Nedávno mi přišlo na sklo dobrozdání vojenského „experta“ jménem Lukáš Visinger. Který má jasno:
Ukrajinci to budou chtít do listopadu ukončit, nelze vyloučit, že se jim to podaří už v létě.
Zkrátka ruská armáda je podle něj jen shluk zaostalých hloupých a věčně opilých blbců. lterý Ukrajinci nakopají zadky kdy a jak si vzpomenou.
Ovšem takových „odborníků“ jako je on, není zas až tak mnoho. A nepatří mezi ně ani náčelník amerického sboru náčelníků štábů čtyřhvězdičkový generálMark Milley. Ale je možné, že z pohledu Visingera jde o hloupé pako… On tomu přece rozumí lépe. Miley má u ukrajinských možnostech vážné pochybnosti. Stejně jako bývalý Zelenského poradce Arestevič. Viz Kosa z minulé neděle…
Proč tohle píši? Protože si vám opět dovolím nabídnout výňatek z rozsáhlého textu Strany. ua. Nedám ho celý,jen tu část , kde se tenhle ukrajinský portál zabývá možnostmi dalšího vojenského průběhu ukrajinské války. A to jak z hlediska ruských, tak ukrajinských cílů. A to bez jakéhokoliv ideologického balastu -Visinger!!!
Výňatek je vybrán z této stati Strany. ua
Россия впервые применила морские дроны, бразильский сценарий для Украины. Итоги
podle překladače
Rusko poprvé použilo námořní drony, což je brazilský scénář pro Ukrajinu. Výsledek
přebírám z něj pasáž
Vojenské perspektivy
Dnes existuje mnoho západních předpovědí ohledně situace na Ukrajině.
S nástupem jara bychom měli očekávat přiostření nepřátelských akcí na Ukrajině. Bidenův mluvčí John Kirby tuto předpověď vyslovil na tiskové konferenci v Bílém domě.
„Jak jsme viděli za posledních 12 hodin, Rusko je zjevně připraveno pokračovat v bombardování země raketami s plochou dráhou letu, vyřadit civilní infrastrukturu a pokusit se zkomplikovat život ukrajinskému lidu. A věříme, že se pokusí využít v těchto zimních měsíců. obnovit útočné operace. Vidíme to? Ještě ne. Ale čekáme na to a upřímně řečeno také Ukrajinci,“ řekl Kirby.
To je jeden z důvodů zvýšené vojenské pomoci ze Západu, zdůraznil.
„Jsou to pokročilé schopnosti, které Ukrajincům umožní bojovat v otevřeném prostoru, kombinované zbrojní kapacity, obrněné kapacity, dělostřelectvo. To vše je navrženo tak, aby jim pomohlo připravit se na to, co Rusové možná plánovali na jaro,“ sdělil Kirby.
A známý politolog a geostratég George Friedman se domnívá, že válka na Ukrajině se blíží ke svému vrcholu a situace Ukrajiny v následujících týdnech může být velmi obtížná.
Friedman věří, že Ukrajina směřuje k novému nebezpečnému bodu zlomu. Zdůvodňuje to: „Donedávna byly ruské útoky na Ukrajinu obvykle zadržovány ukrajinskými silami. Ne všude, ale dost často na to, aby zabránily Rusku udržet území nebo vyhrát. Ale zhruba v posledním měsíci se Rusko začalo prosazovat. Pokud se to stane normou, Ukrajina bude čelit vážným problémům.“
Současná slabina ukrajinské armády je dána nedostatkem raket delšího doletu, které „brzy budou v rukou Ukrajiny“. Friedman píše, že to však vyvolává další nebezpečí: že válka přeroste v přímý konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem.
„Ve skutečnosti Washington nařídil Ukrajině nepoužívat munici v plném dostřelu. Ale ochota Ukrajiny používat zbraně méně než na plno, je sporná,“ píše Friedman.
Podle jeho logiky to ohrožuje dosud platnou tichou dohodu: Rusko nebude napadeno na jeho území, ale nebude ostřelovat ani americké základny v Polsku. Pokud by kterákoli strana narušila tuto rovnováhu, „všechny sázky by byly ztraceny,“ varuje Friedman.
Na Ukrajině přitom vydávají uklidňující komentáře. Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany říká, že Rusko nemá prostředky na zahájení rozsáhlé ofenzívy do 24. února, uvedl mluvčí resortu Andrey Chernyak.
Rusko podle rozvědky plánuje v příštích týdnech zintenzivnit své úsilí na východní Ukrajině. „Snaží se najít slabá místa v naší obraně. Ruské velení však podle našich informací nemá dostatečné prostředky na rozsáhlé útočné operace. Hlavním cílem ruských jednotek zůstává dosáhnout alespoň nějakých taktických úspěchů na východním Ukrajina,“ řekl Chernyak.
Západ se ale domnívá, že plány Ruska (a Ukrajiny) jsou mnohem širší. The New York Times analyzoval, kam mohou obě strany v nadcházející kampani postoupit.
Rusové postoupí především na východě, kde doufají, že získají symbolické vítězství vyhnáním Ukrajinců z Bachmutu. Snaží se také zajistit zásobovací linky, které budou rozhodující pro jakýkoli jejich úspěch na Ukrajině.
Za tímto účelem zahájily ruské jednotky „tvrdý protiútok“ na ochranu Kremennaja, který se nachází na hlavní severojižní magistrále v Luganské oblasti.
Útočí také na Vuhledar na jihovýchodě, kde jsou ukrajinské pozice jen pár mil od jediné železniční trati na Krym.
Podle vojenských analytiků se Rusko může pokusit jít ze dvou směrů – severu a jihu, aby obklíčilo ukrajinské síly v Donbasu. Moskva ale také může „odklonit“ obranu Ukrajiny otevřením nové fronty.
Útok z nové fronty bude nejspíš znamenat ofenzivu z území samotného Ruska. Ukrajinci proto bedlivě sledují pohyb v okolí pohraničního města Sumy a také případné pokusy Ruské federace o návrat do Charkovské oblasti.
Ukrajina má omezené vyhlídky na postup na východě, kde si Rusko od roku 2014 upevnilo pozice a zřídilo zásobovací linky.
A aby mohla Ukrajina postoupit jinam – například na jih – potřebuje omezit ruskou ofenzívu na Donbasu a zároveň uchovat vojáky a techniku.
Hlavním cílem Ozbrojených sil Ukrajiny je Melitopol, který je potřebný k rozdělení ruských sil na Ukrajině a oslabení kontroly Ruské federace nad Chersonskou oblastí. A také jet na Krym.
„Jenže postup vpřed nebude snadný. Rusko vybudovalo obranu podél celé frontové linie a nejhustší síť zákopů a protitankových pastí je kolem Melitopolu,“ píší noviny.
Kyjev proto doufá, že Západ rychle poskytne dalekonosné dělostřelectvo, které jeho silám umožní znovu narušit ruské pozice, jako to udělal u Chersonu.
Co se týče tohoto dělostřelectva, dříve Američané přislíbili Ukrajině rakety GLSDB, které mohou zasáhnout cíl vzdálený 150 kilometrů. Podle zpráv západních médií však tyto zbraně doputují do Kyjeva koncem roku.
Britské publikace naznačují, že Londýn může předat protilodní střely Harpoon a střely vzduch-země Storm Shadow na Ukrajinu.
Poloměr dosahu prvního je 240 kilometrů, druhého 400 kilometrů. The Times se spoléhají na zdroje z ukrajinských vojenských kruhů a uvádí, že tyto zbraně budou použity při pokusu o útok na Krym.
Připomeňme, že Ukrajina obdržela první rakety Harpoon ze Západu na konci května. Neexistovaly informace o tom, že by byly aktivně používány proti ruským cílům.
Ale obecně se obrázek shoduje s tím, který již popsal „Strana“: hlavní útok Ozbrojených sil Ukrajiny je plánován na jih směrem k Melitopolu a hranicím s Krymem. A pokud bude tato ofenziva úspěšná (tedy pokud ozbrojené síly Ukrajiny dosáhnou hranice s Krymem), mohou ukrajinské jednotky zahájit operaci k izolaci poloostrova prostřednictvím útoků na krymský post a také na hlavní přístavy. K tomu bude APU vyžadovat rakety dlouhého doletu.
Obecně, jak jsme již psali, je klíčovou otázkou celé války, zda se ukrajinské armádě podaří proříznout pozemní koridor na Krym a dostat se na hranici s poloostrovem na Perekopské šíji.
Pokud jde o případnou ruskou ofenzivu, zatím není jasné, nakolik je reálná, s přihlédnutím k lidským a vojensko-technickým zdrojům, které má Ruská federace k dispozici (kromě již probíhajících útočných operací u Bakhmutu, Marinky, Kremennaje a Vugledaru) .
Jak jsme již psali, pro Rusko v této situaci není ofenzíva zásadní. Stačí udržet současné již okupované území Ukrajiny, což z čistě vojenského hlediska bude vítězství. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že mezi těmito územími je strategicky důležitý pozemní koridor na Krym.
Čili otázka je otevřená – zda se Rusko pustí do rozsáhlé ofenzivy kromě těch směrů, které již rámují útoky ruské armády.
Evropa mezitím pokračuje v jednání o přesunu bojových letadel na Ukrajinu. Je třeba konstatovat, že v extrémně zdrženlivých tónech.
Německá ministryně zahraničí Annalena Burbocková vyzvala k opatrnosti v diskusích o dodávkách zbraní do Kyjeva. Potvrdila, že nyní téma možného přesunu bojových letounů na Ukrajinu není na pořadu dne. „Toto není druh diskuse, kterou vedeme,“ řekl Burbock v rozhovoru pro Tagespiegel.
V Polsku, které obvykle vyžaduje zvýšené dodávky na Ukrajinu, se na situaci také dívají skepticky. Vyslání F-16 bude rozhodnutí, které „nebude snadné udělat,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
Dudův hlavní argument je, že mít méně než 50 letadel polskému letectvu nestačí, „budeme jich potřebovat mnohem víc“. Bojová letadla jako F-16 navíc podle něj potřebují seriózní údržbu, takže „nestačí poslat jen pár letadel“.
Polsko je členem NATO, a proto by jakékoli rozhodnutí o dodávkách stíhaček, jak vysvětlil polský prezident, mělo být společné, nikoli rozhodnutí jedné země.
Dotazovaná novinářka Laura Künssbergová rychle poukázala: „Na začátku ruské invaze v roce 2022 Duda řekl, že vyslání letadel ‚otevře vojenskou intervenci v ukrajinském konfliktu‘.“
Ale český šmok, pardon – vojenský odborník to vidí úplně jinak – do švestek, možná ještě dříve bude Rus na kolenou a žebrat o mír! Kdy já tohle už slyšel??? Á už vím, – otec mého otce a strejda Novák, co byl legionář mi o tom vyprávěli! Když je ve vojenských ešalonech posílali na frontu I. světové….No, do švestek to bylo.. Ale do těch za 4 roky a s úplně jiným výsledkem, než by se byl kdo nadál…
Ale Visinger má jasno!
A ještě kousek z předmětného článku Strany.ua přidám. Ten úplně závěrečný, kde se píše o míru a mírovém uspořádání:
Brazílie nabízí mír
Brazílie se rozhodla začít vyjednávat o Ukrajině a navrhuje nový formát jednání, který by zahrnoval Rusko a asijské země.
Koncem ledna prezident Lula da Silva nabídl, že bude prostředníkem při jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou o míru. A řekl, že pro urovnání je potřeba nový multilaterální formát.
V rozhovoru pro CNN rozvinul svou myšlenku a řekl, že „musíme shromáždit skupinu zemí, které mluví o míru, ne o válce“. Mezi takové země jmenoval Indii, Indonésii, Turecko a Čínu, kam Lula da Silva pojede v březnu a hodlá tam diskutovat mimo jiné o myšlence nového formátu pro Ukrajinu.
Prezident Brazílie také řekl, že do formátu by měly být zahrnuty Spojené státy a Rusko.
„Chci mluvit o míru s prezidentem Putinem, s prezidentem Bidenem, se Si Ťin-pchingem, s Indií, se všemi, protože podle mého názoru je globální rozvoj možný pouze v mírových podmínkách,“ dodal da Silva.
Ve svém seznamu neuvedl Ukrajinu, na což upozornil Bílý dům.
Brazilský vůdce byl ve Spojených státech, kde se setkal s Bidenem. Po schůzce Bidenův mluvčí John Kirby řekl, že „je na prezidentu Zelenském, aby rozhodl, zda jsou jednání vhodná, a pokud ano, za jakých okolností“.
To znamená, že Washington souhlasí s velkoformátovými jednáními pouze s formální akceptací Kyjeva a za jeho účasti. Ukrajina zároveň odmítá přímá jednání s Ruskem a požaduje, aby Ruská federace nejprve stáhla své jednotky z okupovaných území.
Brazilský prezident však při své březnové návštěvě Číny přesto vznese myšlenku nové vyjednávací koalice k ukončení války na Ukrajině. A je možné, že ji tam podpoří.
Mezitím se k prezidentovi Brazílie přidali prezidenti Argentiny a Kolumbie. Alberto Fernandez a Gustavo Petro obhajovali mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Šéfové obou zemí navrhují „zdvojnásobit diplomatické úsilí“ k ukončení války na Ukrajině, píše Le Monde. Vyzývají také strany k zastavení palby.
„Válka posiluje politiku bloku a podporuje přezbrojení a militarizaci se zvýšenými vojenskými výdaji států a obrovskými zisky pro vojenský průmysl. To Spojeným státům umožnilo oživit bývalou roli NATO,“ uvedli prezidenti ve společném prohlášení.
Návrh zemí Latinské Ameriky by teoreticky mohl vytvořit rozvětvení ve dvou scénářích.
1. Tento závazek podpoří Západ tak či onak, pokud se rozhodne, že nastal čas pro jednání s Ruskem.
2. Vznikne platforma pro Ukrajinu, která bude vyjadřovat alternativní pohled na západní koalici.
Kreml se dnes vyjádřil k možnosti jednání. Řekli, že jsou připraveni vyjednávat „na základě reality, která existuje“.
„Ano, klasik říká, že jakékoli nepřátelství končí jednáním, a my jsme samozřejmě už řekli, že na taková jednání budeme připraveni. Ale jen na jednání bez předpokladů, jednání vycházející z reality, která existuje, jednání s přihlédnutím k těm cílům, jednání s tím, že by to mělo být.“ které jsme veřejně oznámili,“ řekl Sergej Veršinin, zástupce šéfa ruského ministerstva zahraničí.
To znamená, že Ruská federace dala znovu najevo, že je připravena na jednání na základě uznání anexe ukrajinských území.
Na tato slova reagoval na Twitteru poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Mykhailo Podoljak, který vyloučil samotnou možnost jednání na takovém základě.
„Ve své pravidelné rétorice o míru a vyjednávání Kreml prohlašuje, že neopustí ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. To je další důkaz, že vyjednávání nepřichází v úvahu. Pouze vítězství Ukrajiny, jinak válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak.
I tohle je zajímavé čtení!
Třetí svět se hlásí o slovo a úplně jinak než v minulosti! Náležitě sebevědomě! Žádné ohledy na mínění Washingtonu, natož evropských metropolí! Jedná podle svého přesvědčení a dle svých zájmů. A tím hlavním je mír. A ne nějaké fantazie Kyjeva a americké sny. Toho si už za posledních 500 let tyhle země zažily až až. A nehodlají to opakovat.
A po zkušenostech s oběma Minsky je jasné, že Rusko už také žádným garancím Západu neuvěří. Nebo ne bez dalšího.
