ŠTĚPÁN CHÁB
Poslední měsíce se mediální obraz války na Ukrajině pomalu, ale jistě mění. Ukrajina je zatlačovaná a snad už ani notorický optimista si nedovolí tvrdit, že se cokoliv vrátí do stavu roku 2014.
Rusko zcela očividně válcuje Ukrajince na Donbasu. Absurdní výlet ukrajinských sil do Kurské oblasti je před krachem. Západní podpora je rétoricky stále velmi výkonná, ale praktická realizace takové pomoci zcela očividně chybí. Nebo přinejmenším kulhá na obě nohy. Ukrajinci na frontě ztratili motivaci. Národní boj, kam se lidé hlásili dobrovolně a s hrdostí v hrudi, se dávno změnil na mobilizační teror, kdy se lidé v branném věku skrývají, nebo utíkají za hranice. Na Ukrajině probíhá poslední záchvěv naprostého teroru, kdy se ze země vymačkají poslední desítky tisíc obětí války, fotry od rodin odervou, syny odervou, už i dědečky odervou. Demaskulinizace (abych tak řekl) Ukrajiny dýchá z posledních zbytků ještě živoucích semeníků.
Přesto stále stojíme neochvějně za Ukrajinou a naší rétorikou bychom byli schopni vyhrát i jadernou vojnu. Netlačíme znesvářené strany do diskuse. Stále ještě ne. Pořád je v té podpoře války nějaký politický kapitál, který bychom mohli pro naši společnost vytěžit? Asi ano, pořád to pokračuje. Bijte je, hrrr na ně, krleš a tak dále. Ač už je to prostě jen… vraždění těch, kteří za taková prázdná hesla naší politiky skutečně umírají na frontě.
Teď, zrovna teď se na Ukrajině vzmáhá další vlna mobilizace. Mobilizace lidí nezkušených, vystrašených, už teď mrtvých. Protože jejich životnost se bude počítat na dny, když ne rovnou na hodiny. Nebo je tu, kdekoliv Evropě, ještě natolik chronický optimista, který dokáže věřit, že se stav věci s mobilizací posledních desítek tisíc vystrašených bojeschopných změní? Najednou začnou Rusové utíkat, umírat z vyděšení v zákopech, nebo se jim rozbijou ty nakradené čipy z praček? Kde přesně je ta skutečná naděje, že to posílání vyděšených lidí na smrt má jakýkoliv smysl? Co si tím právě teď kdo a co dokazuje? A dochází mu, že právě poslal na smrt člověka? Neopakovatelného, jedinečného, ale poslal ho do masomlejnku. A že jich jsou desítky tisíc, stovky tisíc? Že se počet obětí může za tu dobu šplhat už k milionu? Nebo to dotáhneme na několik milionů mrtvých? Složíme se na další vražedný dron? Složíme se na vrtulníček? Nebo na tank?
Každý den, kdy válka, marná, zbytečná, zhovadilá, pokračuje, umírají na obou stranách lidi. V normální společnosti, v normálním stavu, bychom mluvili o vraždách. Teď se hyne hrdinskou smrtí, o které se mají skládat písně. Jděte s tím do prioru. Není hrdinská smrt, je jen bídná smrt v bahně, ke které není žádný důvod. Jen ego mnoha politiků. Teď je ve hře jen to ego. Nic víc.
Otázka za zlatého bludišťáka – je tu vůbec nějaká naděje, že se situace začne pro Ukrajinu zlepšovat? Jedna jediná, reálná, skutečná a taková, která nerozpoutá třetí světovou válku? Pokud není, tak proč se válka teď hned nezastaví? Pokud se nezastaví, tak bude jen hůř. Jako už dva roky. Den co den celé dva roky – bude jen hůř. A je jen a jen hůř.
A není k uvážení přemýšlet o tom, že každého vojevůdce, když ho nezastaví příčetný štáb generálů (příčetnost u generálského štábu je ovšem vzácný úkaz), je schopný vybít prakticky celý svůj národ jen proto, že on přece neprohraje? Není na čase, aby Ukrajinci poslali Zelenského na odpočinek někam do závětří a prostě začali jednat o příměří? Vždyť tam každý den, kterým válka pokračuje, umírají tisíce lidí. Jen tak, zbůhdarma, jim ta válka krade životy a Ukrajině budoucnost. Nechte už toho. Potlačte ta svá zbytnělá ega a řekněte dost. Prostě to zastavte. Teď. Lepší pozici už si prostřednictvím těch desítek tisíc kanónenfutrů nevybojujete. Teď už bohapustě vraždíte bez důvodu.
The post Vyhraje Ukrajina válku? first appeared on Pravý prostor.
