Woke agenda se nevyplácí: Masový bojkot v USA již zničil nejednu firmu

Woke agenda se nevyplácí: Masový bojkot v USA již zničil nejednu firmu

V USA můžeme vidět, jak účinné je, když se spojí velká část populace a uplatní vyjádření svého názoru tím nejjasnějším způsobem: bojkotem.

Vždy se sice najdou i fanoušci takové politiky, ale jen výjimečně jich je dost na to, aby mohli nahradit ty, kteří se rozhodli danou firmu bojkotovat.

Asi nejznámější jsou bojkoty různých filmů či seriálů, z nichž se díky prosazování progresivismu a woke agendy a vyhlášenému bojkotu staly propadáky.

Woke agenda se však nevyplatila i mnoha firmám, které byly nuceny se jí vzdát poté, co jim razantně poklesly tržby.

Kvůli woke propagandě měla v USA před třemi lety velké problémy například firma, která vyrábí – do té doby nejprodávanější – americké pivo Bud Light, stejný osud potkal výrobce zemědělských strojů John Deere i motorek Harley Davidson.

Známý je však i případ britského Jaguaru nebo oděvní firmy Nike. Jenže tyto velké značky se po změně reklamní strategie – a v některých případech i omluvě zákazníkům – zpravidla od woke propagandy odvrátily a nyní více či méně úspěšně přežívají.

Pokud se však hněv zákazníků dotkne menších firem, tak ty to často dovede až do bankrotu. Další takový případ hlásí z Kalifornie.

Pokud woke firmy nemohou přežít v Berkeley v Kalifornii, pak nemohou přežít nikde jinde. Je to lekce, kterou se mnoho společností v posledních letech naučilo příliš pozdě, protože americká společnost se stále více odklání od progresivní ideologie.

Tolerance pro „inkluzivní kapitalismus“ je napjatá a příjmy rychle ustupují i u podniků, které byly dlouhodobě otevřeně progresivní.

Ve většině případů takové firmy odmítají přiznat, že jejich ideologie přispěla k jejich pádu (tito aktivisté jen zřídka přiznávají neúspěch a vždy na tom ještě více přitvrdí).

Nicméně v některých případech je pravda příliš zřejmá na to, aby ji bylo možné popřít.

Po 50 letech provozu se Nabolom Bakery & Pizzeria v Berkeley v Kalifornii definitivně zavírá.

Spolumajitelky Sabra Stepak a Julia Elliott (které ji převzaly v roce 2016) veřejně přisuzovaly rozhodnutí směsicí faktorů, ale otevřeně přiznávají, že jejich politická aktivita byla hlavním důvodem jejich pádu.

Ve svých prohlášeních (včetně příspěvku na Facebooku) uvedly:

Kritika kvůli nástěnné malbě „zrušte policii“ a plakátu „Teach Palestine“ a odstranění z Instagramu poté, co jsme znovu zveřejnily obrázek vozu BART s nápisem proti ICE („Fuck ICE“).

Uvedly, že samotný incident způsobil pokles prodeje o 20 % a Instagram byl jejich hlavní reklamní platformou..

Upozornily, že jejich podnikání (které má nízké ziskové marže) závisí na objemu zákazníků a s vyššími cenami surovin, energií a pracovní síly ztráta zákazníků zabila jejich příjmy.

Podnik má dluh 30 000 dolarů a jsou dva měsíce ve zpoždění s nájmem.

Nabolom je součástí alternativní potravinové kultury Berkeley od roku 1976, kdy ho otevřel kolektiv pracovníků.

Pekárna se stala známou díky chlebům a pečivu a po určitou dobu byla oblíbenou místní stálicí. Po uzavření původním kolektivem v roce 2015 jej koupily Elliottová a Stepaková a znovu otevřely Nabolom asi o šest měsíců později.

Běžnou reakcí liberálů na takové uzavření je, že „Podnik byl vždy woke…“, a proto jejich aktivismus nebyl příčinou uzavření. Tento argument však přehlíží rychle se měnící kulturu.

Liberalismus, který byl v USA v roce 2006 považován za módní, je nyní v roce 2026 považován za nebezpečný a odsouzeníhodný.

Jak už to u progresvistů bývá, posouvají hranice příliš daleko, maska spadne a ukáže světu jejich smýšlení.

Ve 20. letech 21. století wokeness stále existuje, ale momentálně je – přinejmenším v USA – na přístrojích.

Nejchytřejším krokem pro jakoukoli firmu dnes – od filmů přes videohry, rychlé občerstvení až po noční kluby a dokonce pekárny – je, aby majitelé a zaměstnanci drželi jazyk za zuby ohledně své politiky, zejména pokud jde o jejich podnikání.

Progresivisté neustále zapomínají, že nadále musí fungovat na volném trhu, ale na volném trhu ovládají diskurz spotřebitelé.

Poselství je jasné: Přestaňte vkládat progresivní propagandu do všeho, jinak vám lidé zavřou peněženky.

Naučíme se i u nás různé aktivisty – aktuálně třeba ty, kteří požadují, abychom jim platili „jejich“ média – účinně bojkotovat?