Veselý hřbitov je místem plným zářivých barev, vtipných hlášek a rozverných obrázků. Dokonce je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Najdeme jej pod vrcholky Karpat na severu Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou. Konkrétně ve vesnici Săpânţa v Maramureši. V současné době je na hřbitově zhruba 800 dřevěných křížů s dominantní modrou barvou a pestrými portréty zesnulých v lidovém stylu. Každý z nich je na svém pomníčku zobrazen s tím, co jej nejvíc charakterizovalo – většinou je to povolání, nějaká záliba nebo způsob smrti. Takže na křížích vidíme pastýře, přadleny, hospodyně, truhláře i horníky, řidiče aut, traktorů či kamionů, opraváře televizí, vojáky i kněze, stejně tak jako pijana, tchyni nebo funkcionáře komunistické strany. Pod každým obrázkem je navíc vyřezán veršovaný epitaf, který vypráví nejdůležitější události ze života člověka, jenž je pod křížem pochován. Epitafy jsou jakousi kronikou života místních obyvatel, protože popisují jejich práci, myšlenky i pocity. Leckdy i humorně laděné verše. Jeden z náhrobků kupříkladu nese nápis: “Zde pod tímto křížem leží má tchýně. Kdyby žila o tři dny déle, tak bych tu ležel já a tento nápis by četla ona.” .D
Tvůrce unikátního hřbitova se jmenoval Ioan Stan Pătraş (1908-1977) a byl známým sochařem, malířem i lidovým básníkem. První kříž zasadil v roce 1935 a původně vznikaly přesně podle starého modelu. Teprve po několika letech začal tvořit o něco humornější kříže. V roce 1977 převzal jeho dílo Dumitru Pop Tincu, který tvoří kříže ještě veselejší. Malba na dřevě však vydrží pouze 10 let, načež začne postupně chřadnout a chátrat.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
