Subjektivní a náhodný výběr informací z nedávné doby. Když si je někdo přečte a následně bude váhat, jak reagovat na novou kampaň na aplikaci x-té dávky netestované vakcíny, je to známka obezřetnosti, nebo je to známka mysli náchylné věřit dezinformacím? Zdroj všech informací v odkazu na konci článku.
(1) Globální korupce
Britský Guardian: „Desítky tisíc podvodných článků je publikováno v časopisech a situace se zhoršuje každým rokem. Jedná se o globální vlnu podvodné vědy, která se jako lavina šíří laboratořemi a univerzitami.”
Guardian dále uvádí, že podvodná věda má kořeny v Číně, kde se mladí doktoři a vědci museli vykazovat publikováním vědeckých článků, aby se posunuli v kariéře. Vznikly specializované firmy, které píší kvazi-odborné články na zakázku. Říká se jim „papírny”.
Podmínky pro „perfektní bouři” byly vytvořeny tím, že stále větší počet výzkumníků musí publikovat jen proto, aby něco publikovali, a stále větší počet časopisů vydělává peníze na tom, že něco publikují.
Guardian uzavírá svůj článek takto: „Lidé si budují kariéry na vlně podvodné vědy a mohou se stát vedoucími pracovníky vědeckých institutů, kteří budou respektovanými časopisy využíváni jako recenzenti a editoři vědeckých článků. Korupce se vkrádá do systému.”
Pozn. autora: Jak víte, že už se to nestalo? O citačních bratrstvech, které si vzájemně citují svoje články pořád dokola, se ve vědě mluví už dlouhé roky.
(2) Harvard
Nemocnice, která úzce spolupracuje s harvardskou univerzitou při výuce, pracuje na úpravě nebo stažení desítek odborných článků, které publikovali čtyři z jejich top výzkumníků včetně ředitele nemocnice. Důvodem je podezření z falšování dat.
Pozn. autora: To není nemocnice v Horní Dolní, ale Harvard a data nefalšoval pomocný asistent, ale ředitel.
(3) Rekordní rok 2023
Časopis Nature uvádí, že v 2023 byl z odborných publikací stažen rekordní počet článků, který přesáhl 10 tisíc. To je desetinásobek počtu stažených článků v roce 2013 a téměř trojnásobný nárůst v porovnání s rokem 2022.
Nature dále píše, že se pravděpodobně jedná pouze o „špičku ledovce”.
Pravděpodobně ano, neboť vydavatel vědeckých časopisů Willey v minulých dvou letech stáhl více než 11 tisíc článků. V květnu 2024 oznámil, že bude rušit 19 odborných časopisů, neboť byly „zasaženy rozsáhlým výzkumným podvodem”, napsal Wall Street Journal.
Pozn. autora: Tohle našli. Kolik je toho, co nenašli?
(4) Skandál Alzheimer
Jedenáctým prezidentem univerzity ve Stanfordu byl Marc Trevor Tessier-Lavigne, neurovědec, bývalý vedoucí výzkumný pracovní ve firmě Genentech a člen několika poradních orgánů farmaceutických firem. V roce 2023 byl donucen rezignovat na svoji funkci, neboť se zjistilo, že řada jeho nejprestižnějších prací v oblasti výzkumu Alzheimerovy choroby byla v lepším případě pouze „nepřesná”. Komise, která záležitost zkoumala, dospěla k závěru, že ve studiích, u nichž byl uveden jako spoluautor, manipulovali jiní autoři s daty.
Eliezer Masliah je neurovědec a ředitel amerického národního institutu pro výzkum Alzheimerovy choroby. Podle prohlášení institutu ze září 2024 již dále nepůsobí v roli ředitele. Důvodem je zjištění, že ve 132 článcích, které Eliezer Masliah publikoval, byla zjištěna manipulace s daty a úprava fotografií.
Jeho práce byla přitom klíčová při vývoji experimentálních léků, které jsou nyní ve fázi klinických zkoušek, přestože při předchozích testech nevykázaly žádné benefity v porovnání s kontrolní skupinou.
Pozn. autora: Vedoucí kapacita na výzkum Alzheimera upravovala fotografie. Podle jeho výzkumů vyvíjeli léky. Stejná otázka: je to jediný případ?
(5) Skandál s léky proti bolesti
Firma Mallinckrodt je významným prodejcem léků proti bolesti na předpis v USA a její tržní podíl je v desítkách procent. Byla obviněna z nekalých marketingových praktik, a proto musela zveřejnit statisíce interních dokumentů z let 2009 až 2017.
Lékařský časopis BMJ publikoval v červnu 2024 článek, ve kterém uvádí, jakou strategii uplatňovala firma pro zvýšení prodejů. Jednalo se o systematickou snahu o ovlivnění lékařské vědy a odborných názorů za pomoci „lékařů – influencerů”, přípravou vzdělávacích programů a ovlivňováním obsahu odborných článků.
Jednou z taktik byla snaha prosadit tvrzení, že neléčená akutní bolest může vést k chronické bolesti, a proto je důležité předepisovat léky proti bolesti dříve jako preventivní opatření. Pro tvrzení přitom neexistovaly žádné solidní důkazy.
Pozn. autora: Prášek proti bolesti je vždy snazší řešení než třeba cvičení a procházka na čerstvém vzduchu.
(6) Konflikt zájmů
JAMA je recenzovaný lékařský časopis publikovaný americkou lékařskou asociací. V říjnu toho roku publikoval článek, ve kterém autoři zkoumali, jak jsou placeni recenzenti nejvýznamnějších lékařských odborných časopisů, jako je BMJ, NEJM, The Lancet a JAMA.
Podle článku dostalo téměř 59 % odborných recenzentů alespoň jednu platbu od farmaceutických firem nebo firem vyrábějících lékařské přístroje. Mezi lety 2020 až 2022 od nich dostali celkem částku přesahující 1 miliardu dolarů.
Pozn. autora: Miliarda dolarů versus svědomí. Kdo si vsadí na vítěze?
(7) Pohled do historie
V roce 2016 vyšel v odborném časopise článek, který detailně popisuje jak cukerná lobby ovlivnila před desítkami let nejlepší vědce své doby, aby svedli problémy se srdcem výhradně na živočišné tuky a cukr z toho úplně vynechali.
Pozn. autora: Zajímavé je, že se jim to tehdy povedlo za směšně malé částky.
Post scriptum
Je možné se pohoršovat nad nedostatkem morálky mezi vědci, ale je to stejné jako se pohoršovat nad tím, že lidé jsou takoví, jací jsou. Nikdo není imunní proti hříchu a morálka není funkcí postavení nebo vzdělání. Věděli to už autoři takzvaných Catových dopisů před více než 300 lety, když psali:
„Bylo by moudré, aby majestát zřídil bratrstvo lékařů a chirurgů, kteří by se se starali o zdraví poddaných, aniž by se s nimi radili? Kdyby tomu tak bylo, brzy bychom viděli rozruch a povyk kolem tradičních lektvarů. Každý muž, žena či dítě, byť by byli sebezdravější, musí být pacientem, jinak běda jim!”
Pozn. autora:
Řešení konfliktu zájmů v lékařském výzkumu je obtížné, ale existuje jeden nástroj, který nestojí vůbec nic a dává každému nějakou šanci, aby mohl přiměřeně bránit své zájmy.
Je to svobodný tok informací, který umožní, aby se zájmy farmaceutického průmyslu střetly se zájmy pacientů v transparentním souboji argumentů, který je přístupný každému. Vláda, která spolu se svými praporečníky nechápe tak elementární věc, neslouží zájmům lidu. Její tvrzení, že najde někoho, kdo nepropadne hříchu a bude předkládat farmaceutickou pravdu, je nejen směšné, ale i nebezpečné.
Média, která se dají do služeb farmaceutického průmyslu, by se měla postavit tváří v tvář dětem, kterým zavřela školy a hřiště, a zeptat se psychologů, jak jsou na tom děti se svým duševním zdravím. Budou nemile překvapena.
