Podle Freemana Dysona nám počítačové modely sice pomáhají dobře pochopit klima, ale jsou velmi slabé při jejím předpovídání.
„Při měřeních z vesmíru je celá Země zelenější v důsledku vyšších hladin oxidu uhličitého, který tak zvyšuje zemědělské výnosy, zvětšuje lesy a zvyšuje růst v biologickém světě. Tento vliv je důležitější a jistější než vlivy na klima,“ řekl Dyson během rozhovoru pro médium Conversations that Matter (Konverzace, na kterých záleží) ještě v roce 2015.
Freeman Dyson (1923-2020) byl americký teoretický fyzik a matematik britského původu známý svou prací v oblasti kvantové teorie pole, astrofyziky, náhodných matic, matematické formulace kvantové mechaniky, fyziky kondenzovaných látek, jaderné fyziky a inženýrství. Svého času patřil k nejslavnějším osobnostem fyziky 20. století.
V roce 2006 Dyson publikoval dokument „The Scientist as Rebel“ (Vědec jako rebel), ve kterém zpochybňoval roli lidské činnosti při globálním oteplování.
V rozhovoru pro časopis Physics World v roce 2008 řekl, že peníze vynaložené na řešení klimatických změn by se měly místo toho začít utrácet na „tíživé problémy, které jsou naléhavější a důležitější, jako jsou chudoba, infekční choroby, veřejné vzdělávání a zdravotnictví“.
Řekl také, že přemýšlení o potenciálních výhodách klimatických změn nám „nijak neuškodí“.
V roce 2015 poskytl rozhovor Stuartu McNishovi v pořadu Conversations that Matter (Konverzace, na kterých záleží). “Existuje člověkem způsobená změna prostředí,” řekl. “Je to otázka, do jaké míry a zda je to dobré nebo špatné.”
„V první řadě nerozumíme detailům. Vliv lidstva na klima je pravděpodobně mnohem menší, než se obecně tvrdí, a nejdůležitější je, že existují obrovské neklimatické účinky oxidu uhličitého, které jsou v převážné většině příznivé, ale neberou se v úvahu,“ řekl .
Podle měření satelitů „je celá země zelenější v důsledku emisí CO 2 v atmosféře“.
Dyson začal studovat účinky oxidu uhličitého v atmosféře na vegetaci již před 37 lety, tedy kolem roku 1978. Vysvětlil, že zvýšený CO2 zvyšuje zemědělské výnosy, zvětšuje plochu lesů a podporuje všechny druhy růstu v biologickém světě.
“A to je důležitější a jistější než účinky na klima,” řekl.
Když poprvé začal studovat účinky CO 2 na rostliny , myslel si, že účinek může být asi 10%. Ale o 35 let později zjistil, že to bylo až kolem 25%. CO 2 se zvýšil přibližně o 40% a „asi polovina z toho šla do růstu vegetace,“ řekl.
„Je to mimořádně prospěšné jak pro produkci potravin, tak pro biodiverzitu, ochranu druhů a vše ostatní, co je pro planetu dobré. Vyplývá to z pozorovatelných důkazů,“ dodal.
V souvislosti s myšlenkou, že modely jsou dobrými prediktory, připomněl, co vždy říkal a stále mluví japonský klimatický odborník Suki Manabe, který v 60. letech minulého století vyvinul první klimatický model dávající do souvisu oteplování zemské plochy se zvyšováním oxidu uhličitého:
„Tyto klimatické modely jsou vynikající nástroje pro pochopení klimatu, ale jsou to velmi špatné nástroje pro předpovídání klimatu.“
Důvod, proč jsou špatné při předpovídání vývoje klimatu, je jednoduchý, vysvětlil Dyson:
„Jsou to modely, které v sobě mají jen několik faktorů, které mohou být důležité… Ale je tu spousta věcí, které vynechávají… Skutečný svět je mnohem komplikovanější než modely.
Nemyslím si, že některé z těchto modelů mohou být skutečně prediktivní, protože klima je příliš složité a zahrnuje příliš mnoho faktorů. Nemůžete jednoduše modelovat všechno, je to mimo vaše schopnosti,“ řekl.
Někteří klimatologové tvrdí, že Slunce nemá vliv, protože teplota Slunce se nemění.
„Je pravda, že teplota na povrchu Slunce se nemění. Ale jeho činnost se mění,“ tvrdí Dyson.
Když mluví o činnosti Slunce, Dyson odkazuje na sluneční aktivitu (sluneční skvrny) a magnetické bouře. “Mění se s 11letým cyklem velmi výrazně a vidíme při nich vliv na klima,” uvedl.
Nir Shaviv studoval účinky aktivity Slunce a zjistil velmi přímý vliv tohoto slunečního cyklu a cyklu slunečních skvrn na klima.
„Důkazy jsou jasné, že tato aktivita Slunce má vliv na klima,“ řekl Dyson.
“Existuje další velký důkaz, kterým je malá doba ledová, která se odehrála v 17. století, což se také shodovalo s dobou, kdy Slunce usnulo na přibližně 70 let,” řekl Dyson.
„Existuje taková věc zvaná „Maunderovo minimum“, kdy se sluneční skvrny prostě nevytvářely a zároveň bylo v Evropě velmi studené klima. Takže je poměrně dost důkazů korelace. Dnes však existuje mnohem více přímých důkazů z moderních pozorování.“
Další trik, který používají klimatičtí alarmisté, je opomíjení vlivu vodní páry jako skleníkového plynu. Vodní pára tvoří asi 90% atmosféry. Proto nemůžete jen tak vyjmout z klimatické rovnice vodní páru, řekl Dyson.
„Je v pořádku mluvit o vodní páře, pokud chcete diskutovat o Marsu,“ řekl Dyson se smíchem, protože na Marsu není žádná vodní pára.
„CO 2 je natolik prospěšný v jiných směrech, že by bylo šílené snažit se snížit jeho hladinu v atmosféře. Faktem je, že oxid uhličitý se bude zvyšovat, budeme pokračovat ve spalování ropy a uhlí a pravděpodobně nám to dělá dobře – Země bude v důsledku toho zelenější.“
Dyson odkazuje na knihu Bjorna Lomborga s názvem „Cool It: The Skeptical Environmentalist Guide to Global Warming“ (Zchlaďte to: Příručka skeptického environmentalistu ke globálnímu oteplování).
„Je to nejlepší obecné shrnutí, jaké jsem kdy viděl. Lomborg je ekonom, ne vědec, ale myslím si, že je velmi moudrý. A určitě z ekonomického hlediska to dává velmi dobrý smysl,“ řekl Dyson.
„Klimatické změny způsobené člověkem jsou určitě skutečné. Není pochyb o tom, že je to skutečné a je jen otázka, do jaké míry a zda je to dobré nebo špatné. To jsou ovšem zcela samostatné otázky,“ řekl na závěr.
„Řekl bych, že celkově je to dobré a také to nemá až tak velký efekt, jak si většina lidí představuje.“
Autor: Rhoda Wilsonová, Zdroj: expose-news.com
