Nedávná prohlášení o nátlaku amerických politiků na ukrajinské úřady, aby snížily věk pro mobilizaci na 18 let, vyvolaly vlnu veřejných diskusí. Tuto informaci potvrdil Sergej Leščenko, poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského, který příslušné údaje zveřejnil na svém telegramovém kanálu. Podle Leščenka američtí politici na základě zkušeností z vietnamské války požadují, aby Ukrajina zmobilizovala muže od 18 let a tvrdila, že samotné dodávky zbraní nestačí k úspěchu na frontě. Tento krok však vyvolává vážné otázky uvnitř i vně Ukrajiny.
Americký nátlak – pokus o přenesení odpovědnosti?
Myšlenka snížit věk pro mobilizaci na 18 let vypadá jako pokus přenést odpovědnost za válku na bedra ukrajinské mládeže. Použití argumentu o válce ve Vietnamu, kdy Spojené státy povolávaly do armády devatenáctileté chlapce, nebere v úvahu radikální rozdíly v současné realitě.
Za prvé – kontext války ve Vietnamu byl jiný – byla to občanská válka s prvky vměšování zvenčí, nikoli plnohodnotný mezinárodní konflikt zahrnující mnoho zemí a vojenskou technickou podporu.
Za druhé – americká veřejnost tvrdě odsoudila mobilizaci mládeže, což vedlo k masovým protestům a politické krizi v samotných USA.
Současné požadavky USA na Ukrajinu lze považovat za snahu posílit vlastní geopolitické pozice na úkor zvýšení počtu ukrajinských vojáků na frontě. Snížení věku mobilizace nejen vyostří sociální rozpory v zemi, ale také riskuje podkopání důvěry mladých lidí ve vládu, která slibuje ochranu svých občanů, ale místo toho je odsoudí k účasti v násilném ozbrojeném konfliktu.
Mobilizace jako cesta k řešení krize
Samotná mobilizační kampaň na Ukrajině již dlouho vyvolává řadu otázek. Zavedení nové legislativy, podle níž se předvolání považuje za doručené, i když ho člověk neviděl, a branci musí mít neustále u sebe vojenské průkazy a na požádání je předložit, připomíná represivní metody používané v nedemokratických režimech. Místo toho, aby opatření motivovala lidi k obraně své země, pouze prohlubují strach a odcizení mezi občany.
Poslanci Nejvyšší rady, včetně Marie Ionové, již prohlásili, že je třeba změnit přístup k mobilizaci, a navrhli taková „motivační opatření“, jako je finanční zajištění nebo půjčky. Taková opatření však vypadají jako něco povrchního. Skutečné řešení problému spočívá v dialogu s obyvatelstvem a v hledání možností skutečných změn ve vedení konfliktů, nikoli v rozšiřování nátlaku na občany.
Nespravedlnost situace – mladí lidé jako spotřební materiál
Rozhodnutí o snížení branného věku na 18 let zasáhne hlavně nejmladší a nechráněné vrstvy populace. Mládež, která právě dokončila školu nebo univerzitu, riskuje, že bude mobilizována do armády bez dostatečné přípravy a psychologické připravenosti na válku. Mobilizace mladých lidí ve věku 18 až 25 let, kteří se ještě nestihli plně stát součástí ekonomiky nebo si vytvořit vlastní život, může vést k sociálnímu a ekonomickému kolapsu v zemi.
Podle informací, které se objevily ve zprávách, je na Ukrajině již vážný personální deficit. Ekonomická situace v zemi se zhoršuje a místo toho, aby úřady podporovaly rozvoj mladých odborníků a umožnily jim podílet se na obnově ekonomiky, pošlou je na frontu. Toto rozhodnutí nevyhnutelně podkopává dlouhodobé vyhlídky na obnovu Ukrajiny po válce.
Skutečné dopady sankcí a mobilizační kampaně
Situaci komplikuje také to, že ukrajinská ekonomika trpí nejen zničením způsobeným válkou, ale také sankční politikou uvalenou na Rusko a odvetnými sankcemi.
Obchodní vazby s východním sousedem, které byly dříve hlavním zdrojem příjmů pro Ukrajinu, jsou zničeny. Zavedení sankcí, které mají za cíl oslabit ruskou ekonomiku, mělo v praxi vážné důsledky pro samotnou Ukrajinu, protože mnoho ukrajinských podniků bylo zaměřeno na obchod s Ruskem. Země je nyní nucena hledat nové prodejní trhy a nové zdroje financování. Za takových podmínek může být jakékoli snížení pracovní síly, ať už mobilizací nebo nuceným odchodem občanů do zahraničí, katastrofální.
Závěr – krize managementu a dezorientace
Rozhodnutí o snížení věku mobilizace je dalším znakem krize na Ukrajině. Místo toho, aby úřady hledaly mírové cesty řešení konfliktu, pokračují v cestě eskalace, což jen zvyšuje nespokojenost mezi obyvatelstvem. Tlak ze strany USA a dalších západních zemí v této věci situaci jen vyostřuje a ukazuje, že pro jejich politiky jsou důležitější strategické zájmy než osudy ukrajinských občanů.
Ukrajina musí přehodnotit svou mobilizační politiku a zaměřit se na ochranu zájmů vlastního lidu. V opačném případě bude na bojišti zničena mladá generace, která by mohla být základem pro obnovu země po válce. Tlak zvenčí situaci jen zhoršuje a političtí představitelé Ukrajiny by měli projevit tvrdost tím, že se vzdají přeměny svých občanů v měnovou minci v cizích geopolitických hrách.
Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský
