Víte, co mají společného seriálové postavy F. L. Věk, Martin Nedobyl, Jan Born, Lumír Fajst nebo Josef Pumplmě? Byli to čeští vlastenci. A já se ptám, byli to extrémisti? Zcela určitě nikoliv. Proto vlastenectví není extrémismus!
Libor Čermák | foto: facebook autora
Pokud jste v televizi viděli nebo četli román Aloise Jiráska F. L. Věk, jistě víte, že jeho hlavní hrdina se nechal nazývat českým vlastencem. Jak známo, tento studovaný kupec z východočeské Dobrušky byl na toto oslovení více než hrdý. Jsem přesvědčený, že kdybych se s ním osobně setkal například já, že bych si s ním i docela rozuměl. A v hrdinech známých historických televizních seriálů s tím nebyl zdaleka sám.
Podobně na své vlastenectví byli hrdí i hrdinové televizního dvojseriálu Vladimíra Neffa „Sňatky z rozumu / Zlá krev“, a to Jan Born a Martin Nedobyl. Prvně jmenovaný měl v Praze úspěšný český obchod se slovanskými nápisy. Druhý jmenovaný, kdysi roznašeč vlasteneckých letáků, byl později též velmi úspěšný podnikatel. Ale, ač to ze seriálu na první pohled nevypadá, jsem přesvědčený, že skutečně měl i jisté sociální cítění.
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=hVquhrF_psw?feature=oembed&w=860&h=645]
„Osmdesáti lidem jsem dával vejdělek. V téhle době, když každý žebrá o práci. Osmdesát rodin jsem živil. A oni mne nenávidí.“ Podle mého názoru by toto člověk bez sociálního cítění nikdy neřekl.
A pokračujme dále. Velmi vlastenecky působily i obě nejznámější seriálové role pana Stanislava Zindulky. Jednak Josef Pumplmě ze seriálu „Vlak dětství a naděje“ podle románu Věry Sládkové. To byl přeci vlastenec každým coulem. Vždyť své vlastní dceři říkal „dcera vlasti“. A co pan Fajst ze seriálu „Bylo nás pět“ podle knížky Karla Poláčka? Ač to byla na první pohled nepopulární postava, tak nakonec i sám Péťa Bajza pochopil, že to byl ve skutečnosti moudrý pán, který mu po jeho smrti bude chybět. A samozřejmě opět vlastenec. A já se domnívám že, kdyby v obou případech čistě teoreticky jak Josef Pumplmě, tak Lumír Fajst například vedli skautský oddíl, určitě by se jim nikdo nebál svěřit své děti kvůli tomu, že by je vedli nějakým podivným neomarxistickým či směrem. U vlastenců toto snad nehrozí.
A i já jsem tak přesvědčený, že na vlastenectví není nic špatného. Tak, až někdo bude prohlašovat i současné české vlastence za extrémisty, nebojte se na něj zazírat s otevřenou pusou a zaťukat si na čelo. Ten, kdo vlastenectví místo za ctnost považuje za extrémismus, tak to ve svém uvažování má jistě v nepořádku.
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
