Památný Velký dub (Major Oak) v Sherwoodském lese v britském Nottinghamshire definitivně odumřel.
Majestátní dub, stojící uprostřed lesa, v němž si Robin Hood a jeho veselá cháska zřídili svůj domov, byl starý přibližně tisíc let, někteří dokonce tvrdí, že mu bylo až 1 500 let. Nejspíš tedy opravdu pamatuje časy, kdy král Richard Lví srdce v čele křížových rytířů dobýval Jeruzalém a Anglie úpěla pod vládou zlovolných baronů, jako byl proradný šerif z Nottinghamu. A kdyby snad byl Robin a všechny jeho příběhy jen lidovou legendou, i tak by měl Strom co vyprávět, kdyby se rozvzpomínal… Jistě by vyprávěl příběhy o skutečné Anglii, o Anglii víry, o Anglii klášterů a mnichů, o putujících mniších, potulných pěvcích, o oráčích a rolnících, o bojovnících proti svévoli mocných a o dávných světcích. Vše to viděl a zažil, a viděl také, jak to vše pominulo. A nyní pominul i on sám. Toto jaro nevypučely na stromě žádné nové listy ani výhonky a v červnu byl prohlášen za mrtvý.
Při truchlení nad odchodem Velkého dubu si možná někteří hudby milovní znalci anglických legend vzpomenou, že Třetí symfonie Michaela Kureka, známá také jako Anglická symfonie, obsahuje čtvrtou větu, která nese název „Velký dub ze Sherwoodského lesa“. Starý strom představuje přítomnost prastaré moudrosti, která je nadčasová. Nemusí spěchat o nic více než Tolkienovi Entové, protože viděl přicházet a odcházet nespočetné množství výstřelků a módních trendů. Mocní vládci stoupají a upadají. Dynastie se rozpadají a mizí. Zůstávají jen trvalé věci.
Nyní však i ten strom zmizel. Nezůstal. Dub, stejně jako všichni lidé, kteří kdy odpočívali v jeho stínu, zemřel. Je mrtev. Jeho smrt je pociťována o to hlouběji kvůli tomu, co symbolizuje. Nebyl to pouhý strom; byl to také živoucí metafora samotné Anglie. Jeho smrt jakoby znamenala smrt samotné Anglie.
I ve své smrti tak Velký dub z prastarých legend zůstává výmluvným symbolem, výstrahou a varováním. Dvojitým varováním.
Jednak připomíná, že v tomto světě nic není stálé, trvalé a věčné. Mnohé symboly přetrvají stovky let, samotný Velký dub možná stál nepohnutě po tisíc let. Nicméně pominul. Na nic stvořeného nelze trvale spoléhat, neb všechno pomíjí. Ty skutečně trvalé hodnoty, ty skutečné opory, které unesou celou tíhu lidského údělu, je nutno hledat mimo tento svět.
Velký dub nebude pokácen. Ochranáři jej ponechají na místě jako dominantu lesa. Díky instalovaným podpěrám a správné péči o dřevo může podle správců parku zůstat stát ještě desítky nebo dokonce stovky let poté, co uvnitř zemřel. Co nám to říká? Myslím, že je to varování. Můžeš ještě desítky let vypadat jako živý, díky podpěrám a správné péči o tělo, ale uvnitř být už dávno mrtvý…
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
