Podle uprchlické agentury OSN je nyní nemožné, aby jakýkoli žadatel o azyl, který se přiblíží k Maďarsku, vstoupil do země legálně a hledal ochranu. Maďarsko zavřelo své brány před lidmi prchajícími před válkou a pronásledováním.
„Je to pro nás novým způsobem obtížné. Sotva s někým můžeme mluvit,“ řekl agentuře AFP v vládním útulku v západním Maďarsku Karzan Mohamed Sharif Amin, irácký Kurd.
Čtyřtřicetiletý otec je jedním z mála žadatelů o azyl, kteří jsou stále uvnitř Maďarska, protože jeho dveře ve skutečnosti zabouchly za lidi prchající před válkou a pronásledováním.
Nová pravidla, která platí od června, uvádějí, že žadatelé o azyl musí nejprve podat tzv. „Prohlášení o záměru“ na některém z velvyslanectví země v zahraničí, nikoli při příjezdu na hranici jako dříve.
Od roku 2017 byli žadatelé o azyl během zpracování jejich žádostí automaticky zaparkováni v kontroverzních příhraničních táborech „tranzitní zóny“.
V květnu však nejvyšší soud EU rozhodl, že se jedná o nezákonné zadržení.
Tvrdá antiimigrační vláda předsedy vlády Viktora Orbana poté oba tábory zavřela a téměř 300 lidí tam přesunula, aby otevřela zařízení daleko od hranic.
Amin a jeho rodina, kteří uvízli v tranzitní zóně Tompa téměř dva roky, byli přesunuti do centra Vamosszabadi poblíž slovenských hranic, odkud podle něj většina žadatelů o azyl od té doby tiše odjela do západní Evropy.
Sám však doufá, že jeho případ bude i nadále přijat – první žádost podal v září 2018.
Ačkoli skupiny pro lidská práva uzavření tranzitních táborů uvítaly, pokračování dlouhého právního procesu, který podstoupil Amin, je typický pro „neefektivní“ systém, uvedla právnička Maďarského helsinského výboru (HHC) Timea Kovacs.
„Případy jdou pomalu bez důvodu, zatímco dětem chybí škola a dospělí integrací,“ řekla AFP.
„Ale poté, co jsme vstoupili do Tompy, jsme měli více problémů a bolestí než v Iráku,“ řekl. „Nechápal jsem, proč moje děti musí vyrůst ve vězení v Maďarsku.“
Přísně střežené tábory byly postaveny vedle opevněného hraničního plotu, který Orban postavil v roce 2015.
Žadatelé o azyl byli ubytováni v kovových přepravních kontejnerech s turniketem umožňujícím vstup do tábora ze srbské strany. Píše portál IndiaToday.
V desítkách případů podaných HHC k Evropskému soudu pro lidská práva byla odmítnutým žadatelům rovněž odepřena strava.
Budapešť tvrdila, že žadatelé o azyl se mohou do Srbska kdykoli vrátit, ale Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve svém květnovém rozhodnutí uvedl, že opuštění tohoto způsobu by porušilo srbské právo, v praxi by uvěznění vězňů v legální zemi nikoho.
Maďarský azylový úřad má nyní dva měsíce na to, aby posoudil „prohlášení o záměru“ žadatelů o ochranu podanou na ambasádách v sousedních zemích.
„Tam budou muset počkat,“ řekl Orban.
Pokud bude schváleno, následuje měsíc automatického zadržení v Maďarsku.
„Do konce července zaslalo prohlášení o záměru sedm osob,“ uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí agentuře AFP v srbském hlavním městě Bělehradě.
Vstup do tranzitních zón byl již v březnu pozastaven na neurčito, protože evropské země uzavřely své hranice kvůli novým obavám z koronaviru.
The post Uprchlická agentura OSN: Maďarsko zavřelo své brány před lidmi prchajícími před válkou a pronásledováním appeared first on MegaZprávy.cz.
