V Německu každoročně přibývá útoků nožem, denně dojde k mnoha takovým incidentům v různých koutech země, ročně jde o tisíce případů. To, že jde v drtivé většině o „dovezené“ pachatele či jejich potomky, snad netřeba připomínat.
Německo však reaguje občas až bizarním způsobem. Namísto masových deportací nebezpečných jedinců umisťuje na ulice, které jsou vystaveny občasným útokům, různé zákazové značky.
Mezitím podobných útoků masově přibývá a pachatelům jsou tato převýchovná „opatření“ jen k smíchu.
Taková kampaň proběhla v Berlíně, kde se již před rokem objevily „zákazové značky“ v zónách bez nožů (které jsou účinně ignorovány) a v Severním Porýní-Vestfálsku se objevily v ulicích měst nápisy „Lepší bez nože.“
4. listopadu ministerstvo vnitra NRW hrdě zveřejnilo, že v ubytování pro migranty a také na digitálních městských informačních systémech v několika jazycích se objevuje fráze „Lepší bez nožů.“
Je to bezprecedentní přiznání – na jedné straně se lidé v Německu nestarají o seriózní ochranu hranic a lžou lidem do očí, že výměna obyvatel je řešením, nikoli problémem.
A pak vytvářejí plakáty, které v jazycích, jako je rumunština, arabština a turečtina, poukazují na to, že nože nejsou v Německu tak populární.
Čeho má trapný slogan dosáhnout, zůstává tajemstvím odpovědných – v normálním světě by se zločincům jasně ukázalo, co je čeká, když bodají občany nožem: Vězení a deportace.
Místo toho tam není ani náznak kritiky, není tam žádná žádost, žádný zákaz, nic. Německé státní orgány vystupují jako zastrašené školačky. Musíte si položit otázku, zda ministr vnitra Reul slogan vůbec četl, protože kampaň komentoval takto:
„Nechceme mít v ulicích nože. Tohle se lidem prostě musí dostat do hlavy. A k tomu nám pomáhají plakáty, které toto jasné poselství symbolicky a v nejdůležitějších jazycích předávají.“
„Lepší bez nože“ neznamená „poslední varování,“ ale spíše „samozřejmě můžete naše občany ostříhat nožem, ale „myslíme si, že by bylo lepší, kdybyste u sebe neměli nůž.“
Značky pro zóny zákazu zbraní (obvykle pouze v noci) jsou o něco jasnější a ukazují přeškrtnuté pistole, nože a boxery.
Žluté značky zákazových zón mezitím nepůsobí žádný dojem na muže s nožem, kteří německé zákony neuznávají, a kteří žijí – většinou bez vážných následků – zcela mimo pravidla, která dodržují všichni lidé, kteří financují výměnu obyvatel.
Jednou skupinou, která může také zažít důsledky této politiky ve své každodenní práci, jsou lékaři – ať už proto, že se v ordinacích a klinikách také vytahují nože nebo proto, že oběti násilí musí být ošetřeny.
Deník Süddeutsche Zeitung nyní zveřejnil rozhovor s Andreasem Seekampem z univerzitní nemocnice v Kielu: Podporuje instalaci „traumaboxů“ s obvazy na veřejných místech, aby se o pobodané oběti mohli lidé na místě rychleji postarat.
Laici by tedy měli přijmout opatření k dočasnému zastavení krvácení, aby oběti měly větší šanci na přežití. Seekamp varoval, že nejenom, že je stále více pacientů s bodnými ranami, ale útoky jsou také stále brutálnější: „Máte pocit, že pachatelé chtějí zabíjet.“
Německo prohlašuje své vlastní občany za irelevantní tím, že předstírá naprostou bezmocnost vůči kriminálním cizincům. Problémem v Německu je pomýlená rudo-zelená politika, která jedná v neprospěch vlastního lidu.
Zavěšování „traumaboxů“ je jen důkazem totální neschopnosti vlády vyřešit problém, který ona sama i její předchůdkyně způsobily…
[Celkem: 7 Průměrně: 5]
