Předsevzal jsem si, že summit papalášů NATO ve Vilniusu okomentuji sám a nepřevezmu pro přímý nástřel žádný z doslova stovek komentářů, které se odevšad rojí.
Nicméně, ať si media , zejména ta jedině a vždycky správná česká a slovenská vykřikují co chtějí, všechno vlastně okomentoval už v úterý po poledni polovzdělanec Lipavský, když, jak už víte ze včerejšího úvodníku hystericky vychrlil do kamer a mikrofonů
Ukrajina bude cítit zradu, varuje Lipavský
V podstatě to trefil přesně! Dnes už můžeme klidně konstatovat, že Ukrajina cítí zradu. Řada arcichciválků jak mezi NATO papaláši – konkrétně Stoltenberg, jeho předchůdce Rasmussen, polský Duda, všichni tři Balti a samozřejmě i zastupující ukrajinský protektor v Praze a superválečníci napříč celým kolektivním Západem od redakčních klávesnic, kamer a mikrofonů dělali co mohli, aby nastolili atmosféru, že Vilnius neskončí a nemůže skončit jinak, než okamžitým přijetím Ukrajiny do NATO a nebo, v nejhorším možném případě konkrétním plánem s pevnými termíny a zárukami pro Kyjev, kdy jako v tom NATO už konečně bude!
Jaký je výsledek víme. A ostatně všichni před summitem věděli předem, jak to dopadne. Jednoduché hádání – Velký bílý otec z Washingtonu, s velkou podporou Berlína, dal předem vědět, že Ukrajina pozvánku nedostane. Že ještě nenastala doba. Že dokud bude ve válce tak smůla, že navíc ještě ani náhodou není na členství v paktu připravena, ať si Duda a spol. tvrdí co chtějí, prostě členství ne. A dokonce ani žádný konkrétní termín! Prostě až po válce. Někdy. Moje dobrá máti v takovýchto případech říkávala – na svatého Dyndy. Marně jsem tohle jméno hledal v kalendáři, bez ohledu na snahu.
Zelenský na tom zjevně byl už před summitem stejně a dokonce zvažoval, že se naň vůbec nevydá. Aby jim ukázal. Nakonec mu prostě nějaký ten poskok z americké ambasády v Kyjevě vysvětlil, že když nepřijede, tak by se Velký bílý otec mohl hodně a hodně rozzlobit!!!
Zelenský si uvědomil, že prostě je jen malý usmrkanec a Velký bílý otec a všichni velcí strýčkové to s ním a Ukrajinou myslí úplně nejlépe a přeci jen do Vilniusu vyrazil. Ale před tím rozdal pár zapšklých a jedovatých komentářů. Například pro Politico.
Na pomoc mu , jak už řečeno , přispěchal servil nejservilnější – jistý Lipavský, viz jeho hláška o o pocitu zrady na Ukrajině. To okamžitě více než vyvážil jeden z největších válečných paličů a hecířů britský ministr války Ben Wallace , který Zelenskému vzkázal:
Ukrajina by mohla projevit větší vděčnost Západu za jeho podporu….
Řekl také, jak v roce 2022 strávil 11 hodin, aby přijel do Kyjeva, ale tam mu byl okamžitě předán seznam potřebných zbraní.
„Řekl jsem jim: Víte, my nejsme Amazon,“ vzpomíná ministr…
Pár podobných replik zaznělo i od jiných.
Ukrajina zkrátka to, co chtěla, členství nebo harmonogram k rychlému členství nedostala. A hned tak nedostane. Až po válce, až nastane vhodná doba, až…
A Zelenský si v úterý večer v kuloárech zase nebral servítky, až to podle různých zdrojů mělo Američany rozzuřit.
I když včera , už se všichni snažili veškeré hrany otupit a nasadit hollywoodské úsměvy. A sliby, ty se jen hrnuly, podle hesla slibem neurazíš.
Samozřejmě že ČT, včera ve zprávách, prostřednictvím svých zpravodajů na summitu a na Ukrajině šířila bezbřehý optimismus!!! Jak se prý všechno skvěle dohodlo a jak G7 na speciálním zasedání ve Vilniusu dala Ukrajině bezpečnostní záruky, které sice nejsou členstvím v NATO, ale jinak prý jsou absolutně super.
Ukrajinský server Strana.ua ten zázrak /s použitím překladače/ popisuje takto:
Bezpečnostní záruky Ukrajině od G7 G7
Země G7 dnes na summitu NATO poprvé oficiálně oznámily bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Jak se dalo očekávat, nejsou žádné závazky vstoupit do války na straně Ukrajiny. Ale jsou tu další body:
1. Země se zavazují nadále poskytovat Ukrajině:
– pomoc v oblasti bezpečnosti a moderní vojenské techniky na zemi, ve vzduchu a na moři, s prioritou protivzdušné obrany, dělostřelectva dlouhého doletu a palebné síly dlouhého doletu, obrněných vozidel a dalších klíčových prostředků, jako jsou bojová letadla, např. stejně jako podpora zvýšené interoperability s euroatlantickými partnery;
– podpora dalšího rozvoje vojensko-průmyslové základny Ukrajiny;
– výcvik a vzdělávání ukrajinských ozbrojených sil;
– sdílení zpravodajských informací a spolupráce;
– podpora iniciativ v oblasti kybernetické obrany, bezpečnosti a odolnosti, včetně boje proti hybridním hrozbám.
Tyto priority budou zajištěny jak nyní, tak po skončení války a v případě nové.
2. Posilování ekonomické stability a odolnosti Ukrajiny, rekonstrukce a obnova s cílem vytvořit podmínky vedoucí k podpoře hospodářské prosperity Ukrajiny, včetně její energetické bezpečnosti.
3. Poskytování technické a finanční podpory pro splnění naléhavých potřeb Ukrajiny způsobených válkou s Ruskem a umožnění Ukrajině pokračovat v provádění reforem potřebných k posunu směrem k euroatlantickým aspiracím.
Povinnosti Ukrajiny jsou také uvedeny:
a) „pozitivně přispět“ k bezpečnosti partnerů a posílit opatření pro transparentnost a odpovědnost partnerské pomoci.
b) pokračovat v provádění reforem orgánů činných v trestním řízení, soudnictví, boje proti korupci, správy a řízení společností, hospodářství, bezpečnostního sektoru a veřejné správy, dodržování lidských práv a svobody sdělovacích prostředků
c) podporovat reformy a modernizaci obrany, zejména posílením „demokratické civilní kontroly“ nad ozbrojenými silami a zvýšením účinnosti a transparentnosti ukrajinských obranných institucí a průmyslu.
Upozorňujeme, že se jedná pouze o rámcový dokument – podrobnější záruky budou upřesněny během samostatných jednání s Ukrajinou.
Že se nejedná o samotné záruky, ale o prohlášení o zahájení jednání s Ukrajinou o jejich podpisu, potvrdil i šéf úřadu prezident Jermak. To znamená, že budou vypracovány a podepsány později. Jermak očekává, že se tak stane před příštím summitem NATO ve Washingtonu /2024- pozn.vlk/.
Hlavní otázkou je, zda finální dokument bude obsahovat závazky ke konkrétním objemům a termínům dodávek vojenské a finanční pomoci. Nebo si Západ nebude chtít svazovat ruce a pokaždé se rozhodne podle situace.
Druhá možnost je nejpravděpodobnější – alespoň takový model pomoci nyní vidíme. A zatím se jen málo liší od záruk, které vyslovila Sedmička dosud.
Volodymyr Zelenskyj to nepřímo potvrdil. Dnes dal jasně najevo, že míra podpory bude záviset na úspěchu Ukrajiny na bojišti.
Partneři podle něj nebudou podporovat Ukrajinu desítky let, pokud ukrajinští vojáci budou stát na místě.
„Byla nám slíbena podpora, jak bude potřeba. Ale hodně záleží také na tom, co máme na bojišti. Nemáme právo očekávat, že budeme stát na místě, a oni nás budou podporovat desítky let,“ řekl Zelenskyj.
Když vynecháte zmínky o letadlech a raketách dlouhého doletu, co tedy dostala Ukrajina za svou prolitou a prolévanou krev ve Vilniusu? Ptám se. Odpovězte si sami.
Plně chápu Zelenského roztrpčení. Loni v dubnu stačilo málo a skoro hotovou dohodou v Istanbulu šlo válku dávno ukončit. Západ, řečeno slovy lháře a podvodníka Borise Johnsona tehdy nebyl připraven na mír. A Zelenský mu to zbaštil. Takže ušel od té doby dlouhou cestu – až do Vilniusu a kdo ví kam jeho i jeho zemi zavede dále…. Vůbec se mu nesměji. Neposmívám, neironizuji . Prostě nic takového. Za žádnou myslitelnou i nemyslitelnou cenu bych nechtěl být v jeho kůži.
Už proto, že on sám přitopil od té doby naprosto bezprecedentním způsobem pod kotlem. Vybudil v ukrajinské veřejnosti očekávání absolutního rozdrcení Ruska a plného bleskového členství Kyjeva v NATO. Protože Západ přece ví, že Ukrajina bojuje za svobodu a demokracii a za Západ a je miláčkem celého kolektivního Západu a zejména velmocí. Kdyby znal české, respektive československou historii, věděl by, že i Československo si kdysi myslelo, že je miláčkem velmocí. Těch západních. A skončilo to Mnichovem…
Chápu, že pro herce komediálních seriálů je historie, navíc československá nikoliv španělskou, ale nejspíše mongolskou vesnicí.
Ale určitě slyšel o Vietnamu, o Afghanistánu, o Libyi, o Jugoslávii a Srbsku a Kosovu, o Sýrii, o Iráku, o Somálsku, o Libanonu. Tam všude se spolehli na podporu velmocí. Zejména té nejhlavnější. A dodnes všichni vědí, jak to skončilo…..
Ale co, nehodlám mu úsměvy do kamer a mikrofonů kazit, stejně jako oslavné komentáře klávesnic. Nicméně , jak už řečeno, přitápěl pod kotlem a vzbudil u ukrajinských občanů, tedy těch , co mu ještě na Ukrajině zůstali, obrovská očekávání. Co do výsledku války a momentálně především co do toho bleskového členství v NATO. Včera mne jeden z kosířů – tímto mu děkuji – upozornil na krátký ale výživný textík ohledně očekávání Ukrajinců ohledně členství v NATO. Je z ukrajinských vládních zdrojů. Naštěstí krátký, takže jej přeberu s využitím překladače , celý:
Майже 20% українців погодились би відмовитись від вступу до НАТО заради встановлення миру, – соцопитування
Podle průzkumu by téměř 20 % Ukrajinců souhlasilo s tím, že by se vzdali vstupu do NATO za účelem nastolení míru
Nedávno provedli zaměstnanci KMIS průzkum mezi našimi občany, aby zjistili jejich názor na vstup do NATO. Tato myšlenka je přijatelná pro velkou většinu. Téměř 80 % by navíc bylo schopno „obětovat“ mír, aby se do aliance připojilo. Výsledky studie jsou zveřejněny na stránkách Kyjevského mezinárodního sociologického institutu.
Podle výsledků průzkumu 89 % Ukrajinců preferuje vidět naši zemi jako součást NATO. To je názor respondentů ze všech regionů země: na východě je „pro“ vstup do aliance 79 % respondentů a na západě 93 %.
Místo toho by se 18 % odmítlo připojit za účelem nastolení míru. 76 % dotázaných Ukrajinců by „obětovalo“ mír kvůli vstupu do aliance. Takový ústupek považuje za nepřijatelný 67 % respondentů na Východě a 81 % na Západě.
58 % Ukrajinců by navíc zvolilo druhou ze dvou možností „bezpečnostní záruky“ a „vstup do NATO“. První možnost se líbí 29 % respondentů. V každém regionu země navíc převažuje počet „příznivců“ vstupu do aliance. Od loňského roku se názory našich občanů na tuto problematiku změnily: 39 % bylo „pro“ vstup do NATO a 42 % respondentů by se spokojilo s „bezpečnostními zárukami“.
Abstrahujte od toho titulku. Ten ve štvavém suprválečnickém duchu konstatuje, že na Ukrajině je skoro 20% odporných zrádců, kteří jsou ochotni kvůli míru rezignovat na čest být v NATO. No fuj, taková zbabělost!
To 67% procent statečných obyvatel chce válčit do poslední kapky krve, jen aby jejich země v tom NATO bylo!!! Když do poslední kapky krve, jejich krve, tak k čemu jim potom ten vstup do NATO bude? Ale tuhle podružnou otázku si nekladou…. Ale jen 29% z celku by možná souhlasilo s bezpečnostními zárukami, místo toho členství, když už by to tak muselo dopadnout.
Prostě a krátce – ta čísla říkají, že pokud ten průzkum není cinknutý, tak většina Ukrajinců radši zemře jen aby se dočkali toho NATO!!! Takhle je vyhecoval Zelenský a jeho okolí! Takhle!.
On ten polovzdělanec, co zaclání v Černínském paláci, kd e by za normálních okolností dělal tak leda vrátného, má nakonec pravdu
Ukrajina bude cítit zradu, varuje Lipavský
Respektive – Ukrajina, je li takhle nastavená – musí cítit zradu. Po Vilniusu určitě!
Řekněme si otevřeně proč Zelenský a žlutomodré občanstvo chce do toho paktu, který před dvěma roky tak hanebně utekl z Afghanistanu! Že by chtěli sdílet západní hodnoty a bojovat co nevidět zase v nějaké další polo/koloniální válce? Nebo proti Číně, což vůbec není nepravděpodobné – viz závěrečné komuniké?
Tomuhle někdo věří? Je mi jasné, že to co napíši víte i beze mne, ale ať to zazní. Zelenského kalkul je až triviálně přímý a primitivní – když budu v NATO, tak ukrajinská válka a tažení proti Rusku už nebude ukrajinská záležitost, nýbrž kolektivně západní a já/my jsme jsme z maléru venku. Prostě klidně uvrhne celou planetu do své války. Jen aby on osobně neprohrál. Protože ví, že jinak skončí velmi velmi špatně. Patrně někde u zdi za ranního šera. Když vzbudil dojem, že donutí Putina kapitulovat na Rudém náměstí!
Jenže přesně tohle je to, čemu se Biden a ostatní západně kolektivní papaláši chtějí za každou cenu vyhnout. Ano, ukrajinskýma rukama oslabit a snad i zničit Rusko, to ano!!! To ano, ale bez rizika jaderné války!!! Tu za žádnou cenu!! Tu ne!
O tohle se hrálo ve Vilniusu, alespoň v té hlavní – ukrajinské části. Ale všichni na kolektivním západě ,, kdo zaujímají ten jediný a vždycky správný postoj jásají, jak se zase demonstrovala ta nerozborná západní jednota a jak je všechno dokonalé! Doopravdy je?
Než na to odpovím, tak musím vydat jednu technickou poznámku – je dobře známo, že si potrpím na důkladné zdrojování. Myslím, že uvést zdroj, odkud informace čerpám je jednak slušnost a jednak potřebné pro eventuální práci s konkrétním textem v budoucnu. Jenže Kosu jistý velký web vnedávné minulosti několikrát bezskrupolozně, řekněme nežalovatelně – vytěžil, aniž by ji jako svůj informační zdroj uvedl. Dnes jsem se rozhodl, mu to, pro účely tohoto textu vrátit. Prostě od něj následující kus převezmu – jde o rozhovor s exministrem zahraničí Zaorálkem, kde ten uvažuje, jak to Ukrajina má s členstvím v NATO a v EU. A je to opravdu drsné čtení. Pokud už jste to neviděli, tak si užijete. Na tom webu odvedli fakt dobrou práci, ale jak oni ke Kose, tak já k nim! Ale já na rozdíl od nich nezastírám, že to není MOJE!!!
Takže Zaorálkův pohled. NA Vilnius, NATO, EU, Ukrajinu, Západ:
Co nám teď zbývá? Zase to bukurešťské řešení jako v roce 2008? Ani oblečená, ani nahá? Budeme teď hledat typ garancí? Opakuji, že je to situace, do které jsme se dostali sami. Byl jsem teď v Bruselu a zaslechl jsem tam názor, že místo toho nesplnitelného členství Ukrajiny v NATO, které si nikdo nepřeje, budeme nabízet členství v Evropské unii, což se také časem ukáže jako nesplnitelné.
Teď se ve Vilniusu nejenom ukáže, že jsme ta slova o pozvání do NATO nemysleli jako Západ vážně, protože to je prostě nesplnitelné, tak slíbíme EU, kde to je hrát na delší čas, než se opět ukáže, že k tomu vůbec nemusí dojít, protože Ukrajina bude řešit ještě ohromné problémy. Vyvolávali jsme naděje s NATO, Ukrajina jim věřila a přichází zklamání. Podobné to může být časem s členstvím v EU. Podobné chyby jsme udělali s balkánskými státy, kterým jsme také slibovali a slibovali. Příkladem je třeba Srbsko.
Pak se nemůžeme divit zatrpklosti, protože mají pocit, že se s nimi nehrála poctivá hra. Když dnes slyšíte zatrpklého Zelenského, je jasné, že nám i Ukrajina bude vyčítat, že jsme něco slíbili a teď to nejsme schopni splnit.
Stále čas od času zaznívají varování, že přes současnou podporu Ukrajiny nesmíme zapomínat na klientelismus, kterým tam dlouhodobě panoval.
Brzy se bude konat konference o obnově Ukrajiny v Londýně; i tam je podle mých informací pozadí konference dost zachmuřené. Mluvíte dříve s lidmi, kteří se za Ukrajince snažili formulovat formy, jak by měli čelit korupci, a tito lidé vám dnes řeknou, že jsou z diskuse v Londýně odstrkáváni. Zdá se, že londýnská schůzka o obnově bude komplot mezi velkými západními společnostmi – a těmi, kteří budou představovat Ukrajinu, ale zase mohou hledět na svůj osobní prospěch po válce.
Obrovský problém a slabé místo Ukrajiny historicky byly její slabé instituce – a zároveň klanová společnost s obrovským klientelismem mimořádného rozsahu. Zdálo se, že to ve válce bylo do určité míry odstraněno a že ti oligarchové byli upozaděni, po válce bude opět těžké se tomu bránit. Přijde skupina těch, co na Západě řeknou, že pomáhali během války a poté teď z toho chtějí něco mít.
Toho jsme byli svědky v minulosti v celé řadě zemí světa. Poválečná situace je nesmírně komplikovaná, a nejinak tomu bude v případě Ukrajiny. Veteráni boje vždy mívají pocit, že mohou všechno. Bude těžké, aby to Ukrajina zvládla.
Zůstal bych u té londýnské konference. Říkáte, že ze strany západních států, které dnes Ukrajině pomáhají, bude po válce hon na to si Ukrajinu rozparcelovat?
Mluvil jsem o tom, kdo bude na ukrajinské straně reprezentovat ty, kteří budou přijímat pomoc, kdo bude za Ukrajinu mluvit a zda to budou ti, kteří tam dnes jsou bojovníky s korupcí. Když jsem v minulosti přijel na Ukrajinu, ptal jsem se v parlamentu, kolik tam je opravdu nezávislých poslanců, které neřídí nějaký oligarcha. Bylo mi řečeno, že zhruba třetina mluví za sebe a dvě třetiny jsou rozparcelované mezi oligarchy, kteří jim říkali, jak mají hlasovat. Říkám to natvrdo, takhle to prostě na Ukrajině bylo.
A pamatuji si řadu historek, kdy člověk zjistil, že například náměstek ministra průmyslu si koupil svou funkci za milion dolarů a řekl mi, že to nic není, protože to bude mít za půl roků zpátky. Ten systém si u nás v Česku vůbec nedovedeme představit. To není korupce, jak si ji my představujeme – to je klanová společnost, která je rozparcelovaná a jde o to, kdo bude za Ukrajinu mluvit. A znám tam řadu lidí, kteří by ten původní systém chtěli změnit. Obávám se ale, že tihle bojovníci s korupcí u stolu nakonec sedět nebudou.
Co se týče strany Západu, tak jste to řekl docela dobře. Významná věc je, že korupci v daných zemích vždy výrazně zhoršují ti, kteří mluví za Západ. Ta korupce má své podporovatele také na Západě, to si musíme přiznat. Je třeba se vyhnout tomu, že by vznikaly kauzy podobné té, jako byla kauza Huntera Bidena a další. Taková spojení mezi tím, že se nějaká země někde angažuje a potom se tam dělá byznys, by neměla existovat. Kazí to obraz politiky Západu a vůbec toho, do jaké míry sloužíme hodnotám, nebo čemu vlastně sloužíme.
Bohužel problém je v tom, že korupce má vždy velmi významném spojence i na straně těch, kteří sedí na naší západní straně. Je to výzva nejen pro Ukrajinu, ale také pro nás, abychom si nedělali iluze, že problémy jsou pouze na ukrajinské straně. Vždycky jsme se na tom nějakým způsobem podíleli, což dnes není těžké ukázat.
Můžete namítnout, že Zaorálek už je dávno mimo a že ví pendrek! Že už se nedostane k informacím a chce být jen zajímavý. Možná. Ale hitem včerejšího internetu, zejména alternativního se staly tyto dvě momentky v Vilniusu:
Kůl v plotě par excellance! Jakeš na Červeném Hrádku hadr!
Ani ten Pavel, ani ten Fiala a dokonce ani ten Lipavský o chudáka Volodymyra nezavadili… Ukrajina a se prostě stala kůlem v plotě a Ukrajinci také. Ale především Zelenský. Abych dostál titulku.
Když už je řeč o titulku.. Píši tam cosi o závanu zdravého rozumu…. I když malém. Je na čase vysvětlit, kde ho vidím, nebo spíše tuším. Jakkoliv jde o spekulaci.
Přemýšlím usilovně proč Američané ukrajinské členství v NATO vlastně odmítli. A když oni, tak si nikdo oficiálně netroufl říkat cokoliv jiného. Ani polointeligent Lipavský nebo válčený štváč Duda a Balti. Prostě nikdo. Proč Washington, který tuhle polízanici v roce 2008 v Bukurešti spískal nyní vlastně dává zpátečku? Co je za tím? Jak to vysvětlit, když celou dobu dělá ramena, že je to hotová věc a že Ukrajina v NATO co nejdříve??? Divné, že? Moc divné! Nebo ne?
Zkusím svoje vysvětlení.
Odkazuji na serii článků, které Kos a k ukrajinskému tématu převzala z velmi tvrdých a prestižních amerických zdrojů v posledních třech týdnech. Foreign Affaires, The American Conservative, The National Interest, Newsweek, WSJ, WP, Rand Corp., všechno prvotřídní těžce imperiální americké adresy. A všichni začali psát v poslední době totéž – ukrajinská válka přestává být v americkém zájmu a začíná být aktuální ji nějak ukončit. Než bude pozdě. Americký interes leží jinde.
Opět odbočím, stále častěji čelím výtkám hlupáků, že přebírám americké zdroje a že je to špatně a dokonce že tím se vylučuji z alternativy. Lidská hloupost je bezmezná a universální. Nevede po dělící čáře mainstream – alternativa, nýbrž dogmatický hlupák versus člověk přemýšlející. Píši pro ty druhé. A nestydím se to komunikovat. Nevyžaduji souhlas, jen své čtenáře chci pohnout k tomu, aby přemýšleli. Fandy uznávám jen na fotbale. Zopakuji, co jsem napsal, myslím předevčírem – česká alternativa si klidně může psát, mluvit, vysílat co chce. Ale tam, kde se rozhoduje, například ve Washingtonu, se kvůli tomu nepohne ani nejmenší myslitelné zrnko prachu.
Ale když nějakou, ještě nedávno kacířskou myšlenku v krátké době komunikuje Newsweek, Foreign Affaires, National Interest, The American Conservative? To je jasná hudba sfér amerického/západního politického establishmentu!!!! Prostě sleduji trendy! A je zcela zřejmé, že ti, co ještě předevčírem bezmezně podporovali válku , dnes uvažují a nějakém mírovém aranžmá. A vědí, že základním důvodem, proč Rusko do téhle války šlo, je právě vyloučení situace, že Ukrajina se stane součástí NATO. Kdyby tohohle nebylo, tak se na Ukrajině nestřílelo a 24.2.2022 by představoval jen bezvýznamný, dávno zapomenutý den v kalendáři….
Hraji si s myšlenkou, že ty vágní formulace a nic neznamenající sliby Zelenskému, má li Strana.ua pravdu , signalizují do Moskvy – ta Ukrajina by v NATO také být nemusela….. Jsme nebo budeme nějak připraveni, když kyjevská ofenziva nedopadne, začít uvažovat o jednání a vašich požadavcích. Což neznamená, že vám musíme vyhovět. Ale vidíte, že jsme jim nic neslíbili, takže existuje jednací prostor.
Vím, je to spekulace a jízda po hodně tenkém ledě a dost možná platí, že přání je otcem téhle myšlenky. Ale na druhou stranu – tvrdý slib, s tvrdými zárukami a termíny by předem vyloučil jakoukoli budoucí sešlost u jednacího stolu!!! To snad je bez diskuse.
Ale vím, že existuje ještě jiné vysvětlení, proč žádný termín. Protože ten by znamenal, že Moskva jednak
-udělá všechno, aby členství zamezila
a jednak
-za použití jakýchkoliv prostředků, včetně jádra. A co potom? Macron, který Kyjevu pošle rakety dlouhého dosahu před časem veřejně prohlásil, že jestli Rusko sáhne po atomu na Ukrajině, on francouzské aktivovat kvůli tomu nebude.
Zkrátka kolektivní Západ, s Washingtonem v čele v tomto okamžiku odmítl eskalaci. Což je moc dobře. Ale nikdo nechť z toho nevyvozuje, že tak neučiní zítra.
Jenže tady spoléhám, nikoliv na žvanily z českých internetových diskusí a své pošty, nýbrž na ten Newsweeek, Foreign Affaires, The American Conservative, The Natioanl Interest nebo Rand Corporation, kteří už veřejně , alespoň někdy, myslí jinak než ti jedině a vždycky správní! Nic lepšího nemám, respektive – nemáme!
Tím považuji ukrajinskou část vilniuského summitu za momentálně vypořádanou. Ale ona se tam neřešila jen Ukrajina! Děly se i další věci.
Například zasedání druhého dne se zúčastnily další země -Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Japonsko. A řešila se situace v indo pacifiském prostoru. Kde prý se nebezpečně roztaju Rusko, ale především Čína. A tomu prý je za každou cenu nutno učinit přítrž. Samozřejmě za nadšeného potlesku všelijakých baltských, polských a českých papalášů. Proč po úspěšných misích v Afghu nebo Mali si nejít zaválčit do Indického oceánu nebo Pcifiku? Černochová jistě zvládne briskně nakoupit něco ozbrojených pramic a zrekonstruovat parník Primátor Dytrich na letadlovou loď ty poslat po Labi na místo nasazení…..Prostě tohle se také probíralo v tom Vilniusu….Krása a pohoda lahoda, co říkáte.
Za mne Ukrajina fiasko. Pro Zelenského a Ukrajince. Pro zbytek světa možná malá naděje na šanci pro normální rozum. Rozšíření působnosti NATO na Tichomoří a Indický oceán = také fiasko! Aspoň dle mého chápání! Když prý Evropa bez USA není schopna se ubránit se Putinovi. Tak určitě zakroutí krkem Číně…. Prostě fiasko.
Ale přesto v titulku píši cosi o nečekaném zachránci tohoto summitu před totální blamáží!
Ano z mého pohledu tohle setkání natovských papalášů neskončilo nakonec debakle, nýbrž si zaknihovalo jeden nikoliv malý a úplně očekávaný úspěch. Či spíše několik. Všechny jsou spojeny se dvěma jmény – Turecko a Erdogan!!!!
Ano Erdogan je ten, kdo zachránil summit. a to hned v několika ohledech:
1- zdá se, že dal definitivní souhlas na vstup Švédska do NATO. Což jednak přineslo do řad paktu velkou úlevu, ale také jí významně posílilo proti Rusku. Jakkoliv šlo o formalitu. Švédsko jako člen udělalo z Baltu natovský rybník, kde Rusko je v podstatě bez jakékoliv šance. Ale to by platilo stejně i bez formálního švédského nebo finského členství. Protože obě země už nejméně dvě dekády s NATO úzce spolupracovaly a Dánsko, tak jako tak kontroluje strategické úžiny mezi Baltem a Severním mořem. U Švédska jde jen o formální stvrzení daného stavu. A formální facku Rusku.
2- Erdogan prohlásil, že Ukrajina patří do NATO, že si to zasloužila. Tohle je opravdová a myslím nečekaná další facka tentokráte přímo Putinovi. Protiruské prohlášení nečekaného rozsahu.
3- do stejného kontextu zapadá i propuštění velitelů Azova zajatých v Mariupolu Rusy z turecké internace na Ukrajinu. Velké propagandistické vítězství Zelenského a porážka Moskvy. Z které Erdogan udělal naivního pitomečka
4- Erdoganovo prohlášení že firma Bayraktar otevře na Ukrajině fabriku na výrobu dronů. Bayraktar patří rodině jeho zetě.
5- Erdoganovo prohlášení, že když Rusko 17.7. neobnoví tzv, obilní dohodu o vývozu ukrajinského obilí po moři, tak turecké námořnictvo se ujme ochrany konvojů do a z ukrajinských přístavů. Tohle už není jen facka Moskvě, tohle je poloviční vyhlášení války.
6-spekuluje se o tom, že ruský protivzdušný systém S 400 nakonec předá Američanům.
Nebudu se rozepisovat o důvodech, které k tomu všemu tureckého prezidenta vedly. Jen konstatuji, že to Švédsko dřív nebo později prostě vzdát musel. To nešlo trvale udržet a navíc -Švédsko se před ním muselo nevídaně pokořit a sklonit. Hrdé Švédy v podstatě zesměšnil. Ale to ostatní jsou jasně ruské porážky a vítězství NATO. Ať si o tom kdokoliv myslí cokoliv. Jiný výklad neexistuje.
Proč k tomu došlo? Jaký měl turecký prezident motiv? tak tohle si necháme až na komentář ohledně ukrajinského obilí, pokud dohoda o vývozu opravdu padne.
Ale bez Erdogana by tenhle slavný summit představoval jen obrovskou a nezamaskovatelnou ukrajinskou blamáž!
