Ukrajinské obranné síly poprvé zasáhly ruský raketometný systém Sarma, který bývá označován za ruský „ekvivalent HIMARSu“. Úder přišel v době, kdy ukrajinští obránci odráželi rozsáhlý mechanizovaný útok ruských okupačních sil v sektoru Dobropillja.
Foto: Ukrajina poprvé zasáhla ruský systém Sarma označovaný za ekvivalent HIMARSu | Telegram
Zveřejněné záběry ukazují moment, kdy byl systém zničen úderným dronem s pevným křídlem. Podle dostupných informací Rusko nasadilo Sarmu jako palebnou podporu pro své útočné kolony, do nichž byly zapojeny jednotky 8. vševojskové armády, 41. vševojskové armády i 90. tankové divize. Právě během této operace se však nová zbraň stala terčem ukrajinského úderu.
Zničení systému Sarma má nejen taktický, ale i symbolický význam. Jde o jednu z nejnovějších ruských raketometných platforem, která měla představovat lehčí, pohyblivější a modernější variantu těžších systémů dlouhého dosahu. Místo demonstrace síly se ale její nasazení proměnilo v citelnou ztrátu.
Sarma navazuje na program Kama, jehož cílem bylo vytvořit lehčí raketomet ráže 300 milimetrů schopný odpalovat i naváděné střely. Už v roce 2023 ruská státní média oznámila, že vzniká nový systém na podvozku KamAZ s lepší mobilitou, který má dostat také modernizovaný automatizovaný systém řízení palby a zaměřování.
První prototyp Sarma byl veřejně představen až o dva roky později v závodech Motovilikha Plants. Tehdy vyšlo najevo, že nová konstrukce je téměř o 10 tun lehčí než 33tunový Tornado-S. Právě nižší hmotnost měla být jednou z hlavních předností nového systému. Kompaktnější vozidlo dostalo odpalovací zařízení zredukované na šest vodicích lišt a bylo usazeno na čtyřnápravovém podvozku KamAZ-63501 s pancéřovanou kabinou.
Na papíře tak Sarma působila jako zbraň, která má spojit sílu těžkého raketometu s vyšší pohyblivostí a rychlejším přesunem v bojišti. Její odhadovaný dostřel měl přitom zůstat na úrovni systému Tornado-S, tedy zhruba 90 až 110 kilometrů. To z ní dělalo potenciálně nebezpečný prostředek pro údery do hloubky obrany i pro podporu větších útočných operací.
Ruské ministerstvo obrany navíc podle zadávacích dokumentů objednalo v roce 2024 techniku v objemu odpovídajícím dvěma praporům — celkem 12 odpalovacích zařízení Sarma a 12 doprovodných nabíjecích vozidel. Jedno odpalovací vozidlo mělo stát 155 milionů rublů, tedy přibližně 1,9 milionu dolarů. Každé transportně-nabíjecí vozidlo na stejném podvozku pak vyšlo na dalších 64 milionů rublů.
Součástí stejného nákupního cyklu byly i rakety ráže 300 milimetrů. Rusko objednalo střely 9M543 s neoddělitelnou vysoce explozivní tříštivou hlavicí, naváděné rakety 9M543L, střely 9M549 vybavené kazetovou hlavicí s tříštivou submunicí a také typy 9M557 a 9M558, jejichž přesné parametry zatím zůstávají neznámé.
První bojové ztráty Sarma tak přicházejí velmi brzy po jejím představení. To podtrhuje realitu současného bojiště, na němž ani nové a ambiciózně prezentované systémy nemají jistotu přežití. Ukrajinské síly tím zároveň ukázaly, že dokážou reagovat nejen na masivní mechanizované útoky, ale i na nasazení modernějších prostředků palebné podpory.
Z vojenského hlediska je důležitý i širší vzkaz tohoto zásahu: technická modernizace sama o sobě nezaručuje převahu. Sarma měla být flexibilnější a mobilnější alternativou ke stávajícím těžkým raketometům, ale její první známé nasazení skončilo zničením. Pro Rusko je to ztráta nové platformy, pro Ukrajinu naopak důkaz, že i vyvíjené a teprve zaváděné systémy mohou být na frontě rychle vyřazeny.
Zdroj: The Moscow Times
