Vládní strany za sebou mají dva převážně neúspěšné volební víkendy. Komunální volby a první kolo voleb do Senátu se konaly 9. a 10. října a o zbývajících senátorských mandátech rozhodli voliči ve druhém kole 16. a 17. října.
Hnutí ANO v komunálních volbách uspělo pouze v šesti krajských městech ze třinácti, a to v Karlových Varech, v Pardubicích, v Olomouci, v Ostravě, Zlíně a v Plzni, kterou hnutí spolu s nezávislými nově získalo. Oproti očekávání ale ztratilo Hradec Králové, Jihlavu a Ústí nad Labem, kde hnutí porazila koalice Jedno Ústí. O prvenství tak hnutí přišlo v krajském městě Ústeckého kraje, který si Andrej Babiš v roce 2021 vybral pro svou kandidaturu do Poslanecké sněmovny a za který byl následně zvolen poslancem. Volební výsledek v Praze Babiš ve videu na X označil rovnou za „totální propadák“.
Přespříliš se v komunálních volbách nezadařilo ani zbylým vládním stranám. Hnutí SPD přišlo oproti volbách před čtyřmi lety o více než dvě třetiny mandátů. Z původních 492 křesel mu zůstalo 166. Motoristé sobě získali 20 zastupitelských mandátů.
Na jeden volební debakl vládních stran zanedlouho navázal další – neúspěch u voličů čekal i kandidáty hnutí ANO do Senátu. Do druhého kola senátních voleb se jich kvalifikovalo 13, ale nezvítězil nakonec ani jeden. Z hnutí SPD se do druhého kola nekvalifikoval žádný ze 17 kandidátů.
Příznivé zprávy nepřinesly ani celostátní průzkumy veřejného mínění. Po komunálních volbách své volební modely zveřejnily agentury STEM, NMS Market Research a Median a všechny se shodují, že podpora hnutí ANO od loňských sněmovních voleb je na poklesu.
Říjnový model STEM přisuzuje ANO 31,3 % hlasů, model NMS Market Research ze stejného měsíce 28,8 %. Podle zářijového modelu Medianu by hnutí získalo 29,5 %. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 přitom ANO získalo 34,5 % hlasů.
Babiš chystá změny v regionech
Mnoho důvodů ke spokojenosti tak premiér Andrej Babiš po volbách nemá a odpovědnost za neúspěch přičítá i některým představitelům vlastního hnutí. Části spolustraníků vyčítá, že se spoléhají na značku ANO a práci s voliči zanedbávají. Zkritizoval třeba výsledky ve Slezsku i na Moravě a vyčetl svým stranickým kolegům, že nemobilizovali voliče. Za porážkou v Ústí nad Labem pak vidí dlouholeté působení primátora Petra Nedvědického, se kterým byl Babiš dle svých slov už delší dobu nespokojený.
„Pokud je někdo v hnutí jako člen, tak musí pracovat ve prospěch hnutí, to znamená pracovat ve prospěch lidí. Dělat permanentní kampaň. Lidi, kteří čtyři roky nedělají nic a probudí se před volbami a začnou být aktivní na sítích, tak takové fakt nepotřebujeme,“ říká Babiš v rozhovoru pro iDNES.cz.
Po neúspěchu i v senátních volbách pak oznámil, že hnutí čeká vyhodnocení práce krajských organizací a v některých případech i mimořádné sněmy. „Já si myslím, že to přichází v pravý čas, já jsem samozřejmě vnímal, že někteří naši členové mají pocit, že když mají tu značku, tak to znamená jasné vítězství,“ cituje Babiše ČT24.
Ke komunálním volbám letos přišlo 48 % voličů. Před čtyřmi lety to bylo 46,07 %. Podle analytika agentury STEM/MARK Jana Buriance, kterého oslovily Seznam Zprávy, byli opoziční voliči více motivováni vyjádřit ve volbách nespokojenost s vládou. U ANO podle něj mohla zkrátka část příznivců raději zůstat doma.
Za slabší mobilizací voličů vládních stran může stát i zklamání z některých dosud nenaplněných či porušených předvolebních slibů. Motoristé šli do voleb se sliby o rozpočtové odpovědnosti a sloganem „Ukončíme Fialu, pohlídáme Babiše“. Přesto podpořili návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. A to je jen o 3 miliardy nižší schodek než ten, který měl mít původně navrhovaný rozpočet, který Motoristé kritizovali. Proti letošnímu schválenému schodku se jedná o nárůst 76 miliardy korun. Schodek by měl stát pokrýt především zvýšením státního dluhu.
Motoristé ustoupili také od svého předvolebního postoje k financování veřejnoprávních médií. Ve svém programu jasně odmítali převod pod státní rozpočet se slovy: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládní.“. V dubnu 2026 ovšem motoristický ministr kultury Oto Klempíř představil návrh zákona týkající se nahrazení koncesionářských poplatků financováním ze státního rozpočtu.
Za liknavost v otázce koncesionářských poplatků ale u komunálních voleb nemuseli zaplatit pouze Motoristé, ale také hnutí SPD i ANO, a to z opačného důvodu. Obě strany zrušení koncesionářských poplatků vehementně prosazovaly a návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu vláda Andreje Babiše dokonce v polovině června schválila. Jenže návrh státního rozpočtu na rok 2027 se zrušením přímých plateb za veřejnoprávní média nepočítá a místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher redakci Novinky.cz potvrdil, že změna tu „určitě nebude od 1. ledna 2027“.
Hnutí SPD také před sněmovními volbami slibovalo přijetí zákona o povinné registraci neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který měl podle jeho programu zajistit veřejnou kontrolu případného zahraničního vlivu. Závazek ovšem zůstává nenaplněn.
Lídři ujišťují
A jak se zdá, předsedové vládních stran si své poklesky uvědomují a obrací se na své voliče s ujištěními, že na své předvolební sliby nezapomněli a v brzké budoucnosti je plánují skutečně splnit.
„Ty věci se stanou, je to jenom otázka času,“ říká předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Po výsledcích komunálních voleb prohlásil, že Motoristé budou prosazovat své programové priority včetně přijetí zákona o povinné registraci neziskových organizací financovaných ze zahraničí. Dále znovu-přislíbil i omezení dávek a pobytu pro ukrajinské uprchlíky nebo vyšetření kauzy Dozimetr.
Také předseda hnutí SPD, Tomio Okamura, po volbách znovu vyzval k přijetí předpisu, který označuje za českou podobu amerického zákona FARA. „Nechceme nikoho trestat, nechceme tam dávat tvrdé sankce. Jde nám hlavně o to, aby lidé věděli, odkud vítr vane,“ říká Okamura k přípravě přijetí „českého FARA“.
Nezvykle tvrdé a stručné vyjádření k výsledku voleb zveřejnil poslanec SPD Jaroslav Foldyna: „Pokud vládní koalice nezačne plnit své předvolební sliby, tak strany, které jí tvoří, skončí. Naši voliči totiž na kosmetické úpravy vládnutí Petra Fialy vůbec nejsou zvědaví.“
Kaje se i Andrej Babiš, který se aktuálně snaží veřejnost přesvědčit, že on své sliby plní. Minimálně tedy co se týče systému emisních povolenek ETS 2, o kterém v minulosti hovořil coby o „nových zelených daních“. „Takže pokud někdo říká, říká, že jsme nic nedodali, tak naopak. My je nezavedeme a snažíme se přesvědčit další státy, které je už zavedly, aby se to zkrátka odložilo,“ říká premiér ve videu sdíleném na sociální síti X. Podle svých slov bude tlačit na Evropskou komisi a další členské státy, aby spuštění odložila do roku 2030.
Redakce ParlamentníchListů.cz oslovila mediální odbornici Alenu Maršálkovou, aby zhodnotila příčiny volebního neúspěchu vládních stran i způsob, jak na výsledky nyní jejich představitelé reagují. Maršálková potvrzuje, že na nepříznivém výsledku se podepsalo především zklamání příznivců vládní koalice z dosud nenaplněných slibů. „Voliči mu dali jasný vzkaz: nešli k volbám, protože jen kecá, co všechno vláda plní, a neposlouchá, co mu prostřednictvím médií a sociálních sítí už pár měsíců vzkazují jeho voliči. Neplní sliby,“ říká Maršálková.
V této souvislosti Maršálková poukazuje především na změnu financování veřejnoprávních médií a zákon o registraci organizací financovaných ze zahraničí. Babiš před parlamentními volbami také slíbil, že Česko nebude ze státního rozpočtu dál financovat pomoc Ukrajině. Následné výdaje a vysvětlování, že je vláda musela uhradit, podle ní mohou příznivci ANO rovněž vnímat jako „podraz“.
Nešli volit, tím potrestali sami sebe
Tím, že příznivci vládní koalice nebyli volit, si ovšem podle Maršálkové nepomohli, pouze tím pomohli do Senátu opozičním kandidátům. „Vládní voliči nebyli volit. Mnozí si myslí, že Babiše potrestali, že se konečně vzpamatuje. Ovšem mnohým nedošlo, že tím vlastně pomohli do Senátu lidem, kteří budou hájit zájmy opozice, ne jejich. Tedy kromě přijetí eura, digitální měny také neschválení zákona FARA a neprosazení změny financování veřejnoprávních médií, tedy zrušení poplatků. Vládní voliči především potrestali sami sebe,“ usuzuje ve výsledku Maršálková.
Za neúspěchem hnutí ANO, podobně jako premiér Andrej Babiš, dále vidí i špatnou práci v regionech, nedostatek silných kandidátů, neochotu spolupracovat s koaličními partnery a v neposlední řadě také skutečnost, že v některých obvodech se ANO ani neobtěžovalo postavit svého kandidáta. „Je to směšné a svědčí to o špatné politické práci v regionech a troufám si tvrdit, že také o politických pletichách mezi místními politiky, o kterých Babiš nemá ani ponětí,“ říká Maršálková.
„Hnutí ANO neporazila v senátních volbách opozice, ale voliči jeho vládní koalice,“ tvrdí Alena Maršálková.
Celé hodnocení Aleny Maršálkové:
Hnutí ANO neporazila v senátních volbách opozice, ale voliči jeho vládní koalice. Andrej Babiš si po debaklu ve volbách sypal popel na hlavu a divil se, jako by na ně zapomněl, proto prohrál, stejně jako prezident Pavel, když vyhlásil termín komunálních a senátních voleb v době, kdy měl naplánovanou soukromou dovolenou. Pavel svou chybu napravil, na volby dorazil, Babiš bude muset na nápravu dva roky počkat do dalších senátních voleb.
Předseda ANO dostal pořádnou facku a doufám, že konečně pochopil, že pracovat pro lidi znamená, že se prosazuje a mění v prvé řadě to, co sliboval ve svém volebním programu a proč ho lidé zvolili.
Voliči mu dali jasný vzkaz, nešli k volbám, protože jen kecá, co všechno vláda plní, a neposlouchá, co mu prostřednictvím médií a sociálních sítí už pár měsíců vzkazují jeho voliči. Neplní sliby. Většina voličů ANO mu dala v parlamentních volbách hlas právě proto, že sliboval, že dojde ke změně financování veřejnoprávních médií. A co se stalo? Přesto, že mají vládní politici nespočet poradců, právníků a dalších odborníků, nebyl ministr Klempíř schopen sepsat novelu zákona, která by prostě jen změnila způsob financování. K tomu není potřeba nový zákon, je potřeba zrušit zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a změnu financování včetně kontroly ČT a ČRo zakotvit v zákoně o ČT a o ČRo. Babiš ho se zákonem vyhodil, řekl: „Musíme ho dopracovat,“ a zřejmě ho hodil do šuplíku.
A co bylo mnohem horší, že se asi zalekl nátlakových akcí „pravdobijců“ v médiích nenávisti, jak je označil pan Zbořil, a jediné, k čemu měl odvahu, tak přestat chodit do pořadů veřejnoprávních médií. Ale jeho parťáci tam vesele chodí dál, nechají se peskovat moderátory, opozicí, nakonec z nich v nejlepším případě udělají blbce a lháře, když je hůř, tak extrémisty a hnědou vládu a lidé jsou prostě už znechuceni, protože ani v tom se v médiích nic nezměnilo.
Stejně tak to bylo se zákonem FARA. Po mediální šikaně jeho poradkyně Natalie Vachatové, kterou, světe, div se, podržel a nevyhodil, zase byl na světě nějaký zákon a zase se panu Babišovi nelíbil. Nový připravuje ministr Tejc. Tohle fakt občanům nestačí.
Dalším slibem byla finanční podpora Ukrajiny. „Z našeho rozpočtu nedáme už asi korunu, nemáme!“ slyšeli jsme od předsedy vlády. A co se stalo… Támhle jsme poslali … museli jsme … tohle jsme zaplatili … museli jsme. Lidé by možná pochopili, že „jsme museli“, ale toto chování politiků považují za podraz, a právem. Občany opravdu nezajímá, s kým se Babiš kde potkal a s kým si podal ruku. Nedokáží docenit jeho práci v EU, co se mu podařilo dojednat a zmírnit tak v budoucnu dopady na naše peněženky, lidé potřebují vidět efekt hned. Což právě v případě poplatků nevidí.
Vládní voliči nebyli volit. Mnozí si myslí, že Babiše potrestali, že se konečně vzpamatuje. Ovšem mnohým nedošlo, že tím vlastně pomohli do Senátu lidem, kteří budou hájit zájmy opozice, ne jejich. Tedy kromě přijetí eura, digitální měny také neschválení zákona FARA a neprosazení změny financování veřejnoprávních médií, tedy zrušení poplatků. Vládní voliči především potrestali sami sebe.
Andrej Babiš tvrdí, že ho Senát nezajímá, takže se na něj vykašlal? Důvěru dal zřejmě svým lidem v regionech a v senátních obvodech, kde se volilo. Odmítl se spojit se svými koaličními partnery, dokonce v některých obvodech nepostavil kandidáta. Takže to vypadá, že ANO nemá ve svých řadách 27 silných osobností? Takových, které nejsou provázány s podnikatelským byznysem v regionu a tím pádem zavázány jiným politickým subjektům? Opravdu se například v obvodu Strakonice či Frýdek-Místek nenašel kandidát? Je to směšné a svědčí to o špatné politické práci v regionech a troufám si tvrdit, že také o politických pletichách mezi místními politiky, o kterých Babiš nemá ani ponětí.
Lídr strany především v senátních volbách se nevytřepe z klobouku pár měsíců před volbami a ještě v obvodu, kde kandiduje hejtman nebo obhajuje senátor. Lídr se lidem představuje po celé dva roky, třeba jako sparing partner poslance. Zúčastňuje se akcí, komentuje politická témata, prezentuje se v médiích, dva roky musí být vidět, a nejen pár měsíců s Babišem na billboardu!
Za dva roky bude mít vládní parta reparát, tak třeba ta facka od vlastních voličů pomohla.
