Už jsme zase zděšeni. Teď z generálního tajemníka OSN Guterrese. Ten nejprve nedokázal jasně odsoudit raketový útok Íránu na Izrael, aby se poté vydal poklonit Putinovi na sešlost BRICS v Kazani. Hrůza hrůzovitá. Především z procitnutí, že nesledujeme solitérní výstřelek globálního bafuňáře, nýbrž příznak světa, který válka na Ukrajině do hloubky nezajímá a u kterého názor na cokoliv židovského osciluje mezi Násirem a Himmlerem. Takový svět převažuje.
Budiž to podnětem k opuštění (vratké) rétoriky „lepších lidí“ made in Czechia: „Podporujeme Izrael a Ukrajinu, abychom neměli ve světě ostudu. Tečka.“
Odvážnější, přesnější (neboť pravdě bližší) postoj zní: „Podporujeme Izrael a Ukrajinu, protože je obé v našem zájmu. V zájmu odrážejícím naše historické pohromy, z nich vzešlá prozření a k tomu pragmaticky naše současné potřeby.“
Hlavně, že jinak všichni do omrzení sdílíme lifestylové posty na téma „Přijmi sám sebe a uznej svou výjimečnost“…
Závěr věnuji mistru, značce a instituci v jednom – Karlu Čapkovi: „Nejsme nehrdinský národ; ale máme jakousi náklonnost omlouvat se pokorně za to, že jsme si tu a tam dovolili být mužsky stateční.“ (Lidové noviny 12. 10. 1924)
Proizraelská i proukrajinská politika si o statečnost koledují. Jako každý návrat domů. Tak si ho neponižujme žebroněním o empatii u někoho, s kým bychom si nejvýše vrzli dostaveníčko na šibeničním vrchu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme