Nedávno jste si zde mohli přečíst článek, který lépe objasnil skutečné pozadí údajného zápalu plic Ursuly von der Leyenové, která ho – podobně jako další spoluobžalovaná i Bourla – využila jako výmluvu pro neúčast u soudu, který proběhl 6. ledna.
Jedním ze žalobců je i bývalý holandský europoslanec Rob Roos, což je tentýž politik, který před časem odhalil na půdě EU lži Pfizeru při slyšení zástupkyně této farmaceutické společnosti.
Rob Roos nedávno upozornil na to, že v celé kauze je velmi důležitý dnešek, kdy se rozhodne, zda bude vůbec kauza Pfizergate pokračovat.
Právě toto rozhodnutí nám lépe nastíní, zda lze očekávat v rámci EU nějakou spravedlnost nebo zda je již justice natolik zpolitizovaná, že bez problémů pošle do vězení autora příspěvku na sociálních sítích, zatímco miliardové korupčníky nechává bez trestu….
Co tedy říká jeden ze žalobců o celé kauze?
Obvinění proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyvolávají rozruch: Tajné textové zprávy s generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou, v nichž byly vyjednány miliardové kontrakty na očkovací látky, vyvolávají otázky ohledně transparentnosti a právního státu v EU.
Bývalý europoslanec Rob Roos a další žalobci požadují objasnění a zahájili řízení u soudu v Lutychu. Chystané rozhodnutí by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro důvěryhodnost Evropské komise.
Rob Roos, bývalý europoslanec a bojovník za svobodu, je spolužalobcem v trestním řízení proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. P
řípad známý jako Pfizergate se týká obvinění, že von der Leyenová vyjednala smlouvy na genové injekce s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou prostřednictvím osobních textových zpráv a poté tyto zprávy odmítla zveřejnit.
Jádro řízení se týká nejen transparentnosti nákupu vakcín, ale také základních principů právního státu v EU.
Pozadí případu
Na jaře 2023 zahájil soud v Lutychu vyšetřování poté, co belgický lobbista Frédéric Baldan podal trestní oznámení na von der Leyenovou za zneužití pravomoci, ničení veřejných listin a korupci.
To následovalo po odhaleních The New York Times v roce 2021, že von der Leyen a Bourla si vyměnili textové zprávy během jednání o nákupu vakcín Pfizer/Biontech v roce 2022.
Přestože se New York Times pokoušely zveřejnit obsah těchto zpráv, Evropská komise je odmítla zveřejnit, což přispělo ke zmatku a nedůvěře.
V říjnu 2022 Bourla zrušil velmi očekávané slyšení v Evropském parlamentu a místo sebe vyslal vyjednavačku společnosti Pfizer Janine Smallovou.
Smallová vysvětlila, že vakcíny Pfizer nebyly před uvedením na trh testovány na ochranu před virovým přenosem. Toto přiznání se dostalo do mezinárodních titulků a zvýšilo tlak veřejnosti.
Rob Roos jako žalobce
Rob Roos se sám stal žalobcem v dubnu 2024 poté, co Baldan vyhledal právní pomoc. Roos, který je zastáncem transparentnosti a proti povinnému očkování, to viděl jako příležitost k vyřešení nedostatečné odpovědnosti v rámci EU.
On sám byl během pandemie vyloučen z veřejných institucí, včetně Evropského parlamentu, protože byl neočkovaný. Roos později podal žalobu na diskriminaci u Evropského soudního dvora, ale prohrál, protože soud podpořil postoj EU.
Slyšení 6. ledna 2025
„Slyšení 6. ledna tedy proběhlo jako obvykle, i když bez Bourly a von der Leyenové, kteří tvrdili, že bojovali se zápalem plic.
Ale sedělo tam více než 15 právníků: jménem Bourly, von der Leyenové, Biontechu, Pfizeru a žalobci. K žalobcům patří i členské státy Maďarsko a Polsko, které rovněž podaly žalobu proti roli předsedkyně Komise při vyjednávání o vakcíně se zaměřením na textové zprávy,“ uvedl Roos.
„Byli tam také – a bylo velmi šokující to vidět – lidé se zraněními způsobenými vakcínou. A dokonce i rodiče v mém věku, kteří přišli o své dítě: teenagera, který zemřel po očkování proti koronaviru,“ řekl Roos.
Slyšení v Lutychu se zabývalo třemi klíčovými otázkami:
- Je imunita Ursuly von der Leyen platná?
Roos a další žalobci tvrdí, že von der Leyenová netransparentním jednáním a možnými osobními výhodami porušila základní práva občanů EU. Na takové jednání se nemusí vztahovat její imunita. - Je žaloba přípustná?
Obhajoba Von der Leyenové tvrdí, že Baldan neutrpěl žádnou přímou újmu, a proto by měla být žaloba zamítnuta. Žalobci odpovídají, že bez zveřejnění textových zpráv nelze posoudit, zda byla porušena základní práva. - Může případ převzít Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)?
Úřad EPPO, který je součástí Evropské komise, se od začátku vyšetřování snaží převzít kontrolu nad případem. Kritici, včetně Roose, se obávají, že by EPPO mohla případ zmanipulovat ve prospěch von der Leyenové.
Kontroverze ohledně transparentnosti a očkovacích smluv
Von der Leyenová byla dlouho kritizována za svou roli ve vyjednávání o vakcíně. Evropská komise nezajistila úplnou transparentnost smluv. Neviděli je ani poslanci Evropského parlamentu. Na videu von der Leyenová připustila, že smlouvy byly vyjednány a zaplaceny přímo členskými státy, což dále zpochybňuje jurisdikci EPPO.
Význam případu
Roos zdůrazňuje, že nejde jen o textové zprávy, ale o základy evropského právního státu. Občané EU mají právo na transparentnost, zejména pokud jde o výdaje v miliardách eur.
Na „vakcíny“ bylo vynaloženo celkem 71 miliard eur z peněz daňových poplatníků, z čehož 35–40 miliard eur šlo jen do společnosti Pfizer. Evropský ombudsman a Evropský účetní dvůr kritizovali kroky Evropské komise jako „špatné hospodaření.“
Perspektivy
Soud v Lutychu rozhodne o přípustnosti žaloby 20. ledna 2025. Pokud bude proces pokračovat, mohlo by to mít vážné důsledky pro von der Leyenovou a Pfizer. Zamítnutí žaloby nebo její předání úřadu EPPO by však mohlo ztížit vyšetřování.
Pro Roose je v sázce hodně: „Jde o transparentnost a spravedlnost v EU. Pokud nebude Komise důvěryhodná, utrpí celý právní stát v Unii.“
[Celkem: 1 Průměrně: 5]
