Více než 100 policistů bylo zraněno, když davy rabovaly obchody a střetávaly se s bezpečnostními silami během protestů generace Z
Výtržníci, kteří v sobotu večer řádili ve Frankfurtu po protestech generace Z, pocházeli převážně z migrantního prostředí, uvedl Roman Poseck, ministr vnitra německé spolkové země Hesensko.
Úřady v neděli oznámily, že poté, co davy vyplenily obchody v německé finanční metropoli a zaútočily na policii lahvemi, kameny a zápalnými prostředky, bylo zatčeno 54 lidí. Více než 100 policistů bylo zraněno a 17 podniků bylo poškozeno, z nichž pět bylo vyrabováno.
Poseck na nedělní tiskové konferenci uvedl, že je „šokován“ rozsahem násilí a dodal, že policie čelila 1 000 až 1 500 výtržníkům. Zatčeným bylo podle něj 13 až 29 let. Většina z nich byli němečtí občané.
„Ve Frankfurtu vypukla obrovská vlna násilí, do které byli zapojeni levicoví extremisti a mladí lidé náchylní k násilí, většina z nich s migrantním původem,“ uvedl ministr.
„Tato skupina pachatelů se skládala převážně z lidí s migrantním původem. A i s tím se musíme vypořádat. Nesmí zde existovat žádná falešná tabu.“
Podle deníku Bild spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt také obvinil „násilné levicové skupiny a výtržníky z migrantních komunit“ z narušení zpočátku pokojných demonstrací.
„Výtržníci a rabovači budou identifikováni a pohnáni k odpovědnosti,“ řekl.
Imigrace a kriminalita jsou v Německu již dlouho spornými tématy, a to uprostřed nespokojenosti s rostoucími životními náklady a všeobecné nespokojenosti s kancléřem Friedrichem Merzem. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), druhá největší strana v Bundestagu, skončila v září na prvním místě ve zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, což znamenalo její první vítězství v těchto dvou spolkových zemích.
Říjnový průzkum agentury Forsa zjistil, že 87 % Němců bylo s Merzovým výkonem nespokojeno, zatímco spokojeno bylo pouze 11 %. Průzkum také ukázal, že 61 % příznivců jeho vlastní aliance CDU/CSU bylo s jeho vedením nespokojeno.
Nepokoje ve Frankfurtu se shodovaly s širší vlnou protestů po celé Evropě kvůli rostoucím životním nákladům, nedostatku bytů a zhoršujícím se veřejným službám. Ve Francii se demonstranti střetli s policií v Paříži během protestů proti vládní politice, zatímco ve Španělsku a Itálii došlo také k demonstracím kvůli nákladům na bydlení, mzdám a ekonomickému tlaku.
