Pozorovatelka
19.6. 2017 AE News
Vkládám video přednášky Petera Staněka na téma průmyslové revoluce 4.0 z května 2017, kde mimo jiné říká, že proces robotizace výroby a digitalizace lidské společnosti není záležitostí nějakých 30-40 let, ale že jde o budoucnost v časovém horizontu jedné dekády.
 |
| Čínská továrna na automobily – zdroj |
 |
| Výrobce iPhonů vyměnil 60.000 zaměstnanců za roboty – zdroj |
 |
| Německý Volkswagen (obrázek z článku, kdy robot rozdrtil zaměstnance) – zdroj |
Ke vložení videa Petera Staněka mě inspirovala debata, která tento týden proběhla na slovenské televizi stv2 v pořadu „Večera s havranom“. Ponechme nyní stranou, že jde o mainstreamovou tv a tím i mainstreamovou debatu, stejně tak ponechme stranou, kdo je Michal Havran. Debaty se zúčastnili tři ekonomové – jedním z nich je český ekonom Tomáš Sedláček – a debata stojí za poslech už z toho důvodu, že je potvrzením, že s robotizací se počítá jako s hotovou věcí, před kterou není úniku (resp. vyřešit ji může pouze základní příjem spojený s globalizací) a je uvedena tímto komentářem:
„Automatizácia, technológie a robotizácia zásadne zmenia situáciu na trhu práce. Slovensko patrí spolu s Maďarskom a Českom medzi najohrozenejšie krajiny. Ako bude vyzerať budúcnosť bez práce, čo bude zdrojom príjmov nepracujúcich más ľudí, ako sa to prejaví na stabilite politických systémov? Zvrhnú roboty najskôr demokraciu a neskôr ľudstvo?“
A zaznívají v ní myšlenky jako:
-Struktura povolání se dnes mění, technologie prozatím sice nahrazují jen rutinní práce a schopnosti jako kreativita, intuice, komunikace, komplexnost roboti zatím nahradit neumí, v těchto oblastech proto vidíme nárůst poptávky po pracovní síle, zatímco běžný „střed“ pracovní síly je stále více nepotřebný.-Role práce a zábavy se prohazují – je to vidět například v zahradničení: co bylo kdysi prací, je nyní zábavou.-Česko, Slovensko a Maďarsko jsou nejohroženějšími státy, protože tady do deseti let z důvodu automatizace zmizí polovina povolání. Všechny úkony automatizovat nelze, například takový automechanik, který mění rozbité okno u konkrétního auta nemůže být nahrazen rutinou robota. Podobné je to s doktory či zdravotními sestrami, tady však i ti budou v budoucnu nahrazeni avatary. Zbyteční budou např. i piloti, v letadle bude platit, že tam bude pouze pilot a pes, přičemž úkolem pilota bude krmit psa a úkolem psa hlídat pilota, aby na nic nesahal…
– Roboti se budou umět sami množit a nahradí i lidské touhy, co ovšem zůstane z člověka, bude-li připraven o práci a touhy?– Co bezpečnost, konflikty, politici? Rozdíl mezi bohatými a chudými se bude stále více zvětšovat a vyřeší to základní příjem, který zaplatí roboti. Mělo by to fungovat způsobem, že roboti „upečou jeden velký koláč“, který bude rozdělen mezi všechny jako základní příjem. Tím by odpadl systém sociálních dávek, protože by to byli vlastníci robotů, kteří by byli v menšině a systém by zdaňoval pouze je a z těchto daní by základní příjem dostávala většina a tato základní péče by fungovala globálně. Národy zůstanou, ale státy a státní politici zmizí, protože na úrovni států nelze nic dělat s takovými globálními tématy, jako ekologie, bankovnictví atd. Politici budu existovat pouze v tom smyslu, že se nebudou starat o svůj stát, ale o celý svět.– D.Trump předvedl krásný freudovský přeřek, když použil heslo „America the first“ – tím vlastně řekl, že mu jde o Ameriku jako kontinent, nikoliv o USA, žádná země na světě se totiž nejmenuje „Amerika“, takže v D. Trumpovi máme správného politika, kam ještě patří Merkelová a Makron, kteří mohou dosáhnout toho, že jednou naše děti budou říkat „The world the first“ – resp. „Pojďme udělat Svět lepším“.– Transformace ekonomiky v 89. je ničím ve srovnání s tím, co nás čeká teď. Pro Slovensko je nadějí maximální inovace ekonomiky a nové technologie, aby neztratilo krok s inovativnějšími zeměmi a základem je změna školního systému od atomizace ke komplexnosti a tady jsou problémem učitelé.– Vědí politici a vlády, co se děje a čemu se nevyhneme? Všichni se učíme a nejvíce nás vyučí nové technologie. Vztah mezi prací a lidskou důstojností je sociálním konstruktem, člověk nepotřebuje práci, aby mohl žít důstojně.
 |
| Debata je ke shlédnutí ZDE , vložený obrázek je z článku, kdy živé vysílání pořadu chránila policie |
Pro úplnost se podívejme, jak se na tuto tématiku dívá Rusko, a to pohledem V. V. Pjakina, který komentoval Putinovo vystoupení na letošním Petrohradském mezinárodním fóru, týkající se i tohoto tématu:
(Zdroj videa s českými titulky: Irena Aneri)
A komentář V.V. Pjakina cituji:
00:43:11
A abychom skončili s tímto tématem, ještě jedna událost z toho fóra. Šéf ministerstva práce Maxim Topilin připustil možnost zkrácení pracovního dne. Podle něj pracovní den bude možné zkrátit díky robotům, kteří na sebe budou brát část povinností. Jeho slova: „20. století, bylo stoletím osmihodinového pracovního dne, možná že standardem toho 21. bude čtyřhodinový pracovní den, nebo pěti, šesti hodinový, nevím. Možná nám budou stačit i dvě hodiny práce, a potom si budeme moci jít po svých. Ale to neznamená, že by se měla snižovat mzda, ta bude naopak růst.“ Valeriji Viktoroviči, jak se to kryje s prohlášením vicepremiérky Olgy Goloděcové, která možnost zkrácení pracovního dne v Rusku vyloučila? A s ještě dřívějším Kudrinovým prohlášením, kde naopak připouštěl zvýšení věku odchodu do důchodu a prodloužení pracovního dne?
Jakmile někdo mluví o nutnosti prodloužit pracovní den a věk odchodu do důchodu, je možné okamžitě říci, že zcela nepokrytě prohlašuje: „Já nenávidím Rusko, ruský národ. Moje politika je politikou genocidy!“ Všechna tato prohlášení vůbec nejsou tak neškodná a vycházejí z velice silné základny. Když se podíváme retrospektivně, tak Stalin potom po válce mluvil o nutnosti přechodu k pětihodinovému pracovnímu dni a k pětidennímu týdnu. Zbylý volný čas měli lidé využívat pro sebe, pro svůj kulturní rozvoj, ke svému všestrannému rozvoji, k harmonickému rozvoji osobnosti, aby si dokázali osvojit svůj genetický potenciál. Právě kvůli tomu, aby se lidé dokázali mravně a kulturně rozvíjet, je zapotřebí, aby méně času trávili v práci, která z nich určitým způsobem tvoří kolečko stroje.
Jakákoliv práce. Ať už se jedná o úřednickou práci nebo práci přímo ve výrobě. V tomto případě je třeba říci, že Topilin má absolutní pravdu. 20. století bylo stoletím vědeckotechnického rozvoje, kdy se ruční práce stále více automatizovala, a robotizovala. A dnes se výroba stále více a více automatizuje, máme výrobní linky, kde převážnou část operací již s větší či menší kvalitou provádějí roboty. A některé operace již ani lidé vykonávat nemůžou a s požadovanou přesností je dokážou udělat pouze roboty.
Když se tedy mluví o tom, že nám hrozí nějaká nezaměstnanost, tak se jedná o krizi v hlavách manažerů. Jejich argumenty se opírají o to, že stále více lidí bude uvolňováno z výrobní oblasti a tak jich čím dál více bude nezaměstnaných. Ve skutečnosti je prostě zapotřebí změnit celý ekonomický model. Potom nebude žádná nezaměstnanost a všichni lidé budou zaangažováni a pracovat budou pouze v takové míře, v jaké to bude vyžadovat celá ekonomika, aby mohli harmonicky rozvíjet svou osobnost. Tedy aby měli dostatek času pro harmonický rozvoj své osobnosti.
V současné době u nás můžeme pozorovat… Když mluví o navyšování věku odchodu do důchodu, tak je to ještě větší cynismus ve vztahu k lidem, než to prodloužení pracovního dne. Ta věc se má tak, že existuje-li vědeckotechnický pokrok, lidé již nejsou tolik potřební a vzniká tu jakási nezaměstnanost. Jestliže jim však prodloužíme jejich povinnou pracovní stáž, tak tu budeme mít situaci, kdy starší lidé budou pracovat až do poslední chvíle, nebudou odcházet, protože je přece bude zákon nutit pracovat dál a tím že svá místa neuvolní, neumožní lidem z mladšího pokolení, aby si osvojili nějakou odbornost a stali se z nich odborníci. Když potom odchází staré pokolení, celá společnost naráží na problém, že odborníci potřební pro rozvoj ekonomiky jednoduše neexistují.
Podobnou menší lekci jsme dostali v důsledku devadesátých let, kdy u nás v mnohých oblastech, a obzvláště ve VPK, vojenskoprůmyslovém komplexu funkce často zaujímají lidé, kteří svou odbornost získali ještě v dobách SSSR. A mládež orientována těmi akčňáky apod. se do výroby nehrne. A nehrne se do ní proto, že taková je politika, která je zaměřená na to, aby tam ta mládež jít nechtěla. Je třeba měnit celou informační politiku. A dále je to ještě zajímavější. Takže zvýší věk odchodu do důchodu. A už teď se třeba lidé na vesnici často vůbec penzijního věku nedožívají, protože se vyčerpávají, jsou absolutně zdravotně vyřízení.
Takže našim cílem je asi lidi zcela vyždímat, zlikvidovat práceschopné obyvatelstvo, a ani jim za to nezaplatit, aby si alespoň ve stáří trochu odpočinuli? A já jsem o vesnici nezačal mluvit náhodou. Naše ekonomika je totiž úplně naruby. Dříve než si někdo sedne, aby podepsal nějaká svá nařízení, aby něco řídil, než vyleze před lidi na scénu, šaškovat a pitvořit se, dříve než někdo sfárá do šachty, aby tam těžce pracoval při dobývání uhlí, a někdo těžkou prací půjde těžit ropu a plyn, ti všichni si sednou a posnídají svůj kousek chleba. Sní si svůj kousek chleba, a dříve to byla právě cena chleba, která stála v čele celého toho řetězce cenotvorby.
Dnes se lidé, kteří pracují na vesnici, nacházejí na konci řetězce cenotvorby a jsou plně závislí na všem: na řídících rozhodnutích, na tom, za jakou cenu jim prodají uhlí, dodají plyn, prodají palivo a mazivo. Tohle všechno totiž znehodnocuje jejich práci. Právě proto jsou nuceni pracovat na úkor svého zdraví a umírat dříve než všichni ostatní. Když likvidujeme vesnici, likvidujeme vlastní potravinovou bezpečnost. Jestliže nebudeme potravinově soběstační, náš stát nebude mít nikdy žádnou suverenitu, nebude mít žádnou budoucnost. A právě o to ze všech sil bojuje Kudrin a jemu podobní.
Proto se jedná o velice závažné prohlášení to o tom zvýšení věku odchodu do důchodu. Nebudeme mít žádné odborníky a ani žádnou potravinovou bezpečnost. A to je velmi závažné prohlášení, to o tom zvýšení nebo zachování pracovního dne. Lidé už teď pracují ze všech svých sil a nemají čas se kulturně rozvíjet a osvojovat si svůj genetický potenciál. Nemají čas přemýšlet o tom, co to vlastně znamená být člověkem, proč byli lidé Shora začleněni do biosféry planety Země a jaký úkol, udělený jim Shora, by zde měli vyplnit.
Takhle to půjde pořád dokola: vodka, podívat se… Proč vlastně platí tak velké peníze? My máme speciální pořad o elitách. Proč platí peníze všem těm… Jak bych je nazval. Skomorochové ne, ale… Těm šaškům na scéně? Navíc mnozí ani neumí zpívat, vždyť co vlastně obsahově zpívají? Oni si činí nárok na to, nazývat se elitami. Co za těch 25 let vytvořili? Dokázali vytvořit alespoň jedno skutečné umělecké dílo? Prý neurážejte naší tvůrčí elitu. A co jste udělali, co užitečného jste přinesli společnosti? My máme takový pohled na věc. No to promiňte.
I. A. Krylov napsal takovou bajku Vážka a mravenec. „Ty jsi celé léto prozpívala a nic jiného nedělala? Tak si teď (v zimě) pro změnu zatancuj (s lopatou v ruce).“
Zdroj citace zde
Závěr
Videa i článek jsem vložila s tím, aby nebyl přehlížen proces, který běží jakoby v ústraní mimo politické dění a především proto, že ekonomika (a řekněme raději lidově – hospodářství) je zásadním prvkem jakékoliv politiky a na jakékoliv úrovni. A skutečnost je taková, že izolované hospodaření, tzn. politika ekonomické izolace kteréhokoliv státu od ostatních zemí, v dnešní době globalizace už nemůže fungovat, protože svět se velmi změnil. Výkřiky, že je třeba se postavit globalizaci, to je v naší současnosti cesta k likvidaci národních států, protože jak známo, „globalizace je procesem objektivním“, ve kterém však jde o to, kdo jí velí a utváří ji jakožto subjekt. Tady opět připomenu, že jestli si někdo především přeje zastavení globalizace tak, jak je dosud vnímána (tzn. globalizaci Pax Americana), tak jsou to v prvé řadě Globalisté (GP). Což ale neznamená, že zastavením globalizace jakožto objektivního procesu, jehož součástí je i digitální revoluce – průmyslová revoluce 4.0 – lze něco vyřešit. A tady dodám už jen tolik, že „když dva dělají totéž, není to vždy totéž“.
PS: Nedá mi nevložit tuto kartu „3D“ z letošní obálky The Economist:
A k tomu nepřipomenout slova globalistického ekonoma Zeleného:
Jak mohou ale být ty jednotlivé regiony zcela soběstačné? To si vyrobí vlastní automobily, vypěstují veškeré potraviny?
ZELENÝ: Neřekl jsem „zcela“, je to proces. Dnes už máme 3D tiskárny, na nichž si můžete vytisknout elektromobil, vyrobit si vlastní auto na místě spotřeby není problém. Jediné, co potřebujete, je digitální program, algoritmus, software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, po celém světě se tyto programy budou prodávat a sdílet (poznámka: D. Trump je pod vedením Kissingera a po vzoru Nixona předává Číně, zatímco Spojené státy vrací někam do poloviny 20. století – viz Příběh amerického úpadku, Nixon v Číně, tam to začalo)
Místo abychom obchodovali s produkty samotnými, budeme obchodovat se znalostmi. A to je obrovský kvalitativní rozdíl, protože najednou budeme obchodovat rychlostí světla s minimálními náklady. V Zet Foundation již nyní konzultuji se Siemensem a chci začít jednat i s Teslou o vytvoření výrobních komplexů – „měst“ jako u Baťů nebo dnes v Žatci – na produkci například automobilů nebo čehokoli jiného pro lokální použití. Ta lokální jádra výroby by pak mezi sebou mohla směňovat recepty nebo chcete-li software.“ Zdroj a více zde
Což ovšem je opět k zamyšlení přinejmenším v tom smyslu, že u nás například nejen pan Robejšek volá po lokálních ekonomikách, ale když se zaposloucháme, tak i pan Staněk v úvodním videu – nemluvě o tzv. nacionálních vůdcích – viz D. Trump a jeho „dělejte to jako já“. Globalistům (GP) – a to se znova opakuji – je totiž úplně jedno, jestli světu vládnou bipolárně, unipolárně (globalizace ala Pax Americna) či multipolárně (lokálně), ono stále jde o jednu a tutéž moc … A jestli jim něco momentálně nejvíce hraje do karet, pak je to každé antiglobalizační volání, obzvláště pak spojené s výzvami k izolaci jednotlivých států…
Pozorovatelka- 17.06.2017
– – –
