Výročí vzniku republiky? Ne Habsburkové!

Výročí vzniku republiky? Ne Habsburkové!

K  28.  říjnu  píši  vždy  tzv. povinný  článek. Už proto,  že  pro mého tátu  tohle  datum představovalo  vůbec  nejvíc,  ze  všech , co jich kalendář  nabízel. Byl totiž  ročník  1914 a  přímý  účastník  masakru, kteří  maďarští Honvédi z tehdejší  plzeňské  posádky  rozpoutali na  konci  války  na  Koterovské  ulici  u nás  v Plzni, když  vezli od  pekaře  do kasáren  chleba  a zaútočily  na  ně  hladové  děti a ženy. opakuji  hladové  děti a ženy.

Vznik republiky  byl  pro  mého otce  obrovský dar a  svátek. Vyrůstal  totiž  v období zrodu  republiky, vstřebal do sebe  všechny  s  tím spojené  naděje  a přání. Nic  naplat, že  marně, že i tohle  dopadlo tak  jako všechno  vždycky.  Že se lidé  mýlili, když si mysleli – jen co se zbavíme  rakouského jha a    útisku, hned  druhý  den bude lépe, protože se všechno samo přece  vyřeší.

Naivita  neskonalá. Ale  tátovi  ani  tehdejším  lidem se  nevysmívám. My  jsme  si stejně  naivně přece  totéž  mysleli  v Listopadu  89….

Přesto  táta  28.  říjen  ctil velmi.  Svoboda  je prostě  svoboda a  národní suverenita  národní  suverenita.  A tak  to mám  i já. A kdysi  on  i já předpokládal,  že  takhle  to  přece musí  mít  nastavené každý  trochu soudný  občan.

Už  dost  dlouho vím,  že  šlo o  další můj  trapný omyl!!!  Že  28.  říjen  je  buď  příležitostí  ke  zcela  trapným  a  myšlenek  prázdných exhibicím,  těch vždycky a  jedině  správných s  „vrcholem“  typu  předávání  metálů,  v řadě  případů  velmi  sporným „osobnostem“ dnes  navíc agentem  Pávkem na  Hradě.  V případě  druhém a častějším,  jde prostě  jen a pouze  o  fajn den,  kdy  se nemusí  buď  do školy  nebo  Kolbenky a  ať  nikdo neotravuje  s  dotazem proč….

Ale  kvůli  tomu  bych  nepsal. To, co mne  vyprovokovalo  k  tomuto  dnešnímu krátkému sloupku  je  totální  absence  tématu  28.  v  mainstreamu!! Ať dělám  co dělám, nikde  ani slovo. Tedy do okamžiku, než  jsem zasedl  ke  klávesnici!  Nula nic!  K založení státu a přihlašovaním se  k jeho tzv. demokratickým tradicím, tak  tady  začne  jejich  exhibice až  dnes, jestli tedy  vůbec.

Proč  také???  Když  je  zde  jiné  téma!  Daleko důležitější, daleko aktuálnější,  daleko přínosnější! Pro nás  všechny. Co nějaká  nabytá  svoboda a  suverenita??? Když  je  zde… ale  podívejte se sami,  čím v posledních dnech  žil  hlavní  proud  mainstreamu, co si našel  jako to nej…..

Ano  vážení!!!!  500 let od nástupu  Habsburků  na  český   trůn  je  to pravé  ořechové!!!  Těsně  před  výročím  28.  října….

To ukazuje, jaké priority a  vidění světa  mají  ti vždycky a  jedině  správní.

Velmi mne  těší,  že  se  toho táta  nedožil…. Nechtěl  by  věřit takové  slouhovské  submisivitě.  Náhodou  jsem viděl  rozhovor  ČT  s  posledním Habsburkem…. Něco tak podlézavého,  aby našinec  s lucernou v pravé poledne pohledal…

Agenda k  jubileu  založí  samostatného státu  žádná, zato  poklonkování těm,  které zakladatelé samostatného  státu  brali  jako národní neštěstí, neuvěřitelné… Takoví  jsme  my. Respektive – ti lepší a  vzdělanější  z nás.

A ono to není jenom  teď  s  výročím nástupu  Ferdinanda  I.  na  český  trůn.  Tahle  adorace  Habsburků a  relikvií s nimi souvisejícími  tu je  spolupřítomna  už  nějaký  ten  rok.

Například  v  roce  2017 radnice  Prahy  6 – ano to je  ta, co nařídila  odstranění  sochy  maršála Koněva, instalovala k  300. výročí narození  Marie  Terezie sochu  této  rakouské  císařovny. A  pokud  za  tím  tušíte rukopis  tehdejšího starosty  Prahy  6 – Ondřeje Koláře, dnes  europoslance a pořád  syna  hradního loutkovodiče  agenta  Pávka, pak  hádáte  správně.  On se  zasloužil o to,  že republikánská  a údajně  demokratická Praha byla  obohacena  o  tohle:

Praha 6 odhalila pomník Marie Terezie. K vidění je i ...

Marie  Terezie moderně!!!  Nádhera!

Kdysi  mi  učaroval dějepis  a hodlal  jsem  se mu věnovat profesionálně.  Leč  nestalo se. Naštěstí. Nemusel  jsem  křivit  charakter, protože  dějiny  vykládají vždycky  vítězové. Nicméně, ať  lovím  v chatrných zbytcích  svých  znalostí,  nemohu se upamatovat na  nic,  čím by se  tahle  císařovna  zasloužila  o rozkvět  českých zemí. Jediné, s  čím ji mám spojenou  je tragická  válka s Pruskem a  ztráta  české  korunní  země  Slezska  ve  prospěch Prusů….

Jen ještě  dodám, že  když se  ten slouhovský podlézavý  záměr Koláře  ml. objevil na  veřejnosti, zdvihl se proti němu poměrně  silný odpor. Ale  kampak s nějakými, byť fundovanými námitkami  na  tohohle  samožerného  panáka! Toho  nějaké námitky  fakt neberou! Viz  odstavec  z Wikipedie ohledně  té sochy:

Radnice čelila kritice z řad odborné i laické veřejnosti. Byl kritizován vzhled pomníku i výběr osobnosti.[4] Autoři petice proti výstavbě pomníku v textu petice uvedli, že Marie Terezie „Zrušila Českou dvorskou kancelář, vládla zaostalé říši, stále praktikující mučení, usmrcování evangelíků i útisk poddaných. Vyháněla statisíce lidí do dynastických válek.“[1]

Veltman a zdělanec (žádný  překlep, jen specifická  popisná  úprava  termínu  vzdělanec)  Kolář  ml. si prosadil svou.

To  není  všechno. Tahle  vlna  adorace Habsburků stále pokračuje. Vzpomeňte  na  celkem nedávné tahanice kolem restaurace  Mariánského sloupu na  Staromáku nebo  současné  snahy  o znovuobnovení  pomníku  maršála  Radeckého  na  Malostranském  náměstí. Opět platí,  že  obojí si  ti  lepší a  vzdělanější  z nás prosadili!!!

Ti  samí, co  mají  plná mluvidla republiky, demokracie, atd. atd., však to znáte!  Je  to  jejich jízda. Je  prý  třeba  napravit  staré  křivdy a  chyby… Že  šlo tehdy  o  výraz  vůle  lidu,  který se  chtěl zbavit  všech  symbolů mocnářství???  Nezajímá!  Chyba!  My  jsme  lidí světa  znalí, my  jsme  lidé s rozhledem….. My  víme vše  lépe  než  ti, co stavěli novou republiku  od  píky  hned  28.10. 1918, tedy i  to, co bylo tenkrát správně  nebo špatně!

Takže  Mariánský  sloup,  jako triumfalistická  oslava  vítězů na  Bílé Hoře a pomník  maršála, co dokázal  ještě  udržet  silou zbraní  hroutící se  Rakousko Uhersko pohromadě!  Dobře  nám tak!

Tady bych  asi skončil,  kdybych  nežil v Plzni…. Jenže  jsem  zdejší občan. Takže  musím popsat  naprosto největší  absurditu  této země, pokud  jde o adoraci  Habsburků. Jde o dokonalý  bizár! Posuďte  sami.

Jednou  z  částí  našeho statutárního městysu  je  městský obvod  Plzeň  4.  V hovorovém žargonu Doubravka.  Jde o severovýchodní předměstí  směrem ku Praze. Centrální tepnou  této  čtvrtě  je  třída  T.G.Masaryka. Jedná se  o  páteřní a naprosto dominantní komunikaci.

A  dominantní budovou  na její trase  je spádová  poliklinika. Kam denně  proudí  stovky, či spíše  tisícovky  pacientů  s  velkými i malými  bolístkami.  Tato poliklinika  je  v soukromých  rukou – patří  společnosti  Privamed, jejímž  spolumajitelem je  bývalý  hejtman za  ODS  Zimmermann. Proč  jsem se o poliklinice  tak rozepsal?  No protože  majitelé Privamedu se rozhodli strohost zdravotnické budovy  osvěžit  uměním!  A ne ledajakým!

Nainstalovali  před  vchod  sochu.  Kde nechali do kamene  vytesat  posledního  rakouského  císaře  Karla I. !!!!

Takže na třídě  T.G.Masaryka  v Plzni stojí nedávno instalovaná  socha posledního rakouského císaře, kterého TGM považoval  za  živoucí  ohrožení existence  mladé  republiky!!!!  Totální  bizár!  A  aby  byl ještě  větší  – přes ulici  k té  soše  do nedávna  sídlila  radnice městské  části!!! Konšelům  tahle drzá a hloupá  historická  provokace nijak nevadila….

Promiňte, že  jsem si k  dnešnímu výročí  nezvolil jiné  téma, ale nemohl jsem. Jednak  jsem  asi  už  všechna  ta  ostatní  na Kose  použil a  jednak  to  neuvěřitelné poklonkování  před Habsburky  ve  mně  bublá  už  několik  let a  někdy  to ven muselo!

Vzpomeňte  si na to, až Pávek  dnes  večer  bude  udělovat  řády  TGM  různých stupňů…. A bude moudře  hovořit  o odkazu  28. října….