Víme první: Peking vnímá Taiwan stejně jako Praha vnímala Sudety po jejich odtržení v roce 1938, proč tedy Praha dnes v roce 2020 nechápe naší pozici? Čínský businessman poskytl redakci Aeronetu šokující pohled do vnitřních vztahů opozičního Kuomintangu na Taiwanu, který spolupracuje se CIA a s českými “služkami” amerického ministerstva zahraničí v českém Senátu a v poslaneckém Demobloku ve sněmovně! Čína může v odvetě začít z ČR stahovat investice, může začít útočit proti české koruně na světových trzích, mohla by to odnést i fotbalová Slavie! Šéf českého Senátu je nejvyšší ústavní představitel země EU, který kdy Taiwan navštívil!
Redakce Aeronetu získala exkluzivní a vysoce výbušný materiál z okruhu čínské obchodní komory v ČR a podařilo se nám vstoupit do komunikace s jedním z významných čínských podnikatelů a hráčů na poli investic a obchodu ve Střední Evropě, který nás požádal, zda-li bychom mohli pod podmínkou důvěrnosti publikovat několik zákulisních informací z pozadí současné politické krize mezi Pekingem a Prahou kvůli provokaci předsedy Senátu parlamentu ČR Miloše Vystrčila, který spolu s delegací několika desítek českých podnikatelů odletěl na Taiwan ke státní návštěvě, čímž se podle pekingské vlády dopustila česká zahraniční diplomacie faktického uznání nezávislosti Taiwanu.
Miloš Vystrčil je totiž druhým nejvyšším ústavním činitelem České republiky a Peking jej nepovažuje za zastupitele bezvýznamné instituce, kterou jinak v ČR Senát jako takový bezpochyby je, ale je považován po Miloši Zemanovi za druhého nejmocnějšího muže ČR, minimálně v honorární a diplomatické úrovni. Čínští investoři v ČR totiž podle našeho zdroje již začali dostávat z Pekingu informace o chystaném zásahu čínské vlády do obchodů a soukromých aktiv čínských investičních společností s aktivy v České republice. Tohle, co předvedl Miloš Vystrčil, může skončit opravdu špatně.
Taiwan je pro Číňany to samé jako Sudety pro Čechy
Čínský podnikatel nám napsal, že by rád českým čtenářům vysvětlil citlivost a situaci ohledně Taiwanu. Podle jeho slov je Taiwan pro Peking stejným a nedělitelným územím pro Čínu jako je pro Českou republiku nedělitelné její pohraničí. A právě politici z Prahy by měli prý chápat situaci Pekingu nejlépe, když právě Praha v roce 1938 přišla o Sudety a musela se dívat, jak je české území odtrženo skupinou vzbouřeného německého obyvatelstva, které má jiné představy o společném státu, ve kterém nechce tato skupinu žít společně s ostatní většinou a tato skupina chce vlastní společenské zřízení, vlastní formu vlády a vlastní stát, případně připojení k jinému státu. Jenže, v případě Taiwanu nejde o jiný národ s jiným jazykem, ale jde o ty samé a rodilé Číňany. O to více je Taiwan pro Peking důležitější.
Taiwan vznikl v roce 1949 jako důsledek ústupu Kuomintangu, tedy Čínské nacionální strany, z kontinentální Číny na tento ostrov v důsledku porážky v občanské válce s Maovými komunisty, kde Kuomintang vyhlásil Čínskou republiku (Republic of China), zatímco komunisté v čele s Mao Tse-Tungem vyhlásili kontinentální Čínu za Čínskou lidovou republiku (People’s Republic of China). Kuomintang na Taiwanu vládl formou vojenské junty, a to až do roku 1991, kdy bylo stanné právo na Taiwanu zrušeno. Proto Peking považuje Taiwan za vzbouřeneckou provincii Číny, kam se v roce 1949 uchýlily zbytky poražené Chang Kai-shekovy armády a jeho politického křídla Kuomintangu.
Počátkem srpna přijel na Taiwan americký ministr, o tři týdny později druhý nejvyšší ústavní činitel členské země NATO a EU
Pro čínské vlastence je tedy otázka Taiwanu stejně a zoufale citlivá, jako je pro české vlastence citlivé téma Sudet. Ta paralela je naprosto přesná, protože i v případě Kuomintangu za občanskou válkou v Číně stály americké zahraniční tlaky americké administrativy prezidenta Dwighta Eisenhowera. Kuomintang chtěl z poválečné Číny udělat kapitalistickou zemi a zahájit proces privatizace národních zdrojů výměnou za zahraniční kapitál. Tomu odporovali čínští komunisté v čele s Mao Tse-Tungem. Občanská válka v Číně byla de facto válkou zástupnou, kterou tam mezi sebou vedly USA a Sovětský svaz.
Stejně tak Sudety byly od Čech odtrženy vlivem působení Berlína a německé nacistické moci, a proto veškeré úsilí za II. sv. války bylo vedeno k tomu, aby po jejím skončení se území Sudet vrátilo zpátky Československu. A o totéž usiluje Peking ve vztahu k odtrženému Taiwanu. Podle čínské rozvědky tyto provokace a návštěvy na Taiwanu organizuje Kuomintang, který je historicky úzce propojený s americkou CIA. Proč tedy český předseda Senátu Miloš Vystrčil se chová jako nacista a podporuje násilně v roce 1949 odtržené území Číny? Odpověď najdeme v materiálech od našeho čínského zdroje.
Peking počátkem srpna varoval [1] Washington, aby nevysílal na Taiwan vysokého zástupce americké administrativy na oficiální návštěvu, protože tím americká administrativa de facto uznává nezávislost Taiwan a hrozí vojenský zásah Pekingu. Podle mnoha pozorovatelů platí v Číně jedno nikým nevyřčené, ale de facto všemi vnímané a známé opatření a pravidlo: Peking provede invazi na Taiwan v okamžiku, kdy bude hrozit vyhlášení deklarace nezávislosti Taiwanu a kdy čínské tajné služby to potvrdí.
Peking nechce obsazovat ostrov ve chvíli, kdy už bude nezávislost vyhlášena, protože tím by se stal Peking de facto agresorem podle mezinárodního práva, i když je otázkou, jaké by to mělo dopady v praxi, protože jak se ukazuje, ani sankce proti Rusku kvůli deklaraci nezávislosti na Ukrajině a pozdější připojení k Ruské federaci vlastně nezměnily vůbec nic na stavu věci. Washington totiž vyslal do Taipeie amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara, a ten se 10. srpna opravdu sešel s prezidentkou Taiwanu Tsai Ing-wen [2]. Američané tak poslali za taiwanskou prezidentkou svého ministra. A to byl test americké administrativy.
V Pekingu generálové varují, že hrozí vyhlášení nezávislosti ostrova už v listopadu
Náš čínský zdroj nám k tomu do redakce napsal, že Peking považuje návštěvu amerického ministra zdravotnictví z první dekády srpna za zkušební předvoj, který na konci srpna eskaluje do návštěvy druhého nejvyššího ústavního činitele členské země NATO, kterou je Česká republika. Podle našeho zdroje je situace v Pekingu a v bezpečnostních službách kritická, protože Peking má údajně za to, že se jedná o předehru vyhlášení nezávislosti Taiwanu v nejbližší době a tyto zahraniční delegace, které si podávají dveře na Taiwanu, jsou pouze přípravou politické půdy pro mezinárodní uznání Taiwanu jen krátce poté, co Taipei oznámí vyhlášení nezávislosti. Deklaraci nezávislosti na Taiwanu může vyhlásit jakýkoliv vládní nebo vysoký zvolený činitel, kromě vlády a parlamentu to může učinit právě taiwanská prezidentka.
Taiwan sice je de facto nezávislý, ale chybí k tomu jeden jediný krok, de jure vyhlášení nezávislosti. A Peking nebude riskovat, že Taipei tento krok provede a bude mít vůbec čas provést. Ten český pomatenec ze Senátu ve skutečnosti netuší, co provedl a co se teď děje v generálním štábu čínských ozbrojených sil. Část čínské generality je totiž podle našeho zdroje přesvědčena, že Taipei oznámí nezávislost už v listopadu, těsně po amerických volbách, ve kterých podle Pekingu znovu a drtivě zvítězí Donald Trump. Taipei toho využije a s podporou Trump vyhlásí nezávislost. Tato informace se nyní šíří mezi čínskými ambasádami a konzuláty po světě jako lavina a čínské tajné služby mají zaručeně více informací o situaci, než co se dostává na stránky mainstreamových médií. A tím se dostáváme k tomu hlavnímu.
Pokud dojde ke stažení čínských investic z ČR, bude to varování pro zbytek zemí v EU. Může to odnést i česká koruna
Náš čínský kontakt nám sdělil, že hrozba Pekingu k Praze, že návštěva Miloše Vystrčila bude mít tvrdé následky pro ČR, není plácnutím do větru a může ohrozit přímé setrvání čínských investic v ČR. Pokud Čína přijme sankce proti ČR, dojde ke stažení čínských investorů a firem z ČR, ale pozor, odejdou z ČR se svými nakoupenými aktivy. To samé se děje nyní v USA, kde čínské firmy odváží všechny věci, které před lety zakoupili, všechno potom loděmi míří do Číny. A v podstatě to samé by mohlo potkat čínské investice v ČR, např. fotbalový klub Slavia Praha, uvádí náš zdroj v emailu jako příklad.
Při stažení investic to vypadá tak, že Číňané přesunou celý fotbalový klub do jiné země, anebo dokonce rovnou do Číny. Slavia Praha by tak zmizela z české fotbalové ligy a zmizela by v Praze značka, klub, naprosto všechno a tým by začal hrát čínskou ligu. Slavii vlastní čínská společnost Sionobo, která má podle dostupných informací úzké propojení v Číně na tamní státní aparát. Číňané vlastní např. i britský fotbalový klub Aston Villa, a pokud by došlo ke stahování Číny z Evropy, viděli bychom odsun celých evropských fotbalových klubů do Číny. Nikdo nechce vidět odcházet Slavii z ČR, ale musíte pochopit, že o tom rozhoduje pouze a jenom její vlastník, čínská společnost.
Čínské kluby to zatím dodnes řeší polovičatě, že do existujících čínských klubů kupují špičkové evropské fotbalisty. Ovšem jak nás upozorňuje náš čínský zdroj, investoři v Evropě se dívají, co se děje s čínskými investicemi v USA a je reálná obava, že totéž se začíná dít v Evropě. Pokud čínské investice budou vládami evropských zemí ostrakizovány a prezentovány pořád dokola jako bezpečnostní hrozba, což je přesně politika, kterou předvádí Miloš Vystrčil jako předseda Senátu, Číňané to vzdají a investice stáhnou z ČR do Číny, to znamená odvezou do Číny všechno, co v Evropě nakoupili, a co půjde odvézt.
S výjimkou zděných budov v podstatě Číňané umí stáhnout z Evropy úplně všechno, vlastnická práva, akcie, dluhopisy, autorské a hráčské smlouvy, ochranné známky, fotbalové a sportovní kluby, televizní štáby, počítačové a vývojářské softwarové firmy, veškeré know-how. Čína může začít i válku proti české koruně, centrální banka Číny může začít útočit proti české koruně, která na rozdíl od EURa nemá tak silné bilanční krytí a vyvažování jako má Euro skrze ECB. O této možnosti se podle našeho čínského zdroje v Pekingu mluví od víkendu, že by v odvetě mohl Peking “prověřit” českou korunu a vrhnout na trh např. české korunové dluhopisy, které Čína posledních několik let v ČR skupovala. Česká vláda by potom měla problém s financováním svého schodkového rozpočtu.
Čínská generalita vidí ve Vystrčilovi ústavního činitele, který připravuje Taiwanu půdu pro listopadové vyhlášení nezávislosti po znovuzvolení Donalda Trumpa
V této chvíli Miloš Vystrčil de facto na Taiwanu ohrožuje veškeré čínské investice v ČR, v ohrožení jsou státní dluhopisy v rukách čínských bank, týká se to několika softwarových společností, týká se to i některých podniků, technologických závodů, tohle prostě je bezpečnostní krize, kterou Česká republika ještě nikdy nezažila, protože skupina senátorů okolo Miloše Vystrčila přímo ohrožuje čínské investice a tím pádem majetky a assety, které za tyto investice byly v ČR v minulosti pořízeny. Vystrčil je totiž nejen šéf českého Senátu, ale je to daleko horší z pohledu Číny, protože je nejvyšším ústavním činitelem z EU, který kdy Taiwan oficiálně navštívil [3]. A to čínská média od víkendu pořád opakují, pořád dokola.
V dokumentech, které jsme dostali do redakce, se přímo uvádí, že v případě vojenského řešení otázky Taiwanu bude Peking očekávat mezinárodní sankce širokého rozsahu, a to i proti čínským investicím a čínskému kapitálu. Pokud bude tato situace eskalovat a Čína bude neustále vykreslována v Evropě jako nepřítel, pokud budou probíhat provokace vysokých ústavních činitelů evropských zemí a USA, kteří budou jezdit na státní návštěvy do Sudet, pardon, na Taiwan, potom Čína zahájí proces velkého uzavírání, což by v Číně nebylo poprvé, ovšem mělo by to za následek odsunutí veškerých čínských aktiv v Evropy do Číny.
Rozbíjení českého národního státu a jeho suverenity a bezpečnosti běží na plné obrátky
Miloš Vystrčil netuší, že Čína už počítá dopředu s deklarací nezávislosti Taiwanu a bude z toho obviňovat nejen USA, ale i jejich lokaje z Prahy. Je však jasné, proč k tomu došlo. Česká zahraniční politika je jeden velký cirkus, kde nezkušený ministr zahraničí jede jinou politiku než premiér, který jede jinou politiku než prezident, a ten jede jinou politiku než předseda Senátu. A kromě nich jede zahraniční politiku i komunál, jistý starosta Pavel Novotný a rovněž starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Každý z nich jede vlastní zahraniční politiku. Ale jedno mají společné, bezmeznou podporu Izraeli!
To je jediná věc, v čem všichni tito politici, ať je to koalice, nebo opozice, nebo Demoblok, nebo SPD, mají konzistenci a společnou notu. Podivné? Nepochopitelné? Konceptuálně gramotným čtenářům je to jasné. Když se rozbíjí národní dům, každý dělá něco jiného. Jeden mlátí kladivem do zdí, druhý má sbíječku na podlahy, třetí palici na příčky, čtvrtý rozbrušovačku na nosníky a zárubně. Jeden bourá odspodu, druhý uprostřed, další nahoře v patře, jiný ve sklepě. Ale jakmile padla, všichni běží ke stejnému předákovi pro výplatu, kterému se klaní. Makkubah! Doufám, že tento příměr jste pochopili a rozumíte, že cirkus v české zahraniční politice je ve skutečnosti přesně podle zadání, podle úlohy bourání národního a suverénního českého státu, zatímco jinde tito samí a stejní “bourači” pomáhají budovat Velký Izrael. A tím je to dané!
-VK-
Šéfredaktor AE News
