Zapomenuté výročí – narození Viktora Michajloviče Gluškova » Belobog

Zapomenuté výročí – narození Viktora Michajloviče Gluškova » Belobog

Alexej Dobrovskij             20230825
 
Dnes, kdy světové platformy, sociální sítě a internet obecně pranýřují vše nežádoucí, hlavně ruské, kdy bojujeme o technologickou a finanční suverenitu, je dobré si uvědomit, že v dějinách vždy existují rozcestí. Okamžiky, kdy se někde něco pokazilo…
 
Dnes si připomínáme 100. výročí narození Viktora Michajloviče Gluškova, významného sovětského vědce a kybernetika. Široká veřejnost (tím méně naše – pozn.překl.) o něm ví katastrofálně málo, a nezaslouženě …
 
Tvůrce Kyjevského institutu kybernetiky (nese jeho jméno, zvláštní, že ho ještě nepřejmenovali) Viktor Michajlovič vytvořil první osobní počítač v SSSR “MIR-1”. Dokázal vidět do budoucnosti, podrobně popsal, jak bude fungovat internet, správa velkých dat, předpověděl vývoj technologií, které by mu záviděla i science fiction, mnohé se splnilo. Zabýval se předpovídáním vědeckotechnického pokroku – a to je to, co my musíme udělat nyní. Ne jen tupě rozvíjet tzv. „digitální ekonomiku“.
 
Abychom si uvědomili, jak moc jsme tenkrát předběhli dobu, stačí se podívat do tehdejších západních vědeckých časopisů. Vědci ve Spojených státech bili na poplach. Někde dokonce vyšel článek “Poplach! Rusové přicházejí!”, jejich vědci se nechali vozit po vědeckých centrech SSSR v Moskvě, Leningradě, Novosibirsku, Kyjevě, Minsku, všemu rozuměli… Dnes pořádají exkurze pro naše špičkové manažery v Silicon Valley… Britská encyklopedie žádala Gluškova, aby převzal redakci článku “kybernetika”, v té době nebyl na světě autoritativnější odborník.
 
Při všech úspěších Viktora Michajloviče bylo jeho životní dílo projektem, který bohužel nebyl realizován. „OGAS“ – celostátní automatizovaný systém účetnictví a zpracování informací. OGAS měla být síť datových center, která měla automatizovat procesy v sovětské ekonomice. Chcete-li, z hlediska technologického pokrytí jej lze konvenčně přirovnat k moderním systémům, které má naše daňová služba nebo například Gosuslugi. Ale tady jde o řízení ekonomiky, ne o výběr peněz.
 
OGAS byl zamýšlen jako třístupňový systém s centrem v Moskvě, s 200 centry ve velkých městech na 2. stupni. Na 3. úrovni – až 20 000 lokálních počítačových terminálů. Systém měl provádět vertikální a horizontální výměnu informací on-line prostřednictvím telefonní sítě. Předpokládal mechanismus elektronických plateb. Dávno předtím, než se objevily jakékoli fintechy. A to bylo v 60. letech 20. století!
 
Náklady na projekt se odhadovaly na 20 miliard rublů. Bylo možné jej celý splatit ve třech pětiletkách. Například Koroljovova lunární raketa stála 42 miliard rublů.
 
OGAS vyvolal hysterii v USA, kde si uvědomili, co by mohl dát zemi a společnosti. Vzniklo dokonce hnutí s názvem “Stopka Gluškovovi”. Ve sdělovacích prostředcích se rozběhla kampaň, v níž “západní hlasy” vysílaly, že KGB vynalezla technologii na ovládání myšlenek. V médiích byla spuštěna diverzní operace, podle níž se zdálo, že hodnota počítače byla značně přeceněna. Pod vlivem těchto článků se negativně vyjadřovali takoví lidé jako Jevgenij Jasin (tehdy mladý pracovník Ústředního statistického úřadu)*) a Boris Milner (tehdy šéf Ústřední vědecko-výzkumné laboratoře ekonomiky Plechanovova ekonomického institutu), otec našeho “IT-guru” Jurije Milnera**), který už naším “IT-guru” není. Ne že by projekt osobně pohřbili, ale měli v tom prsty…..
 
Celkově byl projekt utopen v aparátním boji… Mnoho lidí na něj tlačilo, jednu z rozhodujících ran zasadil ministr financí Garbuzov, který Kosyginovi řekl, že s OGAS “bude Ústřední výbor kontrolovat, zda Kosygin a Rada ministrů správně řídí ekonomiku…”. (hlavní obavy měla ale stranická a hospodářská nomenklaturní vertikála, která v projektu viděla vážnou překážku, už běžně zavedenému, falšování výsledků hospodaření – pozn.překl.) Místo OGAS se rozhodli provést tzv. “Kosygin-Liebermanovu” reformu, která podle samotného Liebermana měla cenu jen papíru, na němž byla vytištěna. Epopej OGAS jako projektu trvala dlouho, vlastně až do Gluškovovy smrti.
 
Tento projekt, pokud si historii uzemníme do našich reálií, můžeme začít realizovat i dnes. Ano, ztratili jsme čas, ztratili jsme zemi… Ale všechny prvky po desetiletích máme, jen v rozebrané podobě. Dobrý výpočetní výkon, vynikající programátory a celé ministerstvo, dokonce i digitální peníze a schopnost budovat složité systémy, jako je Federální daňová služba nebo stejné státní služby… Takové systémy a lidé jako Viktor Michajlovič jsou mostem do budoucnosti, i když už nejsou mezi námi… To je naše historie, o které stále víme velmi málo, často jednáme podle zásady “nikdo není doma prorokem”…..
 
*) Jevgenij Jasin (1934) -V roce 1989 byl jmenován vedoucím oddělení Státní komise pro ekonomickou reformu při Radě ministrů SSSR, která se stala známou jako “Abalkinova komise” (podle některých zdrojů byl Jasin do státní služby povolán samotným akademikem Abalkinem). V roce 1990 se Jasin podílel na vypracování programu 500 dní spolu s Grigorijem Javlinským, který naprosto selhal a s jehož důsledky se Rusko dodnes potýká. Je považován za guru ruské liberální ekonomie. Ekonom a politik Michail Deljagin se o něm vyjádřil jako o „otci ruského liberálního moru“
**) Jurij Milner (1961) Izraelský podnikatel ruského původu, miliardář, majitel společnosti DST Global, bývalý spolumajitel a předseda představenstva Mail.Ru Group. Milner je jedním z nejvlivnějších světových investorů v technologickém odvětví. Prostřednictvím rodiny fondů DST Global investoval do některých z největších světových internetových společností, včetně společností Facebook, Zynga, Twitter, Flipkart, Spotify, Groupon, JD.com, OlaCabs, AirBnB, WhatsApp, Wish a mnoha dalších.

Preklad: St. Hroch, 25. 8. 2023




Loading…