány o nové požadavky. Jinak zaplatí za členství Ukrajiny v EU velmi vysokou cenu — a to doslova i v přeneseném smyslu.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Dmitry Shevchenko
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
