Vídeňské úřady definitivně odmítly postavit pomník polskému králi Janovi, který v roce 1683 v čele mnohonárodní armády odrazil obléhání města Turky
Vídeň byla v roce 1683 zachráněna před obléhajícími osmanskými armádami. Velitelem vítězných křesťanských armád byl polský král Jan III. Sobieski. Vítězství u Vídně bylo vrcholem turecké expanze do Evropy a zahájilo pomalý, 150 let trvající proces vytlačování Osmanské říše z Uher a Balkánu.
Tuto historickou událost měl připomínat památník na vrcholu kopce Kahlenberg, odkud v září 1683 král Jan vedl útok proti táboru osmanských tureckých obléhatelů pod velením velkovezíra Kara Mustafy.
Již v roce 2013 bylo na kopci vybráno a připraveno místo pro budoucí památník, samotná socha od polského sochaře Czesława Dźwigaje byla dokončena v roce 2018.
Vídeňské úřady se nakonec po dlouhém zvažování rozhodly pomník obráncům Vídně nepostavit, s odůvodněním, že by to podnítilo „islamofobní a protiturecké nálady“ a pomník by vytvořil prostor pro „xenofobní agitace“.
Potomci Vídeňanů, které Jan Sobieski zachránil před islámským podrobením, se dnes zřejmě stydí za krále, který osvobodil jejich předky. Dnes je totiž patnáct procent obyvatel Vídně muslimského vyznání a více než 40 procent studentů škol ve starém rakouském císařském hlavním městě vyznává náboženství Mohameda.
Osmimetrový a tři tuny těžký památník proto nebyl vztyčen na původně plánovaném místě a zůstává v Polsku. Místo jezdecké sochy krále Jana nyní Vídeň zvažuje vypsání nové soutěže na památník, který by kladl větší důraz na „mír a evropské spojenectví“.
V lednu 2026 získal příběh „nechtěného“ vídeňského pomníku Jana III. Sobieského další kapitolu.
Původní osmimetrová socha polského krále, kterou Vídeň odmítla, byla v lednu slavnostně odhalena v obci Kończyce Wielkie (u polsko-českých hranic). Pomník je dočasně umístěn na nádvoří tamního zámku, dokud se definitivně nerozhodne o jeho trvalém místě (ve hře jsou i jiná polská města jako Krakov či Varšava).
V reakci na odhalení sochy v Polsku se znovu rozhořela veřejná a diplomatická debata také ve Vídni. Polský velvyslanec a zástupci polské diaspory připomněli, že město Vídeň v minulosti stavbu pomníku na Kahlenbergu přislíbilo. Někteří vídeňští radní však na sociálních sítích zopakovali postoj, že pro pomník, který by mohl podněcovat islamofobii, není ve Vídni místo.
Na samotném kopci Kahlenberg ve Vídni tak i v roce 2026 zůstává pouze prázdný podstavec, který tam stojí od roku 2013. Vídeňská radní pro kulturu Veronica Kaup-Hasler prohlásila, že samotný podstavec je již „důstojným mementem“, což vyvolalo další vlnu kritiky z polské strany.
Celá situace v lednu 2026 potvrdila patovou situaci: zatímco socha našla své místo v Polsku, vídeňské úřady nadále trvají na tom, že historické události z roku 1683 není v dnešní době vhodné připomínat žádným triumfálním vojenským pomníkem.
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
