WEF prosazuje agendu oběhového hospodářství: Nebudete nic vlastnit a budete šťastní

WEF prosazuje agendu oběhového hospodářství: Nebudete nic vlastnit a budete šťastní

V rámci nadcházejícího summitu WEF je nastoleno i mnoho panelů, jejichž témata se věnují budoucímu hospodářství, dramatickým změnám v bankovním a průmyslovém sektoru.

Oběhové neboli cirkulární hospodářství je přesně to, co už dlouho WEF prosazuje a co se má postupně zavádět po celém světě. Souvisí to s tématem „Velkého resetu“ či „Velkého převzetí,“ kdy se má zajistit, že většina majetku přejde do rukou malé hrstky korporací.

Zastánci oběhové ekonomiky si neváží individuálního vlastnictví; upřednostňují neofeudalismus a technokracii.

Světové ekonomické fórum (WEF) opět tlačí podniky k oběhovému hospodářství, kde je každý produkt sledován a vysledován a stává se pronajímatelnou službou.

Nechvalně známá věta: „Nebudeš nic  vlastnit a budeš šťastný,“ byla založena na obchodních modelech oběhového hospodářství, konkrétně na Product-as-a-Service (výrobek jako služba), a WEF v nové zprávě tento oběhový program zdvojnásobuje.

Minulý týden vydal WEF společnou zprávu s Bain & Company a University of Cambridge nazvanou „Oběhová transformace průmyslu: Odemykání ekonomické hodnoty,“ která je argumentem pro podniky, aby přešly na kruhovitost pomocí tří „archetypů.“

První archetyp souvisí s výrobou zboží, které lze recyklovat.

S tím se nedá polemizovat.

Druhý archetyp má co do činění s prodlužováním životnosti zboží a výrobků.

Zatím je vše dobré.

Třetí archetyp se týká obchodních modelů nic nevlastnit, být šťastný, které autoři nazývají „řešení pro sdílení kapacity.“

A to už tedy rozhodně dobré není…

Podle zprávy:

Řešení pro sdílení kapacity, jako je produkt jako služba a platba za použití, znovuobjevují obchodní model tím, že zvyšují frekvenci používání a často si zachovávají vlastnictví produktů.

Tyto modely nekladou důraz na prodej fyzického zboží a zaměřují se na výsledek, který zákazníci chtějí.“

Zde autoři vycházejí z toho, že zákazníci neradi vlastní věci, ale raději používají věci, které jim nepatří.

Pokud jde o přesvědčování zavedených podniků, aby přešly na cirkulární strategie, zpráva říká, že to může nějakou dobu trvat, protože mají kapitálově náročná aktiva, z nichž musí maximalizovat výnosy.

Představte si to! Podniky, které mají svěřenskou povinnost vůči svým akcionářům, jsou považovány za překážku vize zúčastněných kapitalistů o oběhovém hospodářství.

Další překážkou pro přijetí oběhového hospodářství zmíněnou ve zprávě je skutečnost, že mnoho podniků se pyšní tím, že vytváří a uvádí na trh hodnotu vlastnictví.

Zastánci oběhové ekonomiky si tedy neváží soukromého vlastnictví.

Ve skutečnosti je celá myšlenka o tom, odklonit se od vlastnictví a akumulace a přejít k neofeudalismu a technokracii, kde jsme my všichni nevolníky našich technokratických vládců.

Zatímco některé disruptory již prokázaly životaschopnost modelů sdílení, zavedené podniky mohou mít potíže s přijetím těchto nových obchodních modelů, protože čelí strukturálním výzvám,“ píší autoři.

Často mají k obraně dlouhodobé ziskové fondy, kapitálově náročná aktiva, u nichž musí maximalizovat výnosy, a dědictví marketingu hodnoty vlastnictví .

Přesto existují příklady, kdy se starším hráčům úspěšně podařilo překlenout přechod jejich kapitálové struktury k vytvoření modelů sdílení.“

Pokud tedy my všichni nemáme nic vlastnit a být šťastní, někdo musí vlastnit věci, které nám budou pouze za poplatek půjčovat. Mezi tyto vlastníky patří výrobci a to, co WEF dříve nazval „třídou vlastníků aktiv.“

Podle  blogového příspěvku WEF Agenda z roku 2022 autor navrhuje, že oběhové hospodářství by mohlo pomoci vypořádat se s ekonomickou krizí Srí Lanky, kdy menší počet vlastníků aktiv převezme správu aktiv, aby je udrželi v provozu a poskytovali služby mnoha uživatelům na základě spotřeby.”

Dále říkají, že výhodou konceptu, jako je oběhové hospodářství, je to, že platba souvisí s úrovní spotřeby, spíše než s cenou vlastnictví.

A abychom měli přehled o produktech, které nám korporace pronajímají, nejnovější zpráva říká, že významnou roli bude hrát internet věcí (IoT).

 

„Řešení pro prodloužení životnosti závisí na schopnosti sledovat a monitorovat použité produkty, což vyžaduje, aby podniky využívaly data a technologie inovativními způsoby,“  říká zpráva.

Datová konektivita je rozhodující pro sledování prodávaných produktů v reálném čase, od způsobu jejich použití až po stav opotřebení.“

Jedním z příkladů technologie sledování, která byla nasazena pro účely oběhového hospodářství, má být partnerství mezi WEF a Ralphem Laurenem s cílem dát oblečení digitální identitu pomocí QR kódů:

Ralph Lauren spolupracoval se Světovým ekonomickým fórem a vybranými členy na pilotování svého digitálního systému identifikace produktů, který prodejcům umožní rychle ověřit pravost produktu pomocí kódu QR, čímž se zvýší potřeba opětovného použití při zachování identity značky a zlepšení zkušenosti zákazníků na trhu s použitým šatstvem.

Zatímco zastánci agendy oběhového hospodářství zdůrazňují recyklaci, opětovnou použitelnost a trvanlivost pro dobro planety, tito nikým nevolení globalisté také prosazují scénář „nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný,“ díky kterému budou mít půjčování pod kontrolou, protože budou sledovat produkty po celou dobu jejich životnosti.

Tolik tedy k dalšímu plánovanému tématu, které bude pravděpodobně zahrnuto v hned několika různých diskuzních panelech.

Otázkou je, proč se takových summitů účastní politici, kteří se otevřeně prezentují jako odpůrci této globalistické politiky.

Podle mých informací někteří pozvaní politici pozvánku na letošní setkání odmítli – a lze očekávat, že možná i tentokrát (podobně jako vloni) globalistům z WEF  někdo z pozvaných řekne hezky „od plic“ co si o nich myslí.

Ale většina loutkových politiků tam bude poslušně následovat předem dané téma a svojí podporou této soukromé organizace jen potvrdí, že jsou plně v souladu s globalistickou agendou….

 

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 6 Průměrně: 4.8]