O ústavním soudu, respektive o jeho činnosti, se v minulosti diskutovalo mnohokrát, jak po celkem skandálním rozhodnutí potvrzujícím legalitu nelegálního snížení důchodů (přesněji okradení) důchodců, tak za faktický zásah do voleb změnou systému vzniku mandátů, a to nedlouho před volbami. Mnoho právníků tehdy přiznávalo, že jde v podstatě o popření několika právních zásad najednou, ale jako vždy – nic se nestalo.
Všechna usnesení ÚS kupodivu vždy pomohla jen jedné, stejné straně. Právo bylo “ohnuto” až k zemi, ale její přání bylo splněno.
Rozhodnutí o předběžném opatření a explicitní nařízení vládě ale překonalo vše, co bylo, a doufejme i bude. Soudce zpravodaj se ani příliš nesnažil krok obhájit a občan se musel spokojit s absurdní argumentací “aby byla zachována kontinuita účasti prezidenta”.
Jinými slovy, nad ústavou je náhle “zvykové právo”.
Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že žaloba ze strany prezidenta byla připravena a konzultována přímo s někým, řekněme ze širšího okruhu ÚS. I pro absolutně nepolitického občana je asi překvapující, co všechno se dá stihnou za několik hodin v komplikované kauze. (Hlavně pokud má sám zkušenosti s dynamikou práce našich úřadů.) A i velmi nepolitický občan by se mohl začít domnívat, že právě začal plán B. Tedy, když to nešlo pomocí voleb, půjde to jinak.
Předpokládám, že aby zachoval kontinuitu, bude ÚS podobně zasahovat i do mnoha dalších návrhů, které se dnešní vláda bude snažit legálně – skutečně podle práva – prosadit.
A neodpustím si vlastní zkušenost – jeden z dnešních ústavních soudců mne před lety učil.
Když se stal ústavním soudcem, byl jsem rád. Dnes bych se s ním opravdu nerad potkal.
Inu člověk se celý život učí.
Článek Začal ÚS s realizací „plánu B“? se nejdříve objevil na Outsidermedia.
