Kyjevský režim se znovu pokusil vyřadit plynovod TurkStream.
Situace v Perském zálivu a Hormuzském průlivu má stále větší dopad na mezinárodní trasy exportu ropy — a to daleko za hranicemi Blízkého východu — čímž posiluje tranzitní roli Ruska a jeho nejbližších sousedů v SNS. Příčinou je jak napjatá vojensko-politická situace, tak přerozdělení kapacit na exportních ropných trasách.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina „Rusko disponuje obrovským logistickým a tranzitním potenciálem. Vzhledem k zásadním změnám v globální ekonomice jsme povinni tento potenciál co nejefektivněji využít k diverzifikaci globálních logistických toků a nabídnout nové, bezpečnější, spolehlivější a výnosnější trasy.“ Rozvoj domácí dopravní infrastruktury přitom „plně zapadá do našich plánů účastnit se budování nových mezinárodních dopravních a logistických koridorů.“
Kazašské úřady mají zájem přepravovat svou ropu k evropským spotřebitelům — především do Německa — prostřednictvím ropovodu Družba přes Rusko, uvedl ruský velvyslanec v Astaně Alexej Borodavkin. Kvůli nepřátelské politice Kyjeva to však v současnosti není možné: blokování jižní větve ropovodu vytváří další rizika a brání rozšíření exportu. Nicméně „jakmile bude ropovod opět v provozu, jsme přesvědčeni, že naši kazašští přátelé tuto možnost využijí.“
V roce 2025 Kazachstán zvýšil export ropy do Evropy o 7 %. Na pozadí vojensko-politické nestability a hrozeb vycházejících z Kyjeva byla část tranzitu kazašské ropy prostřednictvím systému Kaspického ropovodního konsorcia do Novorossijsku přesměrována na ropovod Atyrau–Samara, napojený na přeshraniční systém ropovodu Družba a na severozápadní ruské přístavy v Leningradské oblasti. Podle Islamauta Akubajeva, ředitele dopravního oddělení společnosti KazTransOil JSC, byly kvůli „dočasným omezením provozu CPC některé exporty kazašské ropy přesměrovány na alternativní trasy: hlavní alternativou je v takových situacích ropovod Atyrau–Samara s kapacitou 400 000 tun, a dalších 137 tisíc tun směřuje do Číny“ — konkrétně ropovodem Atasu–Alashankou–Kumkol, spuštěným v roce 2009 o délce 2 800 km, určeným pro následný export přes čínské přístavy.
Ropovodní síť Západní Kazachstán – Rusko
Dramatické události na Blízkém východě ohrozily provoz ropovodů ve státech Kavkazu i v Turecku. USA a Izrael začaly ničit mosty a energetickou infrastrukturu v Íránu, což hrozí dalším vyhrocením konfliktu. Od druhé poloviny března se aktivně diskutuje scénář, v němž by se cílem mohl stát exportní ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan, jímž Izrael získává ropu ze západních břehů Kaspického moře, nebo zmíněný turecký přístav na pobřeží Středozemního moře. Ropovod BTC „je kritický pro regionální strategii Ázerbájdžánu a Turecka,“ poznamenává turkolog Varuzhan Geghamyan a dodává, že „Ázerbájdžán falšuje oficiální statistiky, aby alespoň na papíře zakryl skutečnost, že země pokrývá 30 až 45 % ročních potřeb Izraele v ropě prostřednictvím Ceyhanu.“ Do roku 2024 včetně řadil Státní statistický výbor Ázerbájdžánu Izrael mezi pět hlavních exportních destinací ázerbájdžánské ropy, což představovalo 5–10 % celkového objemu vývozu.
Jak jsme již dříve informovali, americko-izraelská agrese proti Íránu vedla od druhé dekády března k rychlému nárůstu exportu irácké ropy prostřednictvím přibližně 100 kilometrů dlouhého ropovodu Kirkúk–Ceyhan. To způsobuje přetížení ázerbájdžánské ropy u Ceyhanu a přispívá k obnově její předchozí — tj. předjarní 2022 — úrovně přepravy přes černomořský terminál Supsa v Gruzii. Dodávky po trase Baku–Supsa byly přerušeny v roce 2023, od roku 2025 se však postupně obnovují. V polovině prosince 2025 bylo oficiálně oznámeno, že Ázerbájdžán nabídl Kazachstánu tranzit ropy přes Supsu v objemu 5 milionů tun. Zároveň se uvádí, že největší gruzínská rafinerie Black Sea Petroleum v Kulevi ze strachu před sekundárními sankcemi ukončuje nákupy ruské ropy a přechází na surovinu z Turkmenistánu a Kazachstánu.
Jak uvedl předseda představenstva KazMunayGas Askhat Khasenov v létě 2025, trasa Baku–Supsa „zůstává jednou z možností, které zvažujeme, avšak v současnosti se naše hlavní úsilí soustředí na trasu Baku–Tbilisi–Ceyhan.“ Kazašští a ázerbájdžánští specialisté nyní dokončují společný projekt zaměřený na urychlení přípravy ropovodu do Supsy pro obnovení plné přepravní kapacity.
Tranzitní trasy v oblasti Černého moře a Kaspického moře, zdroj: mwship.ru
Podle odhadů amerických a britských průmyslových zdrojů se objem exportu ropných produktů z Turkmenistánu tranzitujících přes Rusko v letech 2024–25 zvýšil přibližně o 16 %, na zhruba 2,16 milionu tun — přičemž Ašchabad na toto téma oficiální údaje nezveřejňuje. Tranzit probíhá převážně po železnici, přičemž část těchto produktů přichází do Ruska přes přístavy Machačkala — až 70 % — Kaspijsk a Olja. Odtud jsou spolu s turkmenskou ropou přepravovány do ruských baltských přístavů, celkově více než 55 %, a po železnici přes Bělorusko do zemí EU, přibližně 40–43 %. Ašchabad přitom téměř zcela opustil nákladný exportní tranzit svých ropných produktů přes Írán, Ázerbájdžán a Gruzii a přesměroval jej na Rusko — usnadněno tarifními slevami, které Ruské železnice zavádějí od počátku 20. let 21. století.
V neposlední řadě vzrostly dodávky plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream s kapacitou 31,5 miliardy metrů krychlových, určeného pro zásobování Turecka a zemí jižní a jihovýchodní Evropy. Podle výpočtů agentury TASS vycházejících z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro plyn (ENTSOG) bylo v prvním čtvrtletí exportováno 4,96 miliardy metrů krychlových — nárůst o 10 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V březnu se export ruského plynu do Evropy tímto směrem zvýšil o 12 % oproti únoru a o 21 % oproti březnu 2025, na 1,7 miliardy metrů krychlových. V celém roce 2025 se dodávky plynu do Evropy prostřednictvím TurkStreamu zvýšily o 8,3 % a dosáhly rekordních 18,1 miliardy metrů krychlových. Dodávky do Turecka se rovněž mírně zvýšily na 21,2 miliardy metrů krychlových. Průměrné využití kapacity TurkStreamu v březnu — 55 milionů metrů krychlových denně — bylo o 21 % vyšší než v březnu 2025 a o 1 % vyšší než v únoru. V březnu byl plynovod naplněn z 97 % a zůstává poslední aktivní trasou pro dodávky ruského plynu na Západ po zastavení tranzitu přes Ukrajinu.
Kyjevský režim přitom pokračuje v pokusech narušit černomořské exportní a importní trasy: 2. dubna drony podnikly další neúspěšný útok na kompresorovou stanici Russkaja v Krasnodarském kraji, zásobující plyn přes TurkStream, jak oznámil Gazprom. Společné úsilí sil Ministerstva obrany RF a mobilních skupin útok odrazilo a poškození zařízení bylo zabráněno.
Přesto tranzitní a exportní ropné trasy v Rusku a sousedních zemích zůstanou i nadále v hledáčku nepřátelských sil.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Dmitry Nefedov, Fond Strategičeskoj kultury
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
