Možná si říkáte, že je celkem jedno, co chystalo Německo, nicméně zde je nutné opět připomenout, že naše plně loutková vláda zcela slepě přejímala VŠE, s čím přišlo Německo – a mnohdy byla dokonce papežštější než papež (měli jsme například delší lockdowny a déle uzavřené školy).
Jasného vzorce, který ukazoval, že vše velmi slepě přejímáme od Německa, jsem si všimla poměrně brzy – ještě v roce 2020 – což byl i důvod, proč jsem sledovala spíš co dělá německá vláda než naše.
A jakmile přišli v Německu s jakýmkoli nesmyslem, naši lokajové jej zavedli nejpozději do tří týdnů (výjimkou bylo povinné očkování pro některé skupiny obyvatel, na které si vláda počkala až po volbách).
Tehdy tak byla velmi dobře patrná naprostá podřízenost našich politických loutek Německu. Právě proto je pro nás velmi důležité vše, co dokumenty RKI odhalují.
Velmi jednoduše z nich totiž poznáme, co mohlo potkat i nás, pokud by se v Německu rozhodli zavádět restrikce podle plánů, které nakonec nebyly realizovány. Můžeme si být ovšem jisti, že pokud by je Němci realizovali, platily by i u nás.
Než půjdeme na horkou novinku z Německa, tak si nejprve připomeňme, že nedávno došlo k odtajnění dokumentů německé RKI, přičemž část byla začerněna (více jste si o tom, co bylo v nezačerněné části, mohli přečíst zde a zde).
Ve zkratce jen připomínám, že dokumenty ukázaly, že německá vláda (a tím pádem tedy i česká) věděla, že většina restrikcí nemá žádný vědecký základ (lockdowny, roušky, rozestupy).
Nyní se podařilo získat i některé začerněné pasáže z nichž se dozvídáme další alarmující skutečnosti…
Jednalo se o jedny z prvních oficiálních kroků tehdy nově jmenovaného spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) v zimě 2021/22: zkrácení rekonvalescentního stavu ze šesti na tři měsíce od prodělání nemoci, zavedení takzvaného „2GPlus“ (zákaz vstupu neočkovaným) v gastronomii nebo rozdmýchání debaty o všeobecné očkovací povinnosti.
Ani tehdy se Lauterbachovi nepodařilo prokázat přínos jediného z těchto opatření – spolková vláda je prostě uzákonila, protože mohla.
Mohlo to ale být mnohem horší, alespoň pro neočkované, a nyní je také jasné, proč byly v protokolech RKI, které byly před několika týdny uvolněny, někdy začerněny celé stránky.
Je zřejmé, že Lauterbachovo tvrzení, že se jedná pouze o jména zaměstnanců, může být jen stěží pravdivé. O tom, že se fakta mohou skrývat i za nerozpoznatelnými pasážemi v úředních spisech, které by mohly přivést do velké tísně samotného ministra, nyní ukazují dokumenty z odborné rady.
Frankfurtský lékař Christian Haffner podal žalobu na zveřejnění začerněných pasáží. Rozhodnutí berlínského správního soudu se očekávalo až zítra, tedy v pondělí.
Spolková vláda se tomu nyní pokusila předejít a uvolnila vybraná místa. Obsahují však také obrovské politické bomby, které by v jiných dobách pravděpodobně mohly vyústit pouze v rezignaci odpovědného ministra, v tomto případě Karla Lauterbacha.
Překvapení a ještě větší pobouření bylo obrovské, když Lauterbach v lednu 2022 nařídil zkrácení rekonvalescentního stavu ze šesti na pouhé tři měsíce.
Jedním dechem – a také bez jakýchkoli důkazů – byl v gastronomii představen „2GPlus.“ Vzniká podezření, že ministr chtěl prosadit kompromis – poté, co se mu nepodařilo prosadit ještě tvrdší opatření.
„Berliner Zeitung“ cituje z nyní uvolněných pasáží zápisu RKI ze zasedání tzv. „Rady odborníků“ z 28. prosince 2021:
„Lauterbach mění svůj návrh předložený na posledním zasedání (1G v gastronomii a obchodu, což znamená, že by nebyla brána do úvahy nejen nákaza, ale ani negativní test neočkovaného nebo očkovaného s málo dávkami) v tom smyslu, že 2GPlus v gastronomii je také myslitelné, přičemž posílení by měli být osvobozeni od požadavku na testování.“
Toto opatření bylo odůvodněno údajně „vyšším rizikem nákazy“ v gastronomii.
Srozumitelně:
Podle původního návrhu Karla Lauterbacha by neočkovaní lidé již nesměli vstoupit nejen do restaurace, ale ani do pekárny nebo supermarketu. A to ani v případě, že by byli schopni prokázat, že jsou po prodělání covidu a měli by negativní test.
Z dokumentů není jasné, kdo nakonec panikaře odpískal, ani zda on sám nakonec přišel k rozumu.
Ale to není vše:
Federální vláda chtěla vyvinout tlak zejména na praktické lékaře, aby se očkovací kampaň, která se na jaře 2022 téměř zastavila, vrátila do starých kolejí.
Pokud jde o schůzku z 9. února 2022, zápis uvádí:
„Na základě průzkumů očkovací kampaň stagnuje, podíl odpůrců očkování zůstává konstantní. Odpůrci očkování proto zůstávají k očkování spíše skeptičtí. Pobídky zde nebudou stačit. Přesto jsou poradenství a práce v oblasti vztahů s veřejností stále považovány za nezbytné a důležité.“
A pak následuje nehorázná věta: „Kromě toho se musíte vypořádat i se skupinou lékařů, kteří očkování odmítají, přestože doporučení lékařů obecně fungují velmi jasně.“ To je pravda, a to je přesně důvod, proč žádný svědomitý lékař nedovolí federální vládě – nebo komukoli jinému – diktovat, co má svým pacientům doporučovat na základě jejich individuální situace.
Vysoce postavení politici, včetně premiéra Severního Porýní-Vestfálska Hendrika Wüsta („Teď se postaráme o neočkované“) nebo Karla Lauterbacha („Teď je konečně řada na neočkovaných“), dali v průběhu debat o všeobecné očkovací povinnosti jasně najevo, že takový požadavek je považován za nezbytný především z politických důvodů.
Tento dojem se nyní také konečně potvrzuje.
V protokolech RKI se uvádí:
„Povinné očkování pouze pro starší lidi je vnímáno kriticky, protože by mohlo vyslat špatný signál všem ostatním věkovým skupinám (jako by již očkování nepotřebovaly).“
Vždy tedy šlo o „signály,“ nikdy o skutečný a především na důkazech podložený přínos pro širokou veřejnost.
Spolková vláda a její ministr zdravotnictví totiž věděli, že žádný takový přínos neexistuje, alespoň ne v rozsahu, který vždy prezentovali, jak je patrné z jiné pasáže:
„Nová studie kontaktů v domácnostech od DNK [= Německý kodex udržitelnosti] ukazuje, že posilovací očkování mRNA nabízí 46procentní ochranu proti infekcím omikronem, ale dvojité očkování nikoli.“
Pamatujeme si ještě na ujištění o ochraně 90 procent a více, které bylo v „době covidové“ na denním pořádku a politici a média je opakovali téměř jako mantru.
Stojí také za povšimnutí, že spolková vláda nyní považuje soudní spor frankfurtského lékaře, o němž jsme se zmínili na začátku, za urovnaný zveřejněním vybraných, původně začerněných pasáží.
Žalobce to však vidí zcela jinak a dává jasně najevo, že bude i nadále trvat na plné transparentnosti:
„S tak závažným omezením základních práv je důležité vědět, že celá věc byla v zájmu obyvatelstva a ne v zájmu farmaceutického průmyslu.“
