Také u nás má být v rámci plnění Green Dealu mnohem více rozšířena větrná a solární energie, takže je dobré občas připomínat, že v žádném případě nejde o energii zelenou a už vůbec ne efektivní.
V minulosti jste si zde mohli přečíst mnoho článků na téma škodlivosti větrných elektráren – a to jak pro přírodu, tak pro člověka. Mimo likvidace ptačí populace v okolí větrníků je třeba počítat s tím, že tato monstra mohou škodit i zdraví těch, kteří žijí v jejich blízkosti.
K mnoha zde již zmíněným problémům, které s sebou větrné elektrárny přináší, dnes přináším informace o dalším zjištěném škodlivém efektu na zdraví všech, kdo se nachází v jejich blízkosti…
V případě požárů a zhroucení turbíny se mohou uvolňovat karcinogenní „vlákna“ – recyklace zatím není možná.
Na větrné farmě Alfstedt v okrese Rotenburg/Wümme v Dolním Sasku se 15. září 2022 ulomil list rotoru větrné turbíny. Po 14 dnech se úplně odlomil. Větrná turbína byla uvedena do provozu teprve několik týdnů předtím. Od té doby velké a malé částice s ostrými hranami odpadají z místa velkého zlomu na okolní zemědělskou půdu.
Místní obyvatelé jsou znepokojeni, protože podle zprávy v novinách Zevener Zeitung z 28. listopadu 2022 se jemná vlákna materiálu údajně rozšířila po celé komunitě.
Poškozením listu rotoru se mohly uvolnit nejen ostrohranné větší úlomky, ale také velmi jemný, dýchatelný vláknitý prach z uhlíkových vláken, tzv. ošklivá vlákna.
Jde o uhlíkovým vláknem vyztužený polymer, který může pronikat do organismu lidí a zvířat přes kůži a plíce.
Nebezpečný jako azbest
Kompozitní materiály používané pro výrobu lopatek rotoru jsou skleněná vlákna (GRP), balzové dřevo, ocelové prvky a v případě velmi velkých lopatek uhlíková vlákna (CFRP), která jsou spojena epoxidovými pryskyřicemi.
Ty obsahují toxické látky, jako je bisfenol A (jedna z nejnebezpečnějších „věčných chemických látek,“ která má dlouhou a špinavou historii rizik pro lidské zdraví).
Poté, co byl GRP po dlouhou dobu používán jako hlavní komponent, výrobci stále častěji používají plasty vyztužené uhlíkovými vlákny (CFRP), aby ušetřili hmotnost.
Vlákna jsou vložena do plastů ve formě a vytvrzena zahřátím. Výsledkem je odolný, vysoce pevný materiál, který je lehčí než ocel. CFRP je považován za materiál budoucnosti a používá se také v leteckém, automobilovém a stavebním průmyslu.
V případě požáru při teplotách nad 650 stupňů Celsia však popel plastu CFRP uvolňuje dýchatelná vlákna, která Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za stejně karcinogenní jako azbest.
Vzhledem k tomu, že hořící větrné turbíny nelze kvůli jejich velké výšce uhasit, dochází k nekontrolovatelným emisím vláken, přičemž směr a šíření vysoce nebezpečného prachu určují povětrnostní podmínky.
V roce 2014 Spolkový úřad pro infrastrukturu, ochranu životního prostředí a služby německých ozbrojených sil varoval před vdechnutelnými částicemi uhlíkových vláken po požárech.
Problémy s obnovou trosek
Vláda toto nebezpečí pro lidi, zvířata a životní prostředí ignoruje. Neexistují žádné právní předpisy, které by například definovaly dostatečné minimální vzdálenosti mezi hořícími větrnými turbínami a obytnými budovami.
V důsledku toho neměl sbor dobrovolných hasičů z Augsbergu (Horní Falc) žádné informace o potřebě ochranných oděvů a dýchacích přístrojů, když tři mladí lidé, mladší hasiči, dostali za úkol posbírat úlomky ze zlomeného rotorového listu ze sousedního lesa na větrné farmě Illschwang v květnu 2018.
Podle energetické společnosti Energiekontor z Brém nebyla na konci listopadu v Alfstedtu k dispozici žádná stavební vozidla, která by poškozený list rotoru odstranila. Společnost se však snaží co nejrychleji eliminovat nepříznivé dopady na vlastníky, nájemníky a obyvatele pozemků i znečištění životního prostředí způsobené kontaminací.
Kontrolou a úklidem prostor byl také pověřen dodavatel. Majitelé přilehlých luk a polí jsou ale přesvědčeni, že jemných vláken se ze zemědělské půdy nikdy nezbaví. Pro výrobce General Electric by mohla být škoda nesmírná, pokud by se půda musela vyměňovat ve velkém měřítku.
Oděr během normálního provozu
Navzdory nákladnému výzkumu stále není v dohledu žádné řešení pro recyklaci neustále se zvyšujícího množství demontovaných rotorových listů v průmyslovém měřítku.
Lopatky rotoru na bázi skelných vláken lze po složité předúpravě použít jako sekundární palivo v cementářském průmyslu. Mnohem problematičtější jsou kompozitní materiály s uhlíkovými vlákny.
Rozkládají se pouze při spalování při mnohem vyšších teplotách, než jaké panují ve spalovně odpadu. Také nejsou recyklovatelné. Na celém světě jsou listy rotoru nepoužívaných větrných turbín převážně zakopány na skládkách, což se podle profesorky architektury Lamie Messari-Beckerové často stává také v Německu, pokud listy rotoru nelze prodat do zahraničí.
S každým listem rotoru skončí v zemi asi 29 tun plastu. Stále ještě někdo věří, že Green Deal, který větrníky prosazuje, má něco společného se skutečnou ekologií?
Podle studií z Nizozemí jsou desítky kilogramů mikroplastů během používání rostlin v důsledku opotřebení každý rok vířeny stovky metrů do atmosféry jako úlomky a jemný prach, z nichž některé klesají k zemi nebo se dostávají do oceánů a odplují na velké vzdálenosti.
V Evropě se ročně vyrobí kolem 1 141 milionů tun kompozitního materiálu. Největší podíl na tom má Německo s 225 000 tunami. Tato čísla jsou stará 2–3 roky, nyní budou zcela jistě výrazně vyšší.
Zaprvé, takzvaná „ošklivá vlákna“ představují vážné zdravotní riziko.
Zdravotní problémy:
Mechanickým zpracováním CFRP, zejména obráběním (řezání, frézování, vrtání, broušení atd.), vznikají částice uhlíkových vláken, které mohou mít karcinogenní účinek.
„Rostoucí používání CFRP úzce souvisí s nárůstem lepených spojů, aby bylo zajištěno spojování kompatibilní s vlákny. K výrobě spojitelných povrchů jsou však někdy nutné obráběcí procesy.
Výsledné částice uhlíkových vláken jsou považovány za potenciálně karcinogenní, takže jsou vyžadována příslušná bezpečnostní opatření.“ (zdroj)
Podle odborníků z německých ozbrojených sil se při požáru CFRP uvolňují vlákna, která by mohla mít účinek srovnatelný s azbestem.
To by představovalo riziko především pro pomocníky na místě nehody, jako jsou hasiči nebo policisté (zdroj). Jeden odborník uvádí poloměr cca. 300 metrů kolem nehody zahrnující požár CFRP jako vodítko.
Zadruhé, žádná z těchto obav se od roku 2010, odkdy se o problému ví, nevyřešila, jak ukazuje níže uvedený komentář z aktivistického webu Umwelt-Watchblog.de:
CFRP (plast vyztužený uhlíkovými vlákny) je považován za materiál budoucnosti. Je lehký, tuhý a velmi pevný a stále více se používá při konstrukci vozidel a letadel a také ve větrných turbínách.
V případě požáru však uhlíková vlákna dosahují teploty více než 650 stupňů a dosahují kritické velikosti, která může proniknout do plic, tvrdí prof. Sebastian Eibl z Institutu vojenských věd v Erdingu.
Vzhledem k tomu, že motory větrných turbín nelze v případě požáru ve výšce 160 metrů uhasit, jsou hasičské jednotky nuceny omezit se na ohraničení nebezpečné zóny páskou v závislosti na směru a šíření větru a doufat že létající hořící části nespustí sekundární požáry na zemi…
Neexistují žádné oficiální statistiky o větrných turbínách, které začaly hořet; počet nyní poškozených větrných turbín federální a státní úřady a lobby větrných elektráren záměrně zatajují, aby se veřejnost nevyděsila kvůli zdravotním rizikům způsobeným požáry a vysoce jedovatými vlákny.
Neoficiální statistiky uvádějí přibližně 30 až 40 požárů větrných elektráren ročně; vzhledem k nedostatku oficiálních statistik však bude počet nenahlášených případů pravděpodobně vyšší.
V důsledku současného zrychlení rozmachu větrných elektráren lze předpokládat, že počet požárů způsobených haváriemi větrných elektráren a zdravotních rizik způsobených uvolňováním toxických a vysoce toxických vláken v okolí turbín po celou dobu výrazně vzroste.
A konečně, protože se tyto polymerní materiály vyztužené uhlíkovými vlákny používají také pro letadla, stíhačky, vrtulníky, vlaky a lehké železniční jednotky – a možná i pro automobily, potenciál nebezpečí je úměrně velký. Jen zvažte, co se stane, když dojde k nehodě…
Zde je to, co napsal profesor Sebastian Eibl v roce 2017:
Na konečné posouzení toxikologických účinků uhlíkových vláken se stále čeká. Ve srovnání s problémem azbestu chybí odpovídající dlouhodobé zkušenosti.
V zásadě však existují podobnosti s azbestem. Materiál uhlíkových vláken je také chemicky nereaktivní. Škodlivý účinek na zdraví je tedy způsoben především kritickou geometrií vláken.
Také je obtížnější rozložit materiál v plicních sklípcích, protože makrofágy nejsou schopny tyto fragmenty vláken uzavřít, především kvůli jejich délce – a odumírají při tom. Je tedy velmi pravděpodobné, že vdechovaný vláknitý prach zůstává v lidské plicní tkáni po velmi dlouhou dobu…
Podle technických pravidel pro nebezpečné látky, demoliční, renovační a údržbové práce se starou minerální vlnou (TRGS 521) a „Koncepce rizikových opatření pro činnosti s karcinogenními nebezpečnými látkami “ (TRGS 910) musí být koncentrace vláken stanovené tak, aby se zabránilo vystavení kritickému prachu vláken.
To zahrnuje nošení osobních ochranných prostředků: masky proti jemnému prachu (FFP3), ochrany očí, rukavic a jednorázového ochranného obleku.
Při manipulaci se spáleným CFRP materiálem se vyvarujte uvolňování vláken. Materiál určený k likvidaci by měl být prachotěsně zabalen do plastových fólií/sáčků…
V popsaných havarijních situacích musí být ohrožení akutně toxickými produkty požáru nebo jinými průvodními symptomy požáru považováno za kritické.
To omezuje potenciálně ohroženou skupinu lidí na záchranáře a policii v případě opakované expozice.
Tak, teď už víte, co vše s sebou přinese plánovaný boom větrných elektráren u nás.
Poměrně jednoduché je také vysvětlení, proč kolem těchto problémů existuje na mainstreamu kultura mlčení: je to masivní zdroj obohacení všech, kdo v této branži podnikají, neboť EU solární a větrnou energii dotuje ohromnými sumami – a v budoucnu se mají tato čísla ještě navýšit.
To skončí pouze tehdy, pokud se změní politika v Bruselu nebo pokud vystoupíme z EU…
[Celkem: 3 Průměrně: 5]
