Už jakusik dobu si všimam, jak se mnozi snaži přikazovat, zakazovat a určovat, co možu čítat, co ni, jake mam mět spravne názory, co bysem řikat měl a co raději ni.
Už zme zase v době, kdy děckam říkáme – o tomhle ve škole raději nemuv.
A nepřišlo to naraz, vždycky to přichaza postupně, salamovu metodu a pokud se člověk nepostavi proti prvním naznakum cenzury, zlo překona prvni překážku, nabobtna a vali se dal, aby se už pak nedalo zastavit.
Je to osvědčeny model, použivany levičackyma multykulturnima agentama uspěšně už desitky roku. A když je cosik uspěšneho, neni důvod to nepouživat zas a znova.
Loading…
