napsal Jiří Jírovec
Vlkův úvod:
Jiřího Jírovce těm, co sledují politický alternativní internet dlouhodobě a v poslední době Kosu, netřeba představovat. Zkušený všemi možnými větry planetárně ošlehaný bard s velký rozhledem a moudrou zkušeností. Dnes pravidelně sleduje jak Kosu, tak Slobodný vysielač, čímž mu dělá velkou radost.
Takže žádný div, že reagoval na poslední Trikoloru. A opět mi napsal – jak jinak, než z Královských Vinohrad. K té Trikoloře. Jenže domnívám se, kdybych si tebe jeho mail nechal pro sebe. Nenechám. Už proto že současné Obludárium ve své nezměrné nadutosti a hlouposti čaruje s českým penzijním systémem. Ve velkém a samozřejmě, že k horšímu….Ačkoliv ..no ačkoliv by se celkem snadno mohli poučit jinde. Například v Kanadě. Ale oni přece opisovat nebudou!!! Ne a ne a ne! To by nemohli vymýšlet dávno vymyšlené. To jednak a potom a zejména, když vymýšlejí oni, pak vědí pro koho vlastně vymýšlejí!!! A důchodci, ať ti současní nebo budoucí to rozhodně nejsou. O těch žádná malá domů nekouká. To, co budete číst dál už Jiří Jírovec nabízel postupně asi třemi ministrům práce a sociálních věcí. Pochopitelně že marně. Ani necekli… O důvod víc to zveřejnit na Kose. Sice to žádnou rezonanci nevyvolá, ale je potřeba aby se kanadské zkušenosti Jiřího Jírovce tímto nepříliš účinným způsobem dostaly alespoň nějak do veřejného prostoru.
Takže Jiří Jírovec.
Vlku,
Sledoval jsem Trikoloru 25.5. Padla tam otázka ohledně důchodů. V angličtině existuje úsloví „to think outside the box“ které lze přeložit jako myslet nekonvenčně nebo, jinak řečeno, nebýt spoután konvencemi a ideologickými poučkami.
Čeští politici nejsou schopni jakéhokoli myšlenkového posunu. Jsou to hňupové, kteří nechápou, že důchod je pouze jedním z prvků, velmi širokého problému. Ten nejsou ochotni definovat a tedy ani řešit. Přesněji řečeno jde o zabezpečení každého občana ve stáří. Základem takového systému musí být ochota k přerozdělování bohatství ve společnosti.
Než se dostanu dál, chci vysvětlit, že jsem z absolutně nestranické rodiny. Otec byl světoznámý parasitolog, atheista, maminka bývalá středoškolská profesorka (byla z Vysočiny, ale studovala gymnasium na Slovensku, pak byla v Praze na universitě a 5 let učila na Sovensku, protože o profesorské posty byla v Čechách nouze a pak už byla v domácnosti,jelikož školské správy neměly zájem o vdané ženy. Žil jsem do 28 let v Hodkovičkách (součást Prahy 4), které byly absolutně domokratické. Apolitická byla Přírodovědecká fakulta (vystudoval jsem chemii) a celkem 19 let tam pracoval. Moje vzdělávání a pracovní život se neodehrávaly v prostředí „hnusu a devastace“, jak naši minulost popisuje hlupák Farský. Na fakultě jsem patřil do jedné z několika skupin nestraníků. V té naší bylo z 12 lidí 10 na roční nebo delší stáži na nějaké zahraniční univerzitě.
Celkový vývoj v Československu jsem začal chápat až po zkušenosti z 27 let strávených v Kanadě. Obrazně řečeno smekám před naší minulostí klobouk. Mnohé je v Jasného filmu Všichni dobří rodáci i v příběhu Miroslava Vinopala, který žil v Hodkovičkách. Byl první v Československu, který zkonstruoval rentgenovou výbojku a pak založil společnost META. Ta byla spolu s asi 15 menšími provozovnami znárodněna. Tak vznikl základ velmi úspěšného podniku Chirana Modřany n.p. Ten byl roce 1989 zprivatizován a již nexistuje. Ptám se co je větší zlo: znárodnění, které vedlo ke vzniku československého podniku, který dal zaměstnání několika tisícům lidí a nebo jeho likvidace polistopadovými „experty“. To vše by bylo nadlouhé diskuze… Zdraví Jiří.
PS O české důchodové komise jsem se zajímal od počátku a každé poslal materiál, který následuje. Hňupy od Potůčka, přes Maláčovou po Nerudovou absolutně nezajímal. Možná proto, že byl zadarmo.
Ontarijský systém zabezpečení občanů ve stáří
Níže popsaný systém kombinuje zásluhové a nezásluhové pilíře. Kanadští politici nežvaní o nepřizpůsobivých občanech, jimž se zalíbilo v sociálních dávkách, ale konají. Tedy alespoň se snaží.
Filosofie kanadského (zde ontarijského) systému odráží reálný stav společnosti v níž existují lidé, kteří buď z různých důvodů nepracovali vůbec (u některých to je dokonce dobře a u některých našich poslanců by to bylo žádoucí) nebo pracují, ale na důchod nedosáhnou a nemají úspory, které by mohli investovat. Číselné údaje v dalším textu jsou tak přesné, jak se je podařilo vyhledat pro rok 2022. Je třeba varovat před oblíbenou českou kratochvíli, totiž automatickému přepočítávání dolarů na koruny.
Zásluhové pilíře
Canada Pension Plan (CPP) je silně zastropovaný universální program, do kterého přispívá zaměstnanec a zaměstnavatel. Mohou do něj přispívat i samostatně výdělečně činné osoby.
Vklad zaměstnance: 5.7 % z hrubého příjmu až do povoleného maxima, totéž zaměstnavatel.
Nárok na vyplácení: 60 let, při odkladu do 65 dochází ke zvýhodnění. Výše pense je odvozena od výše příspěvku.
Maximum 2022: 15000/rok v 65 letech, průměr 6000.
Registered Pension Plan (RPP)
Tento typ pense je dosažitelný jen pro 60% Kanaďanů. V principu má tři různé varianty.
Pensijní plán státních zaměstnanců, je financován ze státní pokladny.
Oborový pensijní plán – například pensijní plán (fond) ontarijských učitelů. Jde v podstatě o učiteli vlastněnou investiční společností, která pracuje jen pro ně a je vázána přísnými pravidly pokud jde o způsob investování.
Pensijní plány, které jsou součástí velkých podniků mají nevýhodu v tom, že pensisti zůstávají napojeni na podnik jako (druhořadí) věřitelé. Když podnik zbankrotuje mohou o celou pensi přijít.
Zmíněné plány zaručují zhruba stejné benefity. Pense typicky představuje 2% z průměru nejlepších pěti let krát počet odpracovaných let. Protože maximum započítatelných let je 35, nemůže být pense vyšší než 70% onoho průměru.
Příklad:
Pensijní plán ontarijských učitelů
Vklad zaměstnance: 10.4% hrubého platu
Nárok na vyplácení: Plná pense v 65 letech nebo je-li součet věku a odpracovaných let roven 85. Od výsledné pense se odečítá hodnota CPP. Tím se státu vrací část daňového zvýhodnění.
Maximum: 70% průměru nejlepších pěti let je sníženo o částku rovnou pensi z Canada Pension Plan. Průměrný příjem učitele na střední škole je $47,821/rok nebo $24.52/hod. Nastupní platy jsou kolem $38,700/rok.
Median příjmu jednotlivce je v Ontariu $30,000. To znamená, že kanadští učitelé jsou odměňováni podstatně lépe než jejich české protějšky.
Poznámka
Tři uvedené pilíře mají několik společných prvků. Všechny jsou průběžné a jsou udržitelné. Výjimku tvoří podnikové fondy, které mohou zkrachovat spolu s podnikovými financemi. To se občas stane díky mismanagementu postižených společností. Příkladem může být kanadská společnost Nortel. Dalším společným prvkem je to, že příspěvky do plánů jsou odečitatelné z hrubé mzdy a nejsou tedy zdaňovány.
Registered Retirement Saving Plan (RRSP)
Pod tímto názvem se skrývá mechanismus, který spojuje individuální investici se státní podporou. Občan, který má dostatečný příjem, může každoročně investovat určitou částku do akcií a nebo různých finančních produktů. Roční příspěvek je zastropován.
Pokud občan přispívá do RPP, může pro investování použít jen rozdíl mezi povolenou částkou a svým příspěvkem do RPP. Spojený roční příspěvek do RPP a RRSP je osvobozen od daně, odečítá se totiž od hrubého příjmu. Daň z příjmu se platí až v okamžiku, kdy se nahromaděné prostředky začnou vybírat.
Nezásluhové pilíře
Podpora těm, kteří by se dostali pod hranici chudoby řeší prostřednictvím dvou nezásluhových pilířů: Old Age Security (OAS) a Guaranteed Income Supplement (GIS). Jsou nastaveny tak, aby občan, který nemá jiný příjem než OAS a GIS měl roční příjem 16 000 ročně. Na OAS a GSI je při splnění určitých podmínek nárok. To je rozdíl proti různým příspěvkům, které známe z Česka, kde hraje roli individuální rozhodování úředníků a kde je příjemce příspěvků stigmatizován. GIS je určen pro občany s velmi nízkým příjmem po dosažení věku 65 let.
Old Age Security (OAS)
Vklad občana: 0
Nárok na vyplácení: věk 65 let, splnění podmínky odžitých let v Kanadě po 18 roku věku (maximum 40 let), roční příjem menší než 114 000
Výše příspěvku: Základní částku, určená vládou je každoročně upravována podle inflace. V současné době je maximálně 6 700, propočítává se podle let skutečně odžitých v Kanadě.
Guaranteed Income Supplement (GIS)
Vklad občana: 0
Nárok na vyplácení: 65 let
Výše příspěvku: pro jednotlivce bez jiného příjmu se suma OAS+GIS = 16 000. V ostatních případech závisí GIS na rodinném stavu.
Dodatek
V Kanadě existuje progresivní daňový systém, který umožňuje redistribuci bohatství ve společnosti. Stejné platí i pro vliv státu (provincií) na zabezpečení občanů ve stáří. Možnost odečítat příspěvky do RPP a RRSP z hrubé mzdy je výhodné, protože pozdější výběr je zdaněn významně nižší sazbou. To samo o sobě úspory zhodnocuje. V rámci RRSP je možné investovat do různých produktů finančních institucí, ale ty si pouze hrají s cizími penězi a neposkytují záruku výnosu zisku.
Mohu uvést dva příklady z vlastní zkušenosti:
1) Poradce v Bank of Montreal mi doporučil investovat do hypotéčního fondu. Po několika letech jsem investici zrušil, protože nevydělala ani dolar.
2) Jinou možnost nabízela verse Spousal RRSP. Ta umožnila investovat do fondu (v mém případě manželky), která vpodstatě neměla zdanitelný příjem, kdežto nejvyšší část mého příjmu byla zdaněna 50%.
První 3 roky bych při případném výběru platil daň já a tím státu vrátil ušetřenou daň. Pak se fond postupně stal majetkem mé ženy. Ta mohla po mé třetí úložce mohla tu první vyzvednout a z ní platit daň (v jejím případě nulovou) sama.
Moje příspěvky do manželčina RRSP
roční příspěvek* kumulativní sleva na dani
1. rok 5000 2500
2. rok 5000 5000
3. rok 5000 7500
4. rok 5000 10000
Manželčino RRSP
kumulativní hodnota k výběru za její daň
- rok 5000 0
- rok 10000 0
- rok 15000 0
- rok 20000 5000 z 1. roku
(*) Příspěvky do RRSP a RPP se sčítají. V uvedeném příkladu šlo o zbývající prostor.
Český 2. pilíř, který využíval část 1. pilíře pro investování do finančních produktů byl absolutní podvod, protože nezaručoval žádný výnos a bankovní instituce si účtovaly velké sumy za jeho správu.
Ontarijské nezásluhové pilíře jsou přiznávány automaticky, nemusí se o ně žádat. Jejich česká verse má podobu příspěvků a příplatku na bydlení.
Geniové, kteří převzali Česko po sametu, vyznávají pravidlo, že daně a regulace jsou škodlivé, trh vše vyřeší a každý si za svůj osud může sám. Výsledkem je, že máme 10% populace na hranici chudoby, lichvu, exekuce a nikdo za nic nemůže. K chudým máme podobný přístup jako k židům za Protektorátu.
Obrovský problém představuje ne dostupnost bydlení. Ještě, že komunisti za sebou zanechali asi 2 miliony králikáren.
Bydlím v bytě 1+1, který můj syn asi před 12 lety koupil za milion. Paní, která v něm bydlela byt nechtěla koupit a zůstala v bytě zadarmo jako věcné břemeno. Pak, asi v 92 letech, odešla do domova důchodců a byt se uvolnil. Teď stojí podobný byt v našem domě 7 mega. Kolik mladých lidí na to má?
K nepracujícím dodám zkušenost z Kanady. I na našem maloměstě byli lidé na sociální podpoře. Jednou jsem šel kolem malého činžáku, kde bydleli a viděl, že sedí v parčíku před domem opékají klobásky a pijí pivo. Rozhořčení mě rychle opustilo, protože jsem si uvědomil, že nepracují, protože neexistují místa, která by platila o nějakých 5-6 tisíc ročně víc než je jejich sociální podpora. Museli by mít auto, pojistku a oblečení. Problém byl zaměstnat je i na malé práce, protože město platilo svoje zaměstnance a navíc náklady na pomocníky ze „sociálky“ by šly z městského rozpočtu. Tak to všechno rychle usnulo.
V Česku kdysi museli zaměstnavatelé ohlašovat volná místa na pracovní úřad. To bylo zrušeno a tak nezaměstnaný ví, že musí místo hledat, ale neví kde.
