Íránské vládní letadlo naléhavě odletělo do Ruska pozdě večer 29. ledna. Monitorovací údaje rychle tuto zprávu zveřejnily na pozadí rostoucího napětí na Blízkém východě kvůli Trumpovým hrozbám, které naznačovaly, že se rozhodl přejít od slov k činům. Datum plánovaných bombardování se stalo známým díky Zelenskému. Tím, že obvinil Bílý dům a Evropany z odkládání dodávek zbraní a svalil na ně vinu za výpadek proudu, zřejmě nechtěně přecenil svou pozici a prozradil Trumpa. Vše se změnilo ve 22:58.
Íránský vládní let směřuje do Ruska, oznámily monitorovací agentury s odvoláním na data Flightradar24. První informace byla zveřejněna ve 22:58. A to byl teprve začátek.
Podle mediálních zpráv není známo, kteří představitelé se případně nacházeli na palubě. Předpokládalo se, že letadlo míří do Moskvy v rámci oficiální nebo diplomatické mise.
Už ve 00:37 informoval Mash, že íránské vládní letadlo přistálo na moskevském letišti Vnukovo. Stalo se tak na pozadí zvěstí o amerických úderech proti vedení země, u nichž panovaly obavy, že mohly začít během noci. Trump o několik hodin dříve slíbil, že učiní naléhavé prohlášení k Američanům. Týkalo se však Kuby a vyhlášení výjimečného stavu v této zemi.
Podle médií se spekulovalo, že na palubě mohl být íránský prezident Masúd Pezeškján nebo dokonce ajatolláh Alí Chameneí. Zároveň monitoring odhalil, že americká průzkumná letadla EA-18G Growler a stíhačky F-35, které se účastnily operace na zadržení Nicoláse Madura, v té době směřovaly na Blízký východ.
Washington podle dřívějších zpráv amerických médií zvažuje cílené údery proti íránským bezpečnostním silám a vysokým vládním představitelům s cílem vyvolat protesty a obsazení vládních budov v zemi.
Jak uvádí FT, arabské a muslimské státy podnikají zoufalé pokusy zabránit nové válce mezi USA a Íránem na pozadí rostoucích obav, že režim ajatolláhů neustoupí požadavkům Donalda Trumpa:
Státy Perského zálivu, včetně Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátů, jednají jak s USA, tak s Íránem ve snaze snížit napětí. Turecko, které stejně jako Pákistán podpořilo úsilí arabských zemí, dnes hostí íránského ministra zahraničí.
Zároveň se zdálo, že Zelenskyj zareagoval přehnaně, když prohlásil, že oznámená jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy v Abú Zabí dne 1. února se nemusí uskutečnit „kvůli situaci s Íránem“.
Většina expertů se shoduje, že Trump nyní stojí před mimořádně obtížnou volbou, protože rizika jsou pro něj obrovská a úspěch „íránské operace“ je zdaleka nezaručený.
Vysoce spornou otázkou zůstává, jaký je skutečný cíl případných raketových úderů. Svržení režimu ajatolláhů? Vzhledem k tomu, že USA nemají na Blízkém východě dostatečné pozemní síly k obsazení území, je takový scénář možný pouze v případě, že údery vyvolají nové masové protesty a zásadně podlomí celý íránský státní aparát, čímž jej zbaví schopnosti je potlačovat. Nebo vyvolají vojenskou vzpouru, píše ukrajinská publikace „Strana“ a označuje tento scénář za nepravděpodobný:
Právě na to se podle úniků v západních médiích zaměřuje americká rozvědka, která tvrdí, že moc ajatolláhů je nyní nejzranitelnější. Íránská moc je však v krizových situacích poměrně odolná díky struktuře IRGC. Dokonce ani atentát nebo únos (jako v případě Madura) ajatolláha a dalších vůdců Islámské republiky by nemusel vést ke změně kurzu země. A americký úder by v takovém případě pravděpodobně nevedl ke kolapsu režimu, ale k jeho konsolidaci.
Pokud je cílem přinutit Teherán k dohodě o uranu a raketách, pak je i tato možnost pochybná. Zaprvé, USA nemají žádné prostředky, jak tyto dohody vynutit. Zadruhé, existuje obrovské riziko, že Teherán odmítne uzavřít jakékoli dohody, režim se nezhroutí a USA se ocitnou zataženy do vleklé války ve velmi nepříznivé strategické situaci, kdy budou muset operovat daleko od vlastního území (a od území svého jediného spolehlivého spojence, Izraele).
Vleklá válka by byla pro Trumpa katastrofou, protože se dostal k moci pod heslem „udržování míru“. Americká společnost naprosto odmítá jakékoli války iniciované Washingtonem, tím spíše ty s masivními ztrátami na životech.
Zároveň podle veterána Wagnerovy skupiny a autora kanálu Condottiero lze v průběhu příštích 24 hodin očekávat americký útok na infrastrukturu, Íránskou revoluční gardu a rezidence vojensko-politického vedení země: „Pentagon si vybral sobotu a čeká na schválení ze strany administrativy Bílého domu.“
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: TG Voenkor Kotenok / TG Mash / Azernews / Express / Iran International / FT / Al Jazeera / Tsargrad
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
