VLADIMÍR ZLÍNSKÝ
Velký požár ve Zlíně nebyl pouze mediálním humbukem zprostředkovaným sdělovacími prostředky široké veřejnosti. Bohužel se přímo dotýkal života a zdraví občanů města Zlína, protože hustý a nebezpečně vypadající kouř ze zplodin požáru se dostával do ovzduší města. Vzhledem k nestabilnímu větrnému počasí v den vzniku požáru byly zasaženy různé části města a jeho okolí. Co vlastně člověk při takovém požáru dýchá a jaké může mít taková expozice zdravotní následky?
Dne 9. července 2026 vypukl rozsáhlý požár v budově č. 34 bývalého areálu Svitu ve Zlíně. Jedenáctipodlažní objekt byl využíván nejen jako kancelářská budova, ale také jako sklad. Podle dostupných informací začalo hořet v devátém patře, ve skladu obuvi společnosti Vasky, a požár se následně velmi rychle rozšířil do dalších částí objektu. Budova se z velké části zřítila. Hasiči s požárem bojovali třináct dní.
Sám jsem měl osobní zkušenost s tímto požárem, protože moje bydliště se nachází vzdušnou čarou něco přes 1,5 km od epicentra požáru. Vyděsil mě hustý, temný dým valící se z výškové budovy v areálu bývalého Svitu, který se opakovaně stáčel směrem k mému bydlišti. Občané byli správně varováni prostřednictvím městského veřejného rozhlasu, aby nevětrali a pokud možno nevycházeli z místa bydliště. Až na to, že výzvě nebylo dobře rozumět, a tak jsem si musel informaci upřesnit ze zdrojů na internetu.
Nejhorší situace v okolí našeho bydliště nastala následující ráno po začátku požáru, kdy přes noc ustal vítr, vytvořila se smogová situace a probudil mě čpavý zápach spáleniny, přestože jsem měl zavřené okno.
Několik dní po zvládnutí hlavního požáru a zřícení podstatné části požárem postižené budovy jsem navštívil místo požářiště, kde docházelo k dohašování doutnajících trosek. Bezprostřední okolí bylo pokryto podezřele zapáchající a vypadající smogovou „poduškou“. Odhadem ve vzdálenosti méně než 200 metrů od dohašovaného požářiště si zřídila hlavní stan skupina rodičů s dětmi, která se bavila pozorováním a natáčením zasahujících hasičů. O nějakých 50 metrů blíže k dýmajícímu požářišti stála bez jakýchkoli ochranných pomůcek členka policejního sboru.
Musím se přiznat, že jsem nevěřil vlastním očím, jakým způsobem odpovědné orgány přistupují k ochraně zdraví svých občanů. Vždyť nedokonalé spalování může produkovat daleko nebezpečnější organické zplodiny hoření zde uskladněného zboží než prudký plamen.
V objektu nebyly pouze cihly, beton a ocel. Byly zde uskladněny desítky tisíc párů bot, oblečení, sportovní vybavení a další zboží.
A právě zde začíná zdravotní otázka, která by neměla zůstat stranou pozornosti.
Musíme si položit otázku, jaké nebezpečné zplodiny mohou vznikat při hoření skladu plného různých syntetických materiálů, textilií a chemicky ošetřených usní.
Hoření obuvi, textilu, plastů, pryžových materiálů, syntetických vláken, lepidel, barev, obalových materiálů a dalších výrobků vytváří komplexní směs plynů a částic. Její složení se navíc mění podle teploty požáru, množství přístupného kyslíku a toho, zda materiál hoří plamenem, nebo pouze doutná při dohašování.
Pokusím se blíže podívat na to, jaké zplodiny mohly během průběhu požáru vzniknout a jaké mohly mít důsledky na lidské zdraví.
Látky organického i syntetického původu obsahující uhlík při spalování uvolňují oxidy uhlíku, tedy CO₂ (oxid uhličitý) a CO (oxid uhelnatý). Druhý jmenovaný vzniká právě při nedokonalém spalování a doutnání. Je to bezbarvý plyn bez zápachu. Člověk jej tedy nemůže spolehlivě poznat podle smyslů. Váže se na krevní barvivo hemoglobin místo kyslíku, a tím omezuje schopnost krve přenášet kyslík. Při určité koncentraci poškozuje především srdce a mozek, které jsou velmi energeticky náročné.
Nedílnou součástí obuvi jsou polyuretanové materiály. Ty mohou při hoření produkovat oxid uhelnatý a také extrémně toxický kyanovodík (HCN) spolu s izokyanáty, aminoisokyanáty a aminy, a to z důvodu přítomnosti dusíku v polymerní struktuře tohoto materiálu. Kyanovodík je systémový buněčný jed, který znemožňuje využívání kyslíku v buňkách organismu a při dostatečné expozici může velmi rychle poškodit především mozek, srdce a další orgány. Oxid uhelnatý a kyanovodík tedy mohou působit synergicky a přispívat k poškození mozku, srdce a dalších citlivých orgánů. Aminoisokyanáty mohou během expozice i při nízké koncentraci ve vzduchu vyvolat astmatické obtíže prostřednictvím senzibilizace organismu.
Dalšími při požáru přítomnými plasty mohou být polyvinylchlorid (PVC) a etylen-vinylacetát. Jak vyplývá z názvu PVC, součástí struktury tohoto polymeru je chlor (Cl). Při jeho spalování proto může vznikat chlorovodík (HCl), který má tendenci se rychle rozpouštět ve vlhkém prostředí lidských sliznic za vzniku kyseliny chlorovodíkové, která poškozuje slizniční buňky leptáním. Důsledkem je slzení očí, podráždění nosu, bolest v krku, kašel a ve vážných případech i otok plic s rizikem úmrtí.
Dalšími velmi nebezpečnými produkty hoření plastů obsahujících chlor jsou dioxiny. Dioxiny jsou významné především svou schopností hromadit se v organismu a v potravních řetězcích. Vysoké expozice mohou způsobit poruchy funkce jater. Dlouhodobé působení je spojováno s nepříznivými účinky na imunitní, hormonální a reprodukční systém; některé sloučeniny této skupiny jsou karcinogenní.
Při hoření etylen-vinylacetátu se uvolňuje kyselina octová ve formě par, která se opět rozpouští ve vlhkém prostředí sliznic za vzniku kyseliny octové s podobnými dráždivými účinky na lidské zdraví jako v případě kyseliny chlorovodíkové.
Podrážky bot jsou často vyrobeny z pryže. Při jejím hoření vznikají velmi nebezpečné organické látky – aromatické sloučeniny včetně benzenu a dále polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs). Dlouhodobá expozice benzenu poškozuje krvetvorbu a může vést k poklesu počtu krevních buněk. Je rovněž prokázaným lidským karcinogenem, spojovaným zejména s akutní myeloidní leukemií. Příkladem PAHs je benzo[a]pyren, který je rovněž karcinogenní. Dlouhodobá expozice PAHs je spojována například se zvýšeným rizikem rakoviny plic.
Přírodní původ usně tvořící koženou část obuvi neznamená bezpečnost jejích zplodin. Při tepelném rozkladu a hoření vznikají kouř a oxidy uhlíku. U usní opracovaných trojmocným chromem může při hoření docházet k jeho oxidaci a vzniku šestimocného chromu. Tato forma chromu má významné zdravotní důsledky vzhledem ke svým dráždivým i karcinogenním vlastnostem. Vdechování může poškodit dýchací cesty, zatímco kontakt s kůží a sliznicemi může vyvolat dermatitidu nebo ulcerace. Dlouhodobá pracovní inhalační expozice je spojena se zvýšeným rizikem nádorů plic a některých oblastí nosu a vedlejších nosních dutin. V souvislosti s chromem činěnou usní tedy zdravotní riziko nemusí končit uhašením plamene. Podstatná může být také manipulace se zbytky požáru, při které se kontaminované částice mohou znovu uvolnit do vzduchu nebo dostat na kůži. Pro konkrétní požářiště je nutné ověřit přítomnost Cr(VI), jeho množství a dostupnost pro expozici.
Nakonec je třeba zmínit i částice viditelného kouře, které mohou být pro lidský organismus také nebezpečné. Tyto částice o velikosti několika mikrometrů nebo dokonce menší mohou pronikat hluboko do dýchacích cest. Nejjemnější částice mohou pronikat až do plicních sklípků a některé složky znečištění mohou následně přecházet do krevního oběhu. Zdravotní účinky se přitom neomezují pouze na dýchací systém. Obecné poznatky o expozici částicím zahrnují také ovlivnění cévní funkce, autonomní regulace srdeční činnosti neboli srdečního rytmu a srážlivosti krve. Tyto mechanismy mohou přispívat ke vzniku nebo zhoršení srdečně-cévních příhod, zvláště u rizikových osob, například starších jedinců s kardiovaskulárními obtížemi.
Pokud tedy shrneme rizika zdravotních následků, při zmíněném požáru mohly vznikat škodliviny s krátkodobými i dlouhodobými účinky. V největším ohrožení krátkodobým působením byli zasahující hasiči, u kterých se mohlo projevit nedostatečné okysličení organismu a zejména některých orgánů, především mozku a srdce, dále poškození horních a dolních dýchacích cest, jater, krvetvorby a srážlivosti krve.
U chronických následků mohou dominovat pozdní důsledky krátkodobého působení na mozek, srdce a játra. Dále může jít o působení karcinogenních látek – například zvýšené riziko nádorových onemocnění horních a dolních cest dýchacích nebo zhoubných onemocnění krve, tedy leukemie a další zhoubná onemocnění. Mezi další možné dlouhodobé účinky patří chronické postižení jater, snížení imunitní odpovědi, poruchy hormonálního systému a poruchy reprodukce.
Rozhodující pro rozvoj těchto účinků je koncentrace toxické látky v prostředí, délka expozice, vzdálenost od zdroje, meteorologická situace a výška kouřové vlečky.
Proto by mělo probíhat měření koncentrací toxických látek, které mohou vznikat během hoření i dohašování požářiště. V případě zlínského požáru skutečně k takovému měření došlo prostřednictvím specializované laboratoře. K velkému „překvapení“ však podle veřejných zdrojů až na jednu malou výjimku, kterou byl oxid uhličitý (CO₂), nedošlo k překročení přípustné hodnoty u žádné ze sledovaných škodlivin.
Zásadním problémem se ale jeví skutečnost, že naměřené koncentrace toxických látek a podrobné výsledky měření nejsou veřejně dostupné. Veřejnost tedy nemá možnost si ověřit, kdy, kde a po jak dlouhou dobu byla měření prováděna, jaké toxické látky byly monitorovány, ani jaké hodnoty byly naměřeny. To podrývá důvěru části veřejnosti v odpovědné státní instituce, zvláště v postcovidové době.
Z tohoto důvodu by všechna měření měla být veřejná a kontrolovatelná a měla by být, pokud je to možné, zajišťována dvěma nezávislými laboratořemi, a to v rozsahu všech toxinů, které mohou při požáru vznikat.
Při rozsáhlém požáru je zajímavý ještě jeden fenomén. Po uhašení vysokých plamenů nemusí problém okamžitě zmizet. Ve Zlíně hasiči ještě několik dní prolévali sutiny, protože v nich zůstávala skrytá ohniska a materiál stále doutnal. Hasičský záchranný sbor uváděl, že ze sutin nadále vycházel několik dní kouř a že cílem dohašování bylo co nejrychleji odstranit skrytá ohniska a omezit obtěžování obyvatel zplodinami.
To znamená, že zevlující občané včetně dětí, v blízkosti požářiště pracující zaměstnanci i hasiči mohli být kouři z požářiště vystaveni opakovaně a po delší dobu. Minimálně zasahující hasiči by měli podstoupit opakované kontroly zdravotního stavu, které budou reflektovat možné krátkodobé i dlouhodobé působení vzniklých škodlivin – například neurologické vyšetření, vyšetření kardiopulmonálního systému, jater, krevního obrazu a srážlivosti krve.
Stejně důležité pro budoucí řešení podobných situací by mělo být sledování výskytu zhoubných onemocnění u zasahujících hasičů i obyvatel města Zlína a okolí. Tím nechci předznamenávat, že jejich výskyt bude určitě vyšší. Pochopitelně si přeji, aby nebyl.
I kdyby skutečně zmíněná laboratoř naměřila avizované nízké hodnoty všech možných vznikajících škodlivin, z mého hlediska nebyl dostatečně zohledněn princip předběžné opatrnosti při nejistotě spojené se vznikem toxické směsi zmíněných škodlivin, která se v čase mohla poměrně rychle měnit jak kvalitativně, tak z hlediska svého šíření a místních koncentrací.
Smyslem mého článku není strašit obyvatele Zlína, ale poukázat na možné nedostatky při řešení této události, které mohly ohrozit jak zdraví zasahujících hasičů, tak i obyvatel města. A především na to, že v případě podobné události ve Zlíně či jinde v České republice bychom se těchto případných chyb měli vyvarovat.
Kdo se nepoučí z vlastních chyb, bude si je nucen zopakovat.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč
Celkem za měsíc: … 7 870,00 Kč
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
1 přečtení
(1 votes, average: 5,00 out of 5)
